V Milevsku se o hlasy uchází šest volebních stran. Proč do toho jdou jejich lídři? - Jižní Čechy Teď!
před 14 minutami

V Milevsku se o hlasy uchází šest volebních stran. Proč do toho jdou jejich lídři?

MILEVSKO – O 21 křesel v milevském zastupitelstvu se v letošních komunálních volbách utká 126 uchazečů na kandidátkách šesti volebních stran. Počet volených zastupitelů se nemění, i když už v novodobé historii mělo Milevsko 23 i 19 zastupitelů. Současní zastupitelé schválili ponechání 21 členného zastupitelského sboru. Před čtyřmi lety bylo kandidátek sedm. Letos nevznikla samostatná kandidátka KDU-ČSL, která minule nezískala žádný mandát. Někteří členové nebo sympatizanti této strany pro nadcházející volby přijali místo na kandidátkách jiných stran.





Minulé volby vyhráli v Milevsku Jihočeši 2012 v čele s Ivanem Radostou, získali sedm mandátů a vládu města vytvořili s Nezávislými s podporou STAN a TOP 09 Markéty Honzíkové, kteří měli dva mandáty, a s ODS, která získala tři křesla. Do rady města přizvali i Martina Kupce za ANO, které mělo tři křesla, a sociální demokracii se dvěma křesly, kterou v radě reprezentuje Ivana Stráská.

V opozici se tak ocitlo jen hnutí Doma v Milevsku předchozího místostarosty Michala Horka, i když se čtyřmi mandáty mělo druhý nejlepší volební výsledek. Postupně během volebního období se ale i ANO a ČSSD s vedením města stále víc názorově rozcházely.

U letošních kandidátek došlo k řadě přesunů. Ivan Radosta se rozhodl opustit hnutí Jihočeši a svoji letošní kandidátku sestavil za Naše Česko hejtmana Martina Kuby. Jihočeši 2012 tak nabídli svou značku lídru Michalu Horkovi pro jeho kandidátku Milevsko existuje.

Znovu kandiduje ANO, Nezávislí pro Milevsko s podporou Starostů, ODS a novým uskupením je volební strana Milevsko – dobrá adresa v čele s bývalou hejtmankou i milevskou starostkou Ivanou Stráskou.

Kdo je na čele kandidátek?

Lídrem hnutí ANO 2011 je 53 letý poslanec sněmovny Martin Kupec, kandidují s ním dva bývalí vedoucí pracovníci Služeb Města Milevska – dvojku má František Zítek (70) a osmičku František Falada (70). Na třetím místě je projektová manažerka Marcela Kužníková (56), čtyřku má stávající zastupitelka, účetní Klára Kubíčková (36).

Na kandidátce Milevsko existuje – Jihočeši 2012 jsou všichni čtyři stávající zastupitelé tohoto hnutí – lídr Michal Horek (41), který pracuje jako obchodně technický manažer, dvojku má řidič sanitky a předseda Maškarního sdružení Milevsko Karel Procházka (58), trojku středoškolský pedagog v důchodu Jiří Kálal (66). Nechybí ani lékař Martin Šimeček nebo předseda osadního výboru Dmýštic Pavel Zdeněk.

Kandidátku Naše Česko vede starosta Ivan Radosta (59). V čele Milevska zakončuje třetí volební období, povoláním je ekonom. Na jeho kandidátce je pět ředitelů městských nebo krajských organizací, dvojku má ředitel gymnázia Petr Barda (58). Třetí je advokát Ondřej Šimánek (52) a čtvrtý radní Jaroslav Kolář (71), zahradník a hokejový funkcionář.

Také členové ODS, kteří nepřešli do hejtmanova hnutí, postavili 21 člennou kandidátku, v jejímž čele je realizátor staveb Jaroslav Peták (60), druhé místo patří učitelce Marii Jelenové (68) a třetí primáři Zdeňku Hobzkovi (66). Na čtvrtém místě je živnostník Karel Procházka mladší (35) a na pátém Ludmila Kolářová (66) koordinátorka projektů.

Nezávislí pro Milevsko s podporou Starostů mají na první pozici místostarostku Milevska Markétu Honzíkovou (55), následují sportovci a hasič – Pavel Koutník (47), povoláním manažer rezidenčního větrání, Lukáš Dolejš (55), podnikatel a šéf florbalového Došwichu a se čtyřkou technik požární ochrany a hasič Adam Čanda (27).

Bývalá hejtmanka Ivana Stráská (74) vede kandidátku Milevsko – dobrá adresa. Dvojku má tajemnice státní organizační složky Ivana Peterková (49), trojku podnikatel Tomáš Hajíček (43) a čtyřku lesník Milan Černý (67), který spravoval městské lesy Milevska, než nastala první velká koaliční roztržka kvůli předání lesů do správy premonstrátů.

Proč kandidují?

Milevské noviny oslovily šest lídrů šesti milevských kandidátek se stručnou otázkou: Proč kandidujete?

Ivan Radosta, Naše Česko: „Žiji tu celý život a záleží mi na tom, aby se Milevsku a jeho občanům dařilo. Rád bych využil dosavadních zkušeností a pokračoval v této smysluplné práci.“

Martin Kupec, ANO: „Hlavním důvodem je snaha pomoci Milevsku v nových investicích. Chci se místo stávajícího rozsáhlého úvěrování zasadit o získání financí z různých dotačních titulů na modernizaci i opravy v našem městě.“

Jaroslav Peták, ODS: „Kandiduji, protože mi budoucnost Milevska není lhostejná. Chci své zkušenosti a energii věnovat rozvoji našeho města, aby tu spokojeně žily i naše děti.“

Ivana Stráská, Milevsko – dobrá adresa: „Ve městě s vysokým počtem seniorů chceme s respektem a spoluprací nás starších a zkušených s mladými aktivními osobnostmi ukázat cíl a cestu. Vrátit Milevsku vizi. Být dobrou adresou. Pro naše děti.“

Markéta Honzíková, Nezávislí pro Milevsko s podporou Starostů: „Chci pracovat pro naše město. V komunální politice jsem 24 let a domnívám se, že Milevsko by mělo mít ve vedení ženu. Do voleb jdeme s nejmladším týmem a pokorou, připraveni na otevřenou komunikaci.“

Michal Horek, Milevsko existuje – Jihočeši 2012: „Kandiduji, abych lidem, kteří nejsou spokojeni se současným stavem Milevska, nabídl možnost změny a cestu, jak naše město posunout dál.“

Vezmou Milevští budoucnost do svých rukou?

Před čtyřmi lety se v Milevsku k volebním urnám dostavilo 46,80 procent voličů. Vybírali si ze sedmi kandidátek. Oproti prvním svobodným volbám v roce 1990 je zájem lidí dramaticky nižší – tehdy kandidovalo jedenáct volebních stran a svůj hlas odevzdalo 81,56 procent voličů.

V dalších pětatřiceti letech politici nadšení lidí promrhali, na všech úrovních. Nejméně se voliči ztotožňují se vznikem Senátu. Dávají to nízkou volební účastí najevo, aniž by to zákonodárce zajímalo.

V komunálních volbách v Milevsku pak spadla volební účast v roce 1994 na 65,29 procent. Kandidovalo osm volebních stran. V roce 1998 už přišlo jen 44,78 procent voličů, kandidovalo devět stran. V roce 2002 to bylo šest volebních stran a k urnám se dostavilo 49,09 procent voličů. V roce 2006 bylo volebních stran dokonce jen pět a svůj hlas odevzdalo 46,49 procent oprávněných voličů. V roce 2010 bylo stran sedm a voličů přišlo 48,18 procent. Rok 2014 přinesl nabídku devíti volebních stran a účast 45,05 procent voličů a v roce 2018 své hlasy celkem 47,51 procent voličů rozdělilo mezi osm kandidátek.

A letos? V pátek 9. a v sobotu 10. října se uvidí.

 

 

 

Libuše Kolářová
Libuše Kolářová

Diskuse k článku

Pro přidávání komentářů je nutné se přihlásit / registrovat.