V Táboře se dohadovali o holubníku
TÁBOR – Na minulém táborském zastupitelstvu debata o přemnožených holubech trvala déle než téma stavby seniorského domu u řeky Lužnice na Sídlišti nad Lužnicí. K této smlouvě investora s městem přitom poslali obyvatelé sídliště řadu námitek. Aniž je město vypořádalo, smluvní dodatek při hlasování prošel. Námitky občanů se budou vypořádávat až ex post.
Snaha zastupitelky Olgy Bastlové o zřízení městského holubníku, který by humánně a systematicky řešil přemnožené holuby v Táboře, nenašla zatím u vedení města odezvu. Lidé poukazují na ptáky v okolí Integra na Křižíkově náměstí či v Husově parku, kde hejna strádají a zároveň znepříjemňují život lidem. Radnice problém dlouhodobě odsouvá.
Holubi se stali nevítanými společníky
Je přitom ironií, že holub skalní, ze kterého dnešní městské populace pocházejí, byl lidmi po tisíciletí chován jako užitkové zvíře. Staří Egypťané i Římané holuby využívali jako potravu a pro přenos zpráv. Ještě v 19. a na počátku 20. století byly holubníky běžnou součástí městské architektury. V moderní době se z užitečného společníka stal v očích radnic problém, přestože za přemnožení holubů v centrech měst nese přímou odpovědnost člověk.
Odborníci, včetně ředitele táborské zoo Evžena Korce, již roky zdůrazňují, že městský holubník je nejúčinnějším nástrojem pro návrat ke kontrolované péči. Holubům se vejce v holubnících vyměňují za umělá a tím se reguluje jejich množení. Jako další pozitiva se uvádí, že holubi tráví většinu času uvnitř holubníku, kde mají k dispozici krmivo a vodu. Na veřejných prostranstvích, fasádách památek a parapetech tak zanechávají mnohem méně trusu. V holubnících se dá provádět i zdravotní kontrola.
Město zatím přešlapuje
Téma se v Táboře vleče dlouho. V lednu 2024 jednala o možnosti zřízení prvního městského holubníku Simona Šitnerová ze spolku Záchrana holubů a hrdliček Táborsko. Na odboru životního prostředí byla podle ní odezva kladná a padaly konkrétní návrhy lokalit, v reálu ale nedošlo k jedinému kroku. A když byl loni podán občanský návrh na zřízení holubníku do participativního rozpočtu, na radnici jej vyřadili ještě před hlasováním.
Teď téma přinesla Olga Bastlová na jednání zastupitelstva. Pozvala na zasedání Marcelu Kassai, která popisovala pozitivní zkušenost se zřízením holubníku v centru Českých Budějovic. Pořízení jednoho holubníku vyjde na částku do 200 tisíc korun, roční provoz na zhruba 300 tisíc korun.
Místostarosta pro oblast životního prostředí Radoslav Kacerovský se nechtěl nechat usnesením zavázat, že město holubník vybuduje. Namítal, že jeden holubník nic neřeší, podle něj je třeba zpracovat souhrnný návrh opatření, jehož součástí má být i zákaz krmení holubů, vytipování lokalit pro holubníky a podobně. Zapochyboval o prezentovaných budějovických výsledcích. „Jestli na náměstí Přemysla Otakara II. ubylo 75 procent holubů, nemusí to znamenat, že jich ubylo v Budějovicích celkově. Možná jsou jinde,“ řekl.
Nakonec prošlo usnesení, že zastupitelstvo bere záměr realizace jednoho městského holubníku na vědomí a místostarosta Kacerovský má na radě města 19. října předložit návrh variant dalšího postupu. To už ale bude po volbách a není jasné, jak se k holubníku postaví budoucí zvolená reprezentace. Holubník tak zůstává na vodě.
Diskuse k článku