Co pro Vodňany znamenal rok 2021?

Radní Radek Čejka: Byl velmi náročný. Složitě se plánuje, když nevíte, jestli vyjdou všechny žádosti o dotace. Ale co jsme si naplánovali, to jsme nakonec zvládli. Dokonce jsme i jednu dopravní akci uspíšili a přesunuli z plánu na rok 2022. To kvůli tomu, že letos nás čekají hlavně investice do dopravní infrastruktury, tak aby nedošlo k dopravnímu kolapsu ve městě. Mezi největší investice loňského roku patří školní pavilon X, gastro studio na učilišti, dokončovaní prací ve školce, zahájení rekonstrukce víceúčelové haly nebo smuteční síně. Bylo to velmi hektické období. Bouřlivá atmosféra občas panovala jak na radě města, tak v kolektivu lidí, kteří jednotlivé akce zajišťují.

Jaké jsou plány na letošní rok, ve kterém končí volební období? Co chcete do voleb stihnout?

R. Čejka: My především nehrajeme na volební období. Nerad slyším, když někdo takto dělí práci. Dokončovali jsme akce rozjeté z minulého volebního období a pro to další připravujeme další. Letos se bude hodně investovat do pozemních komunikací, což bude mít velký přesah do roku 2023. Dá se říci, že vždycky tvoříme rozpočet a jakýsi plán s výhledem na dva roky. Například se chystá kompletní rekonstrukce ulic Mokrého, Parkánská a Komenského. Letos se ale stihne jenom část prací, na rok 2023 máme připravenou další etapu. Už teď na rok 2023 chystáme opravu bytového domu nebo rekonstrukci Smetanovy ulice. To jsou investice v řádu desítek milionů. Pokud po nás přijde do vedení města někdo jiný, věřím, že připravené projekty dotáhne do konce. Pro letošek jich je hodně, pro rok 2023 také, a už se myšlenkově díváme i do roku 2024. Jde o potřebné projekty, ve kterých by měl každý soudný člověk pokračovat.

Co se stihlo zatím udělat v rekonstrukci sportovní haly?

R. Čejka: V loňském roce se zvládla možná pětina nebo šestina objemu investice. Podstatně vyšší část připadá na první polovinu letošního roku. Vloni šlo vlastně jen o bourací a přípravné práce.

Projevuje se na investicích ekonomická krize, která dorazila do Česka?

R. Čejka: Dopady pozorujeme, ale snažíme se postupovat kontinuálně. Podle aktuální situace pak některé projekty upřednostníme, nebo pozdržíme. Nechceme moc zadlužovat město, přestože jsme si vzali dva úvěry. Ty ale plní svůj účel – jeden byl na pavilon X, který bychom letos díky dotaci měli zaplatit, druhý úvěr čerpáme na víceúčelovou halu. Pandemie měla dopad na daňové příjmy města, ale od státu jsme dostali kompenzační dotaci, takže jsme na krizi zatím příliš neprodělali.

V jaké kondici jsou Vodňany po finanční stránce?

R. Čejka: Osobně si myslím, že jsme ve velmi dobré kondici, i přes dva zmíněné úvěry. Splácíme staré půjčky, letos doplatíme obrovský úvěr na pavilon X… Myslím si, že nebudeme mít problém, kdybychom si potřebovali v budoucnu znovu peníze půjčit.

A jaký byl minulý rok podle starosty města?

Starosta Milan Němeček: Minulý rok předčil má očekávání. Také jsem poděkoval všem představitelům města a organizací za nasazení, protože se všichni pereme s dopady covidu a nařízeními. Děkuji i zastupitelům z opozice, protože se atmosféra na zastupitelstvu zklidnila. Nemusíme mít vždycky stejný názor, ale to neznamená, že bychom se měli nenávidět. I když před volbami se dá asi očekávat změna. I tak jsem rád, že kolegové v zastupitelstvu přistupují k současnému vedení rozumně.

Daří se vám plnit stanovené cíle, nebo přišla srážka s realitou, když jste usedli do vedení města?

M. Němeček: Mění se úhel pohledu. Jako řadový zastupitel máte povšechní přehled, kritizuje se poměrně snadno. Něco jiného je mít faktickou odpovědnost. Za poslední tři roky se udělalo hodně práce, opravdu se tu nikdo neválel.

R. Čejka: Jsem rád, že se nám například povedlo sjednotit autobusové nádraží. Dneska máme jedno relativně hezké nádraží, aktuálně k němu vzniká projektová dokumentace na jeho proměnu a nový terminál. To je možná vize pro další roky. Jako dluh městu, který jsme nedokázali vyřešit, vnímám ubytovnu. V tu dobu se řešily jiné projekty, které bylo nutné realizovat, a chtěli jsme investovat do koupaliště Škorna, což se povedlo. Ubytovnu jsme uzavřeli kvůli vysokému neustálému prodělku. Navíc hygienická situace tam byla svízelná. Rekonstrukce nás čeká v následujících letech, je to ale velký projekt za desítky milionů, který se musí pořádně připravit.

A jaké jsou s ubytovnou plány? Má plnit stejný účel, budou místo ní klasické byty, nebo něco jiného?

R. Čejka: Jednou z variant, ke které se nejvíc přikláníme, jsou byty pro seniory a aktivní lidi v důchodovém věku. Třeba pro ty, kteří nevyžadují stálou asistenci, ale už nechtějí ve svém bytě žít sami, a rádi by měli zajištěný například dovoz obědů. Naproti ubytovně je Centrum sociální pomoci, se které by mohlo pro byty znamenat jistou formu podpory a asistence. Opozice nám vyčítá nečinnost v této věci, ale na nás se valí jiné připravené projekty, které je potřeba dokončit. Rekonstrukce ubytovny potřebuje čas, součinnost rady a zastupitelstva. Nemyslím si, že dělat takovou akci rok před volbami je šťastné, protože nové vedení města by mohlo převzít projekt ve fázi, kdy není možné z něj vystoupit. Jaký ale bude definitivní účel ubytovny, to se může měnit, protože jsme na začátku příprav. Podle mě to bude tématem v roce 2023 pro nové zastupitelstvo, aby rozhodlo, během dvou let projekt připravilo a akci zahájilo.

Už v roce 2020 při přípravě rozpočtu na rok 2021 nám bylo řečeno, že plánované akce nejsme schopni ani personálně zvládnout. Nakonec jsme je zvládli. A podobný rozpočet jsme připravili i pro rok 2022. Věřím, že ho zvládneme znovu. Pro tak obrovskou akci, jako je rekonstrukce ubytovny, už ale není prostor. Odhaduji, že může jí o investici až ke stovce milionů – třeba na úrovni 70 nebo 80 milionů. Od začátku musí být vymyšlená forma dotace, pro Vodňany by to nebylo jinak reálné, pokud bychom se tedy nechtěli zadlužit. Nebo vyčerpáme dva až tři rozpočty města a nebude se dělat nic jiného. Připouštím, že jsme mohli začít s přípravami hned v prvním roce na radnici, ale museli jsem řešit projekty, ze kterých se nedalo utéct. Ubytovna je bolavé místo, ale těžko s ní teď hned něco uděláme. Jsem zastánce toho, že město nemá provozovat takovouto ekonomickou činnost, jako je ubytovna. Město se má starat o občany. Nechceme ale ani prodej ubytovny, protože bychom se zbavili objektu uprostřed města, pro který můžeme mít v budoucnu využití.

V minulém roce byl ve zkrácené sezoně spuštěn provoz koupaliště Škorna. Jaký o něj byl zájem?

M. Němeček: Koupaliště jsme otevřeli až v průběhu letní sezony. Když vykouklo sluníčko, bylo plno. Dokonce jsme museli i návštěvníky posílat domů kvůli naplněné kapacitě, kterou omezovala opatření hygieny. Zájem byl obrovský, pomáhá tomu i vyhřívaná voda. Jezdili k nám lidé i z jiných obcí a měst.

Jaké další investiční plány mají Vodňany do tohoto roku?

M. Němeček: Máme spoluúčast na akcích s Jihočeským krajem – bude se opravovat most přes Blanici směrem k rybářské škole, v plánu je i nový přejezd přes koleje u vlakového nádraží. Opravou projde třeba i celá Holečkova ulice až autobusovému nádraží. Akce jsou naplánované tak, aby úplně dopravně nezablokovaly město, i když uzavírkám se nevyhneme. Očekáváme, že zhruba tři měsíce nebudou úplně příjemné, protože se bude muset uzavírka objíždět přes obchvat. Most se ale udělat musí, je ve špatném stavu.

Co je výsadou Vodňan, a kde město tlačí bota?

M. Němeček: Výhodou i nevýhodou zároveň je blízkost větších měst. To s sebou přináší strategickou polohou pro Vodňany, ale i pro ubytování agenturních zaměstnanců, což nám dělá těžkou hlavu. Ať se to týká odpadů, nebo legálnosti jejich pobytu. Spolupracujeme s cizineckou a státní policií a snažíme se předcházet trestné činnost.

Máte ale reálnou možnost to ovlivnit? I na jednání zastupitelstva zaznívají připomínky, jestli pro to vedení města dělá dost. Co si o tom myslíte?

M. Němeček: Víc dělat nemůžeme. Město na to nemá žádnou zákonnou páku. Můžeme s pracovními agenturami hovořit, ale to je všechno.

Jenže když covid zavřel hranice států a cizinci měli problém se do Česka dostat, vznikaly v řadě odvětví problémy, protože chyběli zaměstnanci…

M. Němeček: Nemám nic proti agenturním zaměstnancům, když se chovají normálně a nepřinášejí s sebou kriminalitu. Lidé je ale vnímají, slyší různé cizí jazyky a všímají si, že jich přibylo. Ve Vodňanech máme velké výrobní závody, stavební firmy, odjíždějí od nás zaměstnanci i do sousedních měst. Nárůst tu je a přináší to problémy s odpady, dochází k rvačkám a přestupkům.

Vnímáte i změny v komunikaci a chování lidí, které s sebou nesou poslední dva roky s covidem?

M. Němeček: Musel bych být hluchý a slepý, abych si toho nevšiml. Lidé jsou unavení a otrávení. Na roušky už jsme si všichni zvykli. Společnost se teď dělí na dva tábory, to asi vnímají podobně i mí kolegové v jiných městech a obcích. Už to trvá všechno dlouho, do toho přišla nepříznivá ekonomická situace a lidé mají obavy. Nejistota hlavně u starší generace je znát. Asi se každý budeme muset trochu uskromnit, ale snažím se být optimista. Naštěstí tu nemáme hrůzy častých živelních pohrom a válek. Tuhle situaci snad zvládneme.