Připravíme si rýži, kterou pro jistotu, přesto, že je výběrová, přepereme. Do velkého hrnce dáme vařit solenou vodu.

1/2 kg vepřového (ramínko nebo z kýty)

1/2 kg hovězího (loupaná plec nebo květová špička)

4 velké cibule nadrobno rozsekáme a dáme smažit na oleji, až zrůžoví, přidáme trochu pepře, soli a hodně sladké papriky. Maso rozkrájíme na drobné kostičky a opražíme, pak přilejeme trochu vody (opravdu trochu!), přikryjeme pokličkou a na mírném ohni dusíme maso do měkka.

Teď se vrátíme k rýži, kterou několikrát propláchneme vařící vodou, až je voda nezkalená. Takto připravenou rýži (3 skleničky od hořčice) hodíme do té osolené vřící vody, zesílíme plamen, aby se nepřestala vařit, vidličkou jemně rýži podebereme, aby se na dně hrnce nepřichytila, a od bodu varu necháme vařit 10 minut. Pro tento způsob to stačí; vaříme-li rýži jako příkrm, necháme 12 minut. Tedy po 10 minutách slejeme rýži do síta a dobře propláchneme studenou vodou. Zatřepeme sítem a necháme rýži odkapat. Maso je mezitím již skoro hotové. Voda téměř vysmahla. Zcezenou rýži jemně vmícháme do masa.

Nakrájíme nadrobno okurky, zelené papriky, kapie a vmícháme do masa, přikryjeme pokličkou a na mírném ohni necháme hřát, aby všechny ty vůně prosákly do rýže. Ta tak získá ještě 2-3 minuty, které k těm 10 minutám právě potřebovala. Přidáme ještě trochu kari a, zdáli se to málo kořeněné, tedy i trochu cayenského pepře a posypeme strouhaným parmezánem – není-li tedy čedarem nebo ementálem.

Autentické recepty herečky Jiřiny Šejbalové našel jeden z našich čtenářů v knihobudce v Kovářově a přinesl je do redakce. Pocházejí z knihy Vaříme na chatě, která vyšla už v roce 1969 – v době, kdy se české rodiny znovu učily trávit volné chvíle na chalupách, s jednoduchým vařením, domácími surovinami a bez zbytečného spěchu.

Jiřina Šejbalová, známá především jako charismatická herečka Národního divadla a představitelka mnoha výrazných ženských postav, měla blízko nejen k umění, ale i k autentickému životnímu stylu – a to se v její kuchařce odráží. Recepty jsou psány s osobitým šarmem a nenuceností, často doplněné drobnými radami „od srdce“.

V našem letním seriálu vám postupně nabídneme výběr těchto receptů – jako malý návrat do časů, kdy k nedělnímu obědu voněl rybízový koláč a voda na brambory se nosila ze studny.

Za týden se můžete těšit na recept rychlokvašené okurky Vlastiny babičky.

-red-