„Pomníky se staví, aby se vzpomínalo. Tohle je Nezapomník, aby se nezapomnělo,“ zmínil architekt města Tábora Miloš Roháček, který dostal před více než rokem od vedení radnice za úkol reagovat na výzvu skupiny táborských občanů, aby město k letošnímu padesátému výročí okupace Československa vytvořilo trvalou připomínku této události. Iniciátory byli veterinární lékař a podnikatel Jiří Návara, kronikář města Václav Šedivý, někdejší novinářka Jaroslava Vosátková, výtvarníci Petr Brátka a Michal Jirát a projektant Štěpán Pavlík. Jejich myšlenku podpořilo svými podpisy dalších 90 občanů.

Na místě promluvil starosta Tábora Jiří Fišer, po něm autor díla sochař Richard Rudovský. Ten objasnil svou ideu – podstavec tvoří kámen z černého mramoru z Bližné u Černé v Pošumaví. Je tedy český. Shora je do něj vklíněn „vpádník“ – granodiorit, který k nám přinesl kdysi dávno ledovec. Tedy k nám vpadl a symbolizuje agresi. 

Za iniciátory vzniku této připomínky dne, který změnil životy mnoha lidí, promluvil Jiří Návara. A ředitel Husitského muzea Jakub Smrčka uzavřel vyznáním generace takzvaných Husákových dětí – tedy generace, která se narodila až v době normalizace. Jiří Návara i Jakub Smrčka zmínili vděk všem statečným lidem, kteří neuhnuli ze svého nesouhlasného postoje s okupací a obětovali i práci ve své profesi, začínali znovu od nuly. Jen z KSČ bylo vyloučeno na 400 tisíc členů, tedy třetina. Na 90 tisíc lidí emigrovalo. Jakub Smrčka vyjádřil obdiv všem, kteří v roce 1989 znovu našli sílu se zvednout a napřít ještě jednou úsilí za své ideály. 

Zmínka Jiřího Návary o citátu klasika – že za žádné totality se kariéra nedělá, je zřejmě ještě i dnes morální výčitkou řadě současníků. Ti na takové akce slyšet nebudou. Sešla se zhruba stovka lidí.   

Náklady na vznik Nezapomníku činí 130 000 korun. Pondělní odhalení doprovodil několika písničkami Karla Kryla a Bulata Okudžavy Ivan Kubát. Po setmění se pak na Žižkově náměstí promítal film Hořící keř, příběh Jana Palacha, který si na protest proti okupaci vzal v lednu 1969 život. Mimoto si lidé mohli prohlédnout pouliční výstavku fotografií z roku 1968.