Vzácnou část hřebu, o níž se archeologové domnívají, že může pocházet z pravého kříže, na kterém měl zemřít Ježíš Kristus, mohli lidé vidět v milevském klášteře v úterý v době nešpor při příležitosti svátku vynesení svatého kříže poprvé a na dlouho dobu zřejmě naposledy. Může být totiž vystavena pouze za přísných podmínek v uzavřené schráně, kde má stálou teplotu a klima. Pokud by na nález působily vnější vlivy, mohly by ho nezvratně ovlivnit a poškodit. Tím by mohly být zkresleny historické skutečnosti.

V hlavní části tiskové konference připomněl archeolog Jiří Šindelář výzkumné práce za pomoci speleologů z Chýnovské jeskyně, které nálezu předcházely. Archeologové objevili tajnou chodbu pokračujíci dovnitř zdiva při dlouhodobé obnově milevského premonstrátského kláštera v roce 2020. Trezorová místnost byla po staletí ukryta v mohutné středověké zdi kostela svatého Jiljí. 

Při dávných opravách kostela byl proražen vstup pro trám. Exaktní vědecká data dokládají, že dřevo bylo pokáceno v roce 1483. Z podstatné části zatarasil vstup do trezoru. Vyplývá tedy, že od konce 15. století se nikdo nemohl dostat do prostoru relikviáře. Největší unikátnost samotného milevského kláštera spočívá v tom, že nálezy uskutečněné na jeho území dokládají počátky křesťanství, křížení Východu a Západu.

Bádání ale stále přináší více otázek než odpovědí. Co nález znamená, je hřeb samotná relikvie nebo skrývá ještě něco dalšího? Proč je schrána zdobená zlatem a stříbrem, ale chybí drahý kámen? Dosud provedené analýzy přinesly některé odpovědi. Pravý původ však stále zůstává utajen. Výzkumy dokládají například stáří dochovalých zlomků nálezu, souvislost s historicky významnou osobností, stopy po zvířecích i lidských ostatcích či znaky křesťanství.

 „Podle výsledků radonkarbonových dat je schrána, která souvisí s ukrytím v době Karla IV., narychlo vyrobená. Vnitřek potřený vzácným ultramarínem je natolik starý, že v té době ještě nebyla tradice zdobení drahokamy. Zde značí vztah mezi klášterem a Bohem to nejvzácnější, co mohl klášter poskytnout,“ vysvětlil historik Pavel Břicháček. Jak doplnil Jiří Šindelář, středověká společnost považovala záři drahokamů za výjimečný způsob přiřazení andělů do lidského světa, tím se násobí síla relikvie. Vzácnost nálezu tedy nespočívá v množství drahokamů, jako ve středověku, ale vypovídá o původu hřebu za raného křesťanství.

Technologické analýzy potvrdily stáří nálezu a dvou schrán. První pochází z 4. až 5. století, druhá ze čtrnáctého. Radonkarbonová analýza určila pozůstatky zvířecích kostí patřících například bělozubce bělobřiché nebo myšici. Nalezeny byly také rozporuplné ostatky lidských kostí, ty ale zatím nelze věděcky hodnotit. Vědci se ale domnívají, že pravděpodobně patří významné historické osobnosti.

Následovat budou další analýzy, které by mohly napovědět více. Na badatelských pracích se nejen finančně podílí i Jihočeský kraj. Náměstek hejtmana Pavel Hroch přiblížil dosavadní spolupráci na konzervaci nálezu a zmínil zpracování návrhu logotypu. Jihočeský kraj počítá s podporou výzkumu i do budoucna.

Po skončení konference Strahovský opat Daniel Peter Janáček za přítomnosti biskupa promluvil o významu hřebu z náboženského hlediska. Zájemci si na závěr mohli hřeb prohlédnout a vzdát mu úctu.