„Výsledkem je, že dnes je na mnoha místech povrch půdy vysušený, zatímco dole v trubkách se valí voda,“ zmínil předseda spolku Živá voda Jiří Malík. Cílem je vracet vodu do krajiny a spolupracovat při tom s vlastníky půdy tak, aby i oni mohli efektivně hospodařit.

Hospodáři podle Malíkových slov už před staletími měli snahu vytvořit si víc půdy k obdělávání a některé rybníky nechali záměrně vyschnout. Snažili se také zbavit mokřadů, kde nemohli pracovat s koňmi a už vůbec ne s těžkými stroji. V bývalém Československu se to pak podle Jiřího Malíka s melioracemi přehnalo. I tady byla cílem intenzifikace zemědělské výroby, vytvoření velkých lánů a byl na to stanoven státní plán. „Ve středoevropském prostoru máme meliorací nejvíc a problém je v tom, že meliorační projekty mnohdy neexistují nebo se nedodržely a realita je jiná,“ řekl Malík.

„Naším cílem není rušit hlavní tahy meliorací, to bychom pole zamokřili. Zajímají nás údolnice, kde se voda sbíhá a tam by měla nastat opatření, aby se do vodních toků nedostávala například při přívalových deštích rychlá voda a splavenina při erozi,“ vysvětlil předseda spolku Živá voda. Cílem je také zvýšit odolnost krajiny na klimatické změny.
Na seznámení s projektem byla pozvána veřejnost v Kovářově ve čtvrtek 16. května. „Moc lidí nepřišlo, jen asi patnáct,“ konstatoval místostarosta Petr Janeček. Na sobotní workshop se pak dostavila podobně početná skupina dobrovolníků, kteří chtějí při realizaci projektu pomáhat. Do mobilních telefonů si naistalovali aplikaci, kterou budou odesílat informace zjištěné v krajině. V České republice už je v běhu na 80 takových projektů.

Na Kovářovsku je vytipováno území o rozloze 30 kilometrů čtverečních, které budou dobrovolníci sledovat. Zajímat je bude, kde se drží voda, v jakém stavu jsou meliorační šachty, kde je patrná eroze půdy. Sleduje se chování krajiny za sucha nebo naopak za velkých srážek.

Pro autory projektu, který je podpořený z Národního plánu obnovy a část prostředků získá i obec, je spolupráce veřejnosti důležitá. „Jde nám o to, aby si samotní lidé změn v krajině všímali,“ řekl Josef Bártl ze společnosti Living Landscape.
Podle Jiřího Malíka budou dobrovolníci krajinu kolem Kovářova sledovat zhruba rok a na základě zjištění pak vznikne studie proveditelnosti s návrhy opatření pro adaptaci krajiny na klimatickou zátěž a zádrž vody v krajině. „Když bude zájem, obdrží společnost Living Landcape seznam vlastníků půdy a my jí pak pomáháme projednat s nimi, aby souhlasili s navrženými opatřeními. Pokud k dohodě dojde, objedná se projekt a může nastat realizace opatření,“ říká Malík. „Naším záměrem je pracovat na odspodu, s obcemi a vlastníky pozemků. Proto už práce na přípravě studie probíhá s lidmi, aby viděli, že to může být lepší než v současnosti,“ dodal Jiří Malík.

Po dopoledním workshopu se pak sobotní účastníci vydali přímo do terénu, kde se seznamovali s tím, jak potřebné informace zjišťovat, měřit a pomocí aplikace odesílat.