Zda jde o prvenství pozitivní či negativní, o tom může být spor. Zákazníci většinou sdílejí první stanovisko. A to jak z hlediska dostupnosti široké škály sortimentu, tak i v konkurenci, která se projevuje v nižších cenách. Údajně. Objevují se však i hlasy, že třeba oděvy je výhodnější nakupovat na Václavském náměstí v Praze než v buticích v centru Tábora.

Na území města a v jeho nejbližším okolí vzniklo od devadesátých let nejméně deset prefabrikobaných staveb supermarketů nejrůznějších investorů a řetězců. To na jihu Čech mimo krajské město nemá obdoby. Porostou další? „Zatím mi není známo, že bychom měli na úřadě podobnou žádost,“ odpovídá vedoucí táborského stavebního úřadu Jitka Doležalová. „Nové stavby supermarketů se nechystají, evidujeme zatím jen žádost Lidlu na Pražském sídlišti. Ten hodlá stávající budovu zvýšit o jedno patro, zároveň chce omezit parkování jen pro zákazníky. Z velké části ho totiž plní zaměstnanci a návštěvníci nemocnice, dříve i transfuzní stanice,“ dodala Doležalová.

Jedinou novou stavbou supermarketu, která právě v největší obchodní zóně u sídliště Nad Lužnicí od léta minulého roku roste, je obchodní centrum, jehož investorem je společnost Koupelny Ptáček. A není to zrovna drobeček. Za investici 150 milionů korun vznikne na 7 300 metrů čtverečních prodejní plochy. O tu se podělí spolu s investorem a jeho sortimentem pro vodu, topení a plyn další komerční aktivity. Jde například o prodejnu sportu, zahradní techniky, koupelnové studio a další.

Toto nové obchodní centrum, které uzavře „účko“ mezi Baumaxem a Albertem, ale není asi poslední stavbou. „Zřejmě se bude ještě dostavovat druhou polovinou ve směru k Táboru. Jednala jsem s projektantem a údajně tam má být kromě jiného vše pro dům a zahradu, sportovní zboží a podobně,“ prozradila Jitka Doležalová.

Zkušenosti větších měst na západ od našich hranic ukazují, že prefabrikované budovy supermarketů mohou být pro obyvatele dobrým sluhou, ale posléze také zlým pánem. Ze statistik vyplývá, že podobné halové stavby se investorovi zaplatí během patnácti let a ti pak v mnoha případech z různých důvodů odcházejí. Nevyplatí se objekty ani hlídat, protože ochranka v nepřetržitém provozu něco stojí. A tak bývalé prodejní haly chátrají, usazují se v nich bezdomovci a kromě hygienických problémů tam hrozí úrazy a požáry.

Není to však jen memento zahraničních supermarketů. I u nás zápasily v minulých letech s podobnými problémy například opuštěný supermarket Albert v Domažlicích, Billa v Ostravě, Tesco v Ústí nad Labem, Bauhaus v Ostravě, i v Písku měli dlouho opuštěný supermarket Billa, než se mu našel nový obsah. Podle odborníků to nejsou zdaleka poslední případy. Problém opuštěných supermarketů může nastat v budoucnu i v Táboře.

Již během povolování dalších a dalších supermarketů se před lety zastupitelé města zamýšleli, jak podobnému krizovému scénáři zabránit. Zaznívalo, aby investoři těchto staveb měli ve smlouvě dodatek, že v případě opuštění a nevyužívání prodejních hal tyto na své náklady ve stanoveném termínu odstraní. Leč tato myšlenka naráží na legislativu.

„Takováto možnost prostě není. Stavební zákon ji neumožňuje. Snad jen u stavby, která má stavební povolení na dobu určitou. A to supermarkety nejsou,“ konstatuje vedoucí stavebního úřadu Doležalová. „Pokud zůstanou opuštěné a budou chátrat, máme jedinou páku a tou je nařízení povinné údržby,“ dodává. Otázkou ovšem je vymahatelnost podobného nařízení v cizině, kde většina řetězců má své sídlo.