„Loni jsem tu okroužkoval čtyři slavíky. Doufal jsem, že je letos zase uvidím, ale nepřiletěli. Nebo možná přiletěli, ale nepřežili letošní jarní mrazy. Letos tu je jiný jedinec a ten navíc zpíval snad jen pár vteřin,“ posteskl si trochu Miroslav Bažant. V mlžných ornitologických sítích s třemi až pěti kapsami se ale zachytilo hned několik druhů zpěvných ptáků. Zoolog je vždy pečlivě ze sítě vymotal a schoval do odchytových látkových sáčků. Ty opatrně za provázek nesly děti. Pak Miroslav Bažant pěvce na stanovišti kroužkoval, vážil na speciální váze a měřil.

O nejvzácnějším úlovku dne cvrčilce říční uvedl: „Je pro mě vzácnější než slavíci, protože tu jsem dnes kroužkoval poprvé.“ Prozradil, že za rok nachytá a okroužkuje stovky ptáků. Samozřejmě po okroužkování a nezbytném měření získali malí letci zase svobodu. Nakonec v pátek došlo i na slavíka, který dostal kroužkovací plíšek na levou nožku. Vzhledem je slavík pták velmi nenápadný, o něco větší než vrabec a celý hnědý s rezavějším ocasem. Podle kroužku se pak dají vysledovat tažné cesty jednotlivých ptačích druhů. Po celou dobu exkurze zoolog komentoval ptačí zpěv, který se lokalitou rozléhal jako koncert. Byli slyšet pěnkava, drozd zpěvný, budníček menší, pěnice slavíková, cvrčilka slavíková, rehek zahradní, špačci, sýkora koňadra, kos.

„Třeba takový vrabec hnízdí a vyvede mladé podle toho, ve které zeměpisné šířce žije. V severních zemích hnízdí jednou za rok, u nás v České republice třikrát ročně a v takové Indii snad desetkrát za rok,“ řekl Miroslav Bažant. „Když jsem pracoval v severních Čechách, měl jsem kolegu zoologa stejného jména. Jmenoval se Jaroslav Bažant. Lidé si nás pletli, někdy si mysleli, že jsme otec se synem, protože kolega byl přibližně o generaci starší,“ přidal perličku Miroslav Bažant.

„Slavíci k nám obvykle přilétají v polovině dubna. Žijí většinou v hustších porostech křovin kolem vodotečí či na nejrůznějších vlhčích místech. Jejich zpěv je možné slyšet v různé denní doby ráno, večer, v noci, často i přes parnou část dne. Za vlhčího klimatu, tedy v noci a ráno, se jejich zpěv lépe nese vzduchem a může být slyšet i kilometr daleko,“ uvedl Miroslav Bažant.

Muzejníci předložili návštěvníkům k rozebrání spoustu zajímavých materiálů o členech ptačí říše. Jednalo se třeba o názorný návod, jak se zachovat, pokud člověk najde malé ptáče. K dispozici bylo i několik čísel časopisu České společnosti ornitologické Ptačí svět se skvělými fotkami. Časopis uvádí, že ptákem roku 2024 je rehek domácí. Zájemci mohli sáhnout také po skládačce Naučné stezky na Táborsku.

A jak nalákat ptáky na zahradu? Například: umístit pítko na bezpečném místě, založit květinové záhony lákající hmyz, nepoužívat chemii, ponechat vyšší trávník, který zabrání nadměrnému vysychání půdy a poskytne útočiště bezobratlým, bobulonosné keře poskytnou úkryt a místo k hnízdění.

Minulá exkurze zavedla účastníky do okolí Mažic. Viděli třeba slavíka modráčka nebo kukačku. Příští exkurze se koná v sobotu 22. června a povede za rašeliništními rostlinami do přírodní rezervace Kozohlůdky.