Zemědělci nesouhlasí s uvolněním obchodních pravidel pro jihoamerické země Mercosuru a Ukrajinu, kde nemusí dodržovat vysoké evropské standardy a používají tak zakázané látky. České zemědělce podporují i kolegové z Francie, Maďarska, Německa, Polska, Rakouska, Rumunska nebo Slovenska. „Čeští zemědělci se připojí k vlně protestních akcí, stejně jako to už udělali zemědělci ve Španělsku, Francii, Polsku nebo Belgii před budovami evropských institucí, a vyjedou s traktory na silnice a do měst. Cílem není blokovat a omezit život lidem v Česku, nicméně není možné to vyloučit. Budeme mluvit o tom, co nás trápí a co nám komplikuje práci. Opětovně chceme důrazně upozornit, že naše problémy nikdo neřeší a Evropská unie nám jen přidělává další starosti. Obchodní dohoda mezi Evropskou unií a jihoamerickým sdružením Mercosur a chystaná asociační dohoda s Ukrajinou jsou toho jasným příkladem,“ řekl v tiskové zprávě prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal. Ani v Táboře nechtěli jihočeští zemědělci veřejnosti komplikovat dopravu, a proto se rozhodli, že při únorové protestní akci vyjedou pouze s několika traktory. Do budoucna však nejsou vyloučené tvrdší protesty, kdy už by na silnici vyjelo více zemědělské techniky, než pouze pár traktorů.

Nesouhlasíme se zamýšlenou politikou Evropské unie týkající se zemědělství

Před protestujícími zemědělci ve čtvrtek dopoledne promluvil předseda Okresní agrární komory Tábor Miroslav Vondruška. „Nesouhlasíme se zamýšlenou politikou Evropské unie, co se týče zemědělství. Agrární komora připravila společnou výzvu pro orgány Evropské unie. Zemědělci zapojení do protestů 27. února v reakci na dění několika posledních let, měsíců a dní, požadují okamžité řešení nashromážděných problémů, které již dávno přerostly únosnou mez. Politickými a úřednickými zásahy nám znemožnili práci v zemědělství. To, že se konají protesty v několika zemích Evropské unie, je jasným dokladem toho, že zásadní je přenastavení podmínek pro zemědělce ze strany Bruselu. Hlavním úkolem zemědělství musí být zajištění potravinové bezpečnosti a produkce kvalitních a bezpečných potravin, přičemž je nutné zachovat stabilitu zemědělců,“ pronesl.
Předseda agrární komory ujistil přítomné, že zemědělství přispívá k životu na venkově, ochraně přírody, kulturní krajiny, tradic a přírodních zdrojů jednotlivých zemí Evropské unie. „Voláme pro zrušení obchodní dohody mezi Evropskou unií a jihoamerickým sdružením Mercosur. Věříme, že evropské zemědělství by nemělo být považováno jako nástroj k vyjednávání v obchodních dohodách, které zvýhodňují jiná odvětví na úkor zemědělců. Budoucí obchodní dohody musí zajistit spravedlivé a vyvážené podmínky pro evropské zemědělce. Stávající dohody by měly být zrevidovány a zmodernizovány. Klíčovým požadavkem je, aby všechny dovážené zemědělské produkty splňovaly všechny přísné normy Evropské unie týkající se kvality a udržitelnosti potravin. Důrazně odmítáme zemědělsko-potravinářskou část obchodní dohody mezi Evropskou unií a zeměmi Mercosur v jejím současném znění. Apelujeme na členské státy, aby tuto dohodu neratifikovaly, neboť představuje vážnou hrozbu pro evropský zemědělský sektor. Spolu s liberalizací obchodu s Ukrajinou může mít devastující dopad nejen na farmáře a potravinářský průmysl, ale také na samotné spotřebitele, kteří mohou čelit nízké kvalitě a bezpečnosti potravin,“ uvedl Miroslav Vondruška.

Zemědělci poukazují na nedostatečnou kontrolu výrobních procesů v jihoamerických zemích

Zemědělci podle předsedy představenstva táborské agrární komory poukazují také na nedostatečnou kontrolu výrobních procesů v jihoamerických zemích, což představuje značné riziko pro potravinovou bezpečnost Evropské unie. Miroslav Vondruška zmínil, že produkty dovážené ze zemí Mercosuru jsou vyráběny za podmínek, které neodmítají přísným evropským standardům v oblasti životního prostředí a kvality, zatímco výrobci v těchto zemích těží z nižších nákladů na energii a pracovní sílu. To by mohlo podle Vondrušky destabilizovat evropský trh a vystavit evropské farmáře nerovné podmínky. Zemědělci po Evropské unii požadují zajištěný důkladných kontrol dovážených potravin a navrhují okamžité ukončení obchodních vztahů s dotyčnými hospodářskými subjekty, případně požadují, aby Evropská unie přijala opatření s výraznými sankcemi za porušení norem. Protestující plně podporují zavedení zrcadlových doložek nebo principu reciprocity do obchodních dohod.
„Také požadujeme nové nastavení dohody mezi Evropskou unií a Ukrajinou s cílem ochránit evropské unie. Zemědělci z České republiky, Maďarska a Slovenska plně podporují Ukrajinu, jejich obyvatele a zemědělce. Zároveň však zdůrazňují, že žádná podpora by neměla mít dlouhodobě negativní dopad na evropské farmáře. Zároveň jsme značně znepokojeni nad blížícím se ukončením autonomního obchodního mechanismu s Ukrajinou a návratem plného využívání dohody o přidružení. Obáváme se, že tento krok povede k dalšímu prodloužení nerovných podmínek na trhu, které již negativně ovlivňují konkurenceschopnost. Zejména v oblasti obchodu se zemědělsko-potravinářskými komoditami požadujeme zajištění rovných podmínek a uplatnění principu reciprocity. To zahrnuje nejen zavedení stejných standardů, jaké musí dodržovat producenti v Evropské unii zejména v oblasti bezpečnosti potravin, ochrany zdraví zvířat a udržitelnosti výbory, ale i návrat ke kvótám platným před uzavřením dohody o přidružení s Ukrajinou v roce 2017. Zdůrazňujeme, že naše požadavky nejsou zaměřené proti volnému obchodu, ale usilujeme o jeho spravedlivé nastavení, které chrání evropské farmáře před nekalou konkurencí. Poukazujeme na to, že ukrajinská produkce často nesplňuje přísné normy Evropské unie, což vytváří nerovnováhu a ohrožuje ekonomickou stabilitu zemědělských stabilitu v regionu, tak i kvalitu potravin dostupných evropským spotřebitelům. Apelujme na evropskou komisi a národní vlády, aby situaci neprodleně řešili a zajistili spravedlivé podmínky pro všechny účastníky trhu. Zároveň žádáme o maximální garance ochrany trhu ze strany Evropské unie a zajištění rovných podmínek pro podnikání na evropském trhu. Vyzýváme také k zavedení efektivních ochranných mechanismů, které by zajistily spravedlivé podmínky pro evropské zemědělce a zabránily nekalé konkurenci ze třetích zemí,“ uvedl v pokračování svého proslovu Miroslav Vondruška.

Viceprezident agrární komory zmínil dva hlavní cíle protestů

Po Miroslavu Vondruškovi převzal mikrofon viceprezident Agrární komory Bohumil Belada. „Chtěl bych poděkovat, že jste si našli čas a akci zorganizovali. Akce se organizují ve všech krajích, někde je to menší, jinde větší. Protestní akce jsou v jednotlivých okresech tak, jak se domluvila krajská agrární komora a krajský zemědělský svaz. Největší akce budou na hranicích s Německem, Rakouskem a se Slovenskem, kde se sešli i zástupci jiných členských zemí. Cílem protestního setkání je se zapojit do mezinárodního protestu. Není možné, aby tímto způsobem evropské zemědělství dále pokračovalo. Ono se to netýká pouze zemědělství, ale také průmyslu, kde máme dražší energie, spousty omezení, emisní povolenky a podobně. V zemědělství se to pak týká třeba zakázání účinných látek v pesticidech. Máme nakázanou ochranu proti erozi, máme zakázané využívat geneticky upravené rostliny, máme zakázané určitá léčiva antibiotika. My pravidla dodržujeme. Stojí nás to spousty práce, peněz a starostí. O to více je pak náš výrobek dražší, i když jsme špičkoví chovatelé dojnic, prasat a špičkoví pěstitelé. Evropská unie umožňuje, aby z těch zemí, kde tyto věci nedodržují a kde to dělají přesně opačně, k nám ty produkty dovážet. Je jasné, že tomu nemůžeme konkurovat. O tom je dnešní protest. Požadujeme hlavně dvě věci. Zaprvé, aby se razantně snížila omezení naší výroby. Zadruhé, aby se dovoz omezil a minimálně, aby se v něm kontrolovalo to, co je vyžadováno od nás,“ dodal Bohumil Belada.

Jiné podmínky v Jižní Americe a jiné v unii

V tiskové zprávě Agrární komora uvádí, že ve zmíněné Jižní Americe je možné používat veterinární léky nebo přípravky na ochranu a ošetřování rostlin, které sice zvyšují produkci a snižují producentům náklady, ale v Evropě jsou kvůli zdravotním rizikům pro spotřebitele dávno zakázané. Například Brazílie musela od poloviny října 2024 zastavit vývoz hovězího masa do Evropy, a to v reakci na audit Evropské komise. Vyplynulo z něj, že Brazílie nemůže zaručit, že maso nebylo ošetřeno růstovým hormonem estradiolem, který je v Evropské unii považován za karcinogenní. Nicméně dovoz masa a masných výrobků z jihoamerických zemí do Česka roste, podle oficiálních statistik dosáhl v loňském roce hodnoty téměř 1,2 miliardy korun a patrně se ještě zvýší. „Vyzýváme vládu, aby se postavila za své zemědělce a odmítla obchodní dohodu mezi EU a Mercosurem. Obchodní kontakty s jihoamerickými státy neodmítáme, ale dohody musí být férové a potraviny z těchto zemí musí splňovat stejné kvality jako ty evropské. Naše vysoké standardy, co se týká péče o půdu nebo zacházení se zvířaty, tamní zemědělci dodržovat nemusí a kontroly jsou jen těžko prokazatelné. Proto říkáme Mercosuru ne,“ sdělil předseda Zemědělského svazu České republiky Martin Pýcha.

Evropská komise podle tiskové zprávy podepsala v loňském prosinci obchodní dohodu s jihoamerickým sdružením Mercosur, která má usnadnit dovoz hovězího masa, drůbežího masa nebo cukru na evropský trh z Brazílie, Argentiny, Paraguaye a Uruguaye. Obchodní dohodu musí ještě schválit všechny členské státy Evropské unie, aby začala platit. Vzhledem k tomu, že k dohodě došlo bez shody mezi členskými státy Evropské unie, z českých regionů zaznívají hlasy po odvolání předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Zemědělské nevládní organizace, kterými jsou Agrární komora České republiky, Zemědělský svaz České republiky, Iniciativa zemědělských a potravinářských podniků, Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů a Společnost mladých agrárníků České republiky, proto apelují na českou vládu, aby prosazovala spravedlivé podmínky na evropském trhu pro všechny a dohodu odmítla.

Problémy se netýkají pouze Jižní Ameriky

Podobná situace nastala v souvislosti s válkou na Ukrajině, kdy se zvýšily dovozy zemědělských komodit z této země na evropský trh. Nejenže tyto bezcelní dovozy levných komodit doslova podtrhly evropské ceny obilovin a olejnin, ale zároveň evropské kontrolní orgány opakovaně poukázaly na nedostatky v jejich kvalitě. Například v roce 2023 maďarský národní úřad pro bezpečnost potravin odhalil dovezené ukrajinské obilí kontaminované toxiny a geneticky modifikovanými organismy a nařídil okamžité odstranění z trhu. Přitom další nárůst dovozu z této země může znamenat asociační dohoda s Evropskou unií, která však nenařizuje dodržování stejných povinností pro pěstování plodin a chovy hospodářských zvířat a má být dojednána již letos v červnu. „Rozhodně nejsme proti pomoci Ukrajině a jejím zemědělcům, ale nesmí to být za cenu poškození evropských chovatelů a pěstitelů. Je nezbytné uzavřít s Ukrajinou takovou dohodu, která garantuje rovné podmínky pro podnikání na evropském trhu pro všechny. Očekáváme, že se naše vláda o to zasadí ve spolupráci s dalšími evropskými zeměmi,“ podotkl předseda Iniciativy zemědělských a potravinářských podnik Martin Šebestyán.