Blíží se doba, kdy odběratelé dostanou vyúčtování za minulý rok. Dojde ke snížení ceny po přechodu k plánské teplárně?
Pro odběratele tepla od společnosti Bytes došlo v roce 2021 v té nejrozšířenější hranici odběru, to znamená na úrovni S2 – za domovní předávací stanici, ke snížení ceny tepla oproti roku 2020 o 40 korun za gigajoul včetně DPH, respektive o 26 korun za gigajoul včetně DPH u původních odběratelů od Teplárny Tábor. Loňská zima však byla silnější a delší než jsou průměry minulých let. V roce 2020 bylo 3601 denostupňů, které vyjadřují teplotní náročnost roku, v roce 2021 bylo 4103 denostupňů. Proto v průměru došlo k částečnému vyrušení obou jevů.

Ke koncepci zásobování teplem v Táboře patří napojení větší části města na plánskou teplárnu společnosti C-Energy. Které části města jsou již napojeny a jaký bude další postup?
Výměna potrubí z páry na horkou vodu probíhá víceméně podle plánu. Do konce příštího roku by mělo být hotovo. V plánu je protažení systému centrálního zásobování teplem i do oblasti Starého města, a to využitím podzemních kolektorů směrem od Střelnice k divadlu a škole Bolzana, případně až do Hotelu Dvořák a také směrem k budově městského úřadu a městské policie. Dojde také k ukončení provozu tří až čtyř plynových kotelen. Zde je nutné ještě dále jednat.

Pražské a Náchodské sídliště a Klokoty měla podle záměrů zásobovat kotelna na Pražském sídlišti, která měla být přebudovaná na plyn. Počítá se s tím ještě?
V současné době z důvodu konverze jsou tyto lokality zásobeny teplem z kotelny u výměníkové stanice VS1 u kruhového objezdu před nemocnicí. Vytápí se částečně plynem a částečně topným olejem. Ovšem po provedení konverze a dokončení výměny potrubí bude tato kotelna udržována ve stavu studené zálohy a teplo bude dodáváno ze C-Energy Planá.

Plyn neustále zdražuje a i v tomto roce se předpokládá skokový nárůst cen. Vyplatí se ekonomicky přebudování výměníkové stanice na plynovou kotelnu?
Nevyplatí. A bohužel asi ani do budoucna ne, zvláště po ukončení certifikace Nord Stream 2. V současné době vypracováváme projekty na změnu způsobu vytápění tam, kde jsou nyní naše plynové kotelny a jsou v dosahu systému centrálního zásobování teplem. Jedná se o tři místa. I z hlediska mezinárodní situace se vyplatí odebírat energii od dodavatele, u nás od C-Energy, jehož výroba stojí na více pilířích jako jsou štěpka, uhlí, velkoobchodní plyn, odpad. Převažuje snaha o dlouhodobou jistotu nad snahou o krátkodobou spekulaci.

Počítá se s úplným uzavřením bývalé táborské teplárny, nebo by v případě enormního zdražení plynu mohla i nadále zásobovat Pražské sídliště a okolí?
V současné době se počítá s demolicí kotle a komína, snad v příštím roce. Bude zde vystaven posilovací špičkovací zdroj. Samozřejmě uskutečnění celé akce se bude odvíjet od výhledu stavu energetiky.

Říkalo se, že pokud teplo dodává ve městě více subjektů, musí být ze zákona jednotná cena pro všechny odběratele. Je to pravda?
Není to pravda. Každý podnikatelský subjekt má jiné náklady a jinou míru zisku. Pokud myslíte různou zdrojovou základnu jednoho dodavatele, například zdroj v Plané a zdroj na Pražském sídlišti, tak zde jsou dvě cesty – určit náklady na každý zdroj samostatně a podle toho stanovit cenu tepla rozdílně, nebo to vše spojit a stanovit cenu tepla na jednotnou úroveň předání.

Pokud by byla cena tepla z plynové kotelny vyšší než ta dodávaná plánskou teplárnou, nezvýší zprůměrování hladinu cen v celém městě?
Ano, ale musí se vzít i druhá varianta, a to možnost nepřenášet tyto náklady v plné výši na odběratele. Aby se zamezilo rapidním výkyvům v cenotvorbě, má společnost Bytes uzavřenou dlouhodobou smlouvu, která byla podmínkou při majetkových změnách a vyrovnáních. Nyní neustále vyhodnocujeme situaci a počítáme dopady panického trhu na další období.

Samostatnou kapitolou je táborská nemocnice a některé společnosti, například Jihočeská univerzita, Hotel Palcát a další, které avizovaly přechod na vlastní plynovou kotelnu. Je tento záměr stále aktuální a ovlivnil by odchod velkých odběratelů negativně cenu tepla pro domácnosti?
Pokud vím, tak některé připravované akce nebyly zrealizovány. Nemocnice , i když má vlastní plynový zdroj, zůstala připojena do systému a bude určitý objem tepla odebírat. Jedná se u ní o stabilizační odběr. V současné době, vzhledem k situaci na energetickém trhu, nemáme problémy s odpojováním. Spíše řešíme poměrně masivní žádosti o připojení.

Jak odhadujete ceny tepla a teplé užitkové vody v letošním a následujícím roce?
To není možné říci. Na trhu dochází až k 25% denním výkyvům v ceně plynu a elektrické energie. Situace na Ukrajině spojená se sankčními opatřeními bude mít na nás, stejně jako na další evropské země, rozhodně výrazně negativní dopad. To je již nyní jisté. Pokud by došlo k přerušení dodávky plynu, ať už z důvodu uzavření kohoutku ze strany Ruska, nebo že za odebraný plyn od Ruska nebudeme umět zaplatit vyřazením ruských bank ze Swiftu, nebo se rozhodneme ze solidárních důvodů úplně přestat odebírat cokoliv z Ruska, bude to mít vliv na růst ceny komodit, spojenou až s jejím možným nedostatkem. Jak řekl předseda vlády Fiala, jsme víceméně ve válečném stavu a všechny nás to bude něco stát. Jedná se o naši solidaritu a naši bezpečnost, a to bude mít na každého dopad. Bohužel pro odběratele nebude úniku ani při přechodu na jiný způsob vytápění, jelikož situace na trhu je velice nestabilní. Některé státy již pomáhají obyvatelům s nárůstem ceny energií. Naposledy Německo, které na půl roku odpouští odběratelům poplatek za obnovitelné zdroje, u nás je to cca 490 korun v megawatthodině. Ale to je na rozhodnutí vlády a jak to zatím vypadá, nejsou na stole žádné relevantní návrhy. Současná pomoc mířená prostřednictvím příspěvku na bydlení je byrokraticky a časově velice náročná, a proto ji využívá jen malé procento těch, kteří by na ni měli nárok. Každopádně se budeme snažit podle aktuální situace celou záležitost řešit spolu s městem. Musíme si uvědomit, že události z 24. února změnily způsob a priority života každého z nás na několik let dopředu. Budeme se s tím muset vyrovnat.