Veřejnost se může ve čtvrtek ve Slavii podívat, co se má dít s Budějovicemi v budoucnu - Jižní Čechy Teď!
před 1 hodinou

Veřejnost se může ve čtvrtek ve Slavii podívat, co se má dít s Budějovicemi v budoucnu

Zobrazit galerii (2)
Veřejnost se může ve čtvrtek ve Slavii podívat, co se má dít s Budějovicemi v budoucnu

ČESKÉ BUDĚJOVICE – V malé vesničce na Táborsku právě zažívají pozdvižení. Obyvatelé s překvapením zjistili, že jim ve vsi vzniká zóna pro výstavbu. Nelíbí se jim to. Jenže plochu pro bydlení vymezil územní plán, schválený už v roce 2022. V různých stupních jeho projednávání se nikdo neozval. A teď je pozdě. To ale není jediný špatný scénář, který může pro obyvatele nastat. V Českých Budějovicích jsou mnozí lidé dostatečně ve střehu. Přesto narážejí na překážky, které mohou signalizovat ledacos.


Ve čtvrtek 25. června čeká obyvatele Českých Budějovic veřejné projednání návrhu územního plánu města a jeho vyhodnocení z hlediska vlivů na udržitelný rozvoj území. Uskuteční se od 16 hodin v Kulturním domě Slavie. Zásadní dokument, který jakmile ho zastupitelstvo schválí, určí budoucí podobu města – kde se bude bydlet, kudy povede doprava, jak bude vypadat veřejný prostor a kterou zeleň je třeba chránit. Veřejnost má teď šanci říct si k tomu svoje.

„Územní plán ovlivní podobu jihočeské metropole na desítky let dopředu. Je důležité, aby se s jeho návrhem seznámilo co nejvíce obyvatel a aktivně se zapojili do jeho projednání. Každý podnět může pomoci zlepšit kvalitu života ve městě,“ apeluje na webu města náměstek primátorky Lubomír Bureš.

Oficiální motto slibuje zachování identity místa, deklaruje, že nová výstavba bude přípustná pouze s důrazem na kompaktní strukturu a kvalitu veřejných prostranství. Pohled na návrh územního plánu v lokalitě na rozhraní Mánesovy ulice a parku Háječek však odhaluje, že v praxi vznešené principy mohou ustoupit developerským zájmům. V pozadí jsou letité propojené personální vazby.

Malými krůčky k velkému komplexu v chráněné zóně

Celý příběh začal kolem roku 2002, kdy na nábřeží v chráněné zóně vznikla černá stavba. Nástavba na penzionu. Byla v rozporu s tehdejším územním plánem a aby mohla být legalizována, vyprojektoval tehdejší tým urbanistů z Projektového ateliéru AD v roce 2011 účelovou změnu územního plánu číslo 49. Zastupitelstvu i veřejnosti byla tato změna prezentována jen jako legislativní narovnání stávajícího stavu pro potřeby tehdejšího penzionu. Změnou č. 49 územního plánu bylo území zařazeno do zastavitelné plochy s charakterem smíšeného kolektivního bydlení ve vnitřním městě. Majitelka penzionu tak mohla získat pro změny na penzionu dodatečné stavební povolení.

Jenže nedlouho po kolaudaci nepovolené přístavby náhle požádala o demolici celého penzionu s tím, že tu má v plánu vystavět komerční bytový dům Rezidence Háječek. Pětipodlažní objekt mezi dvěma historickými vilami v ochranném pásmu hradebního systému, který má navíc výjimečný potenciál.

Pozastavila se nad tím i památková komise města. Její člen Vladimír Musil ve shodě se společenstvím nezávislých architektů ze Spolku pro České Budějovice navrhuje naopak obnovu historického kamenného mostku přes zavezené rameno Vltavy. Mohl by být unikátní historickou památkou, znázorňující, že tady bývalo rameno Vltavy s náhonem na Vodárenskou věž. Tak vznikl Střelecký ostrov. Kolik měst se může pochlubit ostrovy?

Lokalita představuje trasu pro turistické poznávací plavby po řece v centru města. Navržený kolos by znemožnil pohled jak z parku Háječek, tak z řeky na historickou stavbu městské vodárny, která tvoří dominantu nábřeží. Historický můstek se nachází přímo v místě plánované developerské výstavby.

Investorka plánovaného komplexu už dala najevo, že se nezastaví před ničím. Pokusila se při získávání kladných stanovisek ke svému záměru zkorumpovat organizaci státní správy a byla za to pravomocně odsouzena k peněžitému trestu.

Tvůrcům územního plánu se to líbí?

Jak je tedy možné, že autoři nynějšího návrhu územního plánu ze Studia MAP tento developerský záměr nevyloučili? I zastupitelstvo města při bilanci plnění dosavadního územního plánu v květnu 2024 schválilo připomínku, která požaduje striktní zakonzervování této lokality mezi Mánesovou ulicí a řekou Vltavou.

Odpověď se nabízí. Autorem a projektantem komerčního bytového domu zmíněné investorky je architekt Jiří Brůha. A současný zpracovatel nového územního plánu, Studio MAP s architektem Brůhou dlouhodobě spolupracuje jako přímý obchodní partner na jiných zakázkách. Například na změně územního plánu č. 91. Okolnosti nasvědčují tomu, že zpracovatel nového územního plánu tvoří návrh tak, aby šel na ruku vlastnímu byznysovému partnerovi.

To, že se v návrhu nového územního plánu namísto obnovy historického koryta a mostku v hradebním prostoru objevuje zabetonování nábřeží komerčním objektem kvůli vazbám projektantů, je určitě v rozporu s ambicemi Českých Budějovic jako Evropského hlavního města kultury 2028. Mezinárodní porota i veřejnost bezpochyby očekávají spíš ochranu historického dědictví, kultivaci krajiny kolem řek a citlivou architekturu.

Byznys nade vše..?

Vladimír Musil z památkové komise města upozorňuje, že Budějovice ohýbáním veřejného zájmu ve prospěch byznysových vazeb trpí dlouhodobě. „Je to případ tunelu Pohůrka, který se stavěl, protože měl v okolí pozemky bývalý náměstek primátora Jelen z ODS. Je to případ zástavby kolem řeky na Planou i na Včelnou. Levobřežka odseparuje Stromovku, řešení přednádražního prostoru nebude, místo toho se investují miliardy do podjezdu nádraží. Vymýšlejí se zakázky, ze kterých jde malá domů, a to drží politiky u moci,“ nebere si servítky architekt Musil. A zmiňuje i Slavii, kde se ve čtvrtek bude veřejné projednání návrhu územního plánu konat.

Komerční bytový dům v chráněné zóně se nelíbí ani Radomíru Thalerovi, majiteli sousední vily, která slouží jako Sanatorium Art. „Jak může hlavní tvůrce nového územního plánu architekt Pavel Hnilička garantovat jeho transparentnost a čistotu, když jeho klíčový partner Studio MAP ignoruje usnesení zastupitelstva a ohýbá regulace ve prospěch komerčního projektu svého vlastního obchodního partnera Jiřího Brůhy?,“ ptá se Thaler. I podle něj je to na úkor Vltavy, historického hradebního pásma a kulturního dědictví. Porovnání obou obrázků nabízí otázku – chceme to?

„Nechceme nechat tyto provázané struktury zneužít nový územní plán k likvidaci nábřeží Vltavy,“ říká Thaler. Chystá se nejen na čtvrteční veřejné projednání, ale také na podání námitek, pro které je lhůta do 10. července. „Chceme otevřený a transparentní proces,“ ujišťuje přitom náměstek primátorky Lubomír Bureš.

Vstup do sálu Slavie bude 25. června umožněn už od 15 hodin, projednání začne v 16 hodin. Pro ty, kteří se nemohou zúčastnit osobně, bude zajištěn online přenos, jehož odkaz bude zveřejněn na webových stránkách města. Záznam bude následně k dispozici k přehrání.

Návrh územního plánu je už nyní dostupný k nahlédnutí jak fyzicky na magistrátu, tak online na https://www.c-budejovice.cz/priprava-noveho-uzemniho-planu.

Libuše Kolářová
Libuše Kolářová

Diskuse k článku

Pro přidávání komentářů je nutné se přihlásit / registrovat.