V části věnované otevřenosti samosprávy jsou podle Oživení Strakonice pod republikovým průměrem na 30 procentech. Ke spodní polovině tabulky na děleném 56. až 100. místě patří Strakonice také v hodnocení otevřenosti veřejných zakázek. Město získalo jen jeden bod z 15 možných. U zakázek organizace Oživení hodnotila, jestli o ně soutěží dostatek firem, jaká je kvalita dat na profilu zadavatele a jak dobře město zakázky zadává.
Hodnocen nebyl městský tištěný zpravodaj. Naopak nad průměrem posuzovaných měst se Strakonice umístily v otázce takzvaného whistleblowingu. Tady radnice dostala dva body ze čtyř za to, že umožňuje anonymní oznamování a školí své zaměstnance v oblasti ochrany oznamovatelů.

Málo informací

Kde Strakonice poztrácely poměrně dost bodů, byl rozbor otevřenosti podkladů pro jednání orgánů samosprávy. Faktem je, že i daleko menší města, mnohdy i některé obce, zveřejňují podrobnější zápisy z jednání na svých webových stránkách a úředních deskách. U bývalých okresních měst se stává standardem, že před zasedáním rady města nebo zastupitelstva se zveřejňují materiály pro jednání, včetně důvodových zpráv, katastrálních map a návrhů smluv a dalších informací. Nic z toho Strakonice neumožňují – dopředu zveřejňují prakticky jen návrhy usnesení, které po schválení pouze město překlopí na webové stránky jako schválené či upravené.

Jaké je doporučení

A jak na formu zveřejňování dokumentů reaguje organizace Oživení? „Zákon o obcích umožňuje účast občana na jednání zastupitelstva, nezajišťuje už však možnost informované účasti. To by mělo být úkolem demokratické správy města. Mezi podklady zveřejňovanými pro zastupitele a pro veřejnost by měl být v podstatě jen jeden jediný rozdíl. Tím je různá míra anonymizace osobních údajů. Pro veřejnost je dobré na webu jasně avizovat, že se podklady na webu průběžně doplňují a že nejzazší termín pro jejich doplnění je stanoven jednacím řádem,“ uvádí organizace.

Strakonice zveřejňují program zasedání s pravidelným předstihem a oddělují i dodatečně doplněné materiály. Obsahově jsou ale dokumenty velmi strohé a pro nezasvěceného čtenáře mají často minimální informační hodnotou. „Občan mnohde nemá možnost seznámit se na internetu s tématy, které zastupitelstvo řeší, s podklady, které zastupitelé zvažují, ani s argumenty, na základě kterých rozhodují. Bez toho občan stěží dokáže posoudit, zda ho jím volení zastupitelé zastupují podle jeho očekávání, nebo ne. Města, která podklady nezveřejňují, se tak mimo jiné připravují i o možnost, že budou včas před rozhodnutím zastupitelstva upozorněna občanem na důležité okolnosti či fakta, která v podkladech pro rozhodování zastupitelů mohou chybět,“ popisuje organizace Oživení.

Co na to starosta

Redakce oslovila strakonického starostu Břetislava Hrdličku (Strakonická Veřejnost) s dotazem, jestli žebříček transparentních měst viděl a co si o něm myslí. Starosta uvedl, že výstupy z hodnocení se k němu nedostaly. „Ale myslím si, že na radnici nic netajíme. Pokud někdo chce informace, tak mu je dáváme,“ říká Břetislav Hrdlička. „Co bychom měli všechno podle nějakého žebříčku zveřejňovat, to nevím. Nikdo mě s ničím takovým neoslovil. Zažil jsem už jednu takovou soutěž, kde se hodnotilo, jak se město příznivé pro občany. A tam nám jednou zapomněli započítat odpady a MHD zdarma. Kvůli tomu jsme pak skončili na 13. místě z 15 možných,“ dává starosta najevo, že je k podobným anketám skeptický.

„Nevím, jak je podobná soutěž relevantní. My žádné informace netajíme. Zastupitelstva jsou veřejná, může přijít každý, kdo chce. Když si lidé zažádají podle zákona o svobodné přístupu k informacím, dostanou všechno,“ říká starosta Strakonic. Není přesvědčený o tom, jestli má význam zveřejňovat podklady pro jednání orgánů samosprávy v obsáhlejší podobě. „Můžeme se na to podívat, pokud by o to lidé měli zájem. Myslím si, že většina lidí o to vůbec nestojí a nechce to. Bylo by to i další papírování pro úřad,“ myslí si Břetislav Hrdlička.

Mrzí ho, že nezisková organizace zveřejní žebříčky na internetu, ale samotné město už s výhradami nikdo neosloví. „Potřeboval bych vidět poklady, abych se podíval, co chybí a co je třeba zveřejnit. Je hezké, že výsledky kolují někde na Facebooku, ale jako vždycky, nám na město nikdo vědět nedal. Kdyby někdo upozornil a vyzval města, dá se k tomu nějak postavit. Pouhé zveřejnění na Facebooku není podle mě pomoc lidem, ale jen snaha o zviditelnění,“ dodává starosta města.

Hlas opozice

Jeden z lídrů strakonické politické opozice Pavel Vondrys (Jihočeši 2012) souhlasí, že město má v otevřenosti směrem k veřejnosti rezervy. Nevidí je ale zrovna v podkladech a dokumentech orgánů samosprávy. „Myslím si, že otevřenost města se hodně změnila. Radnice plno věcí dělá trochu v tajnosti. Zveřejňování materiálů může být jeden z pohledů, ale asi není mnoho občanů, kteří by je vyhledávali. Za špatné považuji, že radnice řeší plno věcí utajeně. Z poslední doby bych uvedl rekonstrukci náměstí. To je projekt, který se dotýká všech obyvatel Strakonic,“ tvrdí Pavel Vondrys.

Říká, že za éry jeho starostování se před rekonstrukcí první části náměstí konalo několik veřejných projednání. „Strakoňáci mohli říci svůj názor, což se v současné době u příprav druhé poloviny náměstí neděje. Podle informací, které mám jako zastupitel, zasáhnou práce i do druhé poloviny, kde se bude předělávat současná kruhová křižovatka. I když jsme na zastupitelstvu vyzývali k veřejnému projednání, tak k němu nedošlo. A takových věcí je bohužel ve Strakonicích více,“ myslí si Pavel Vondrys.

Kritizuje to, že pohodlná většina v zastupitelstvu málokdy vyslyší oponentní názor. „Vedení města by nejradši řešilo věci neveřejně. Pro mě je toho důkaz právě příprava rekonstrukce druhé poloviny náměstí. Veřejnost vůbec neměla možnost do tohoto projektu promluvit. Vedení města by mělo s veřejností více diskutovat věci, které se obyvatel týkají,“ dodává Pavel Vondrys.