V úterý 10. ledna byla v písecké Galerii Portyč výstava Martina Himla zahájena. Člověk, který na vernisáž náhodně zavítal, si mohl připadat jako na výstavě malířských děl. Až po detailním prohlédnutí je zřejmé, že se jedná o fotografie různých detailů. Vernisáž výstavy zahájila svým vystoupením dvojice hudebníků Miloš Zvonař a Marek Anděl.

Slovo si na úvod vzal ředitel Centra kultury Josef Kašpar. „Dnes se tady cítím úplně maximálně jako doma v Milevsku. Máme tady milevského autora. Jsem rád, že ho tady mohu přivítat a že naše galerie potažmo kino Portyč může hostit takové skvělé obrazy, které Martin nafotil. Já se přiznám, že jsem dřív Martina vnímal jako fotografa a teď je je pro mě už opravdovým umělcem,“ řekl Josef Kašpar.

„Martin dostal od kolegů takový málý dárek ke kulatým narozeninám. Připravili jsme mu překvapení ve formě této výstavy. Dali jsme mu datum, místo, čas a řekli mu, ať se snaží. Sami můžete vidět, že se na to připravil opravdu poctivě a těch jeho fotografií je tady požehnaně,“ uvedl jeho kamarád Martin Pelich.

Ten zmínil, jak se v roce 1990 s Martinem Himlem seznámil. V jednu chvíli dokonce spolu pracovali v zaměstnání. „Jednou mi ukazoval fotografie, které fotil za svých mladých let. Už v té době byly v jeho repertoáru různá zákoutí a zátiší. Sice to nebyly stejné prvky, které můžeme dnes vidět na vernisáži, ale už to byly dost podobné prvky, které se k těm dnešním dost přibližovaly. Během let dospěl až k tomuto svému projevu,“ dodal Martin Pelich.

Pak už promluvil sám autor fotografií. „Měl jsem s těmito fotografiemi malou výstavu v Praze. S tou dnešní v Písku se to ovšem nedá srovnat. Zde mám více jak šedesát pláten. Jsem moc vděčný kamarádům, kteří mi zde výstavu zařídili. Já sám bych se k tomu asi nedokopal. Nutno podotknout, že všechno, co zde můžete vidět, jsou fotky jednocvaky. Není to nijak upravované. Občas je něco zvětšené nebo zmenšené, ale opravdu se jedna o jeden cvak. Neskládám více fotografií najednou,“ prozradil Martin Himl.