Entomolog ale upozorňuje, že z těchto čísel nelze jednoduše usuzovat, že je letos vos více. Jejich populace se systematicky nesledují a situace se může výrazně lišit region od regionu.

První letošní zásah spojený s nebezpečným hmyzem zaznamenali hasiči na Prachaticku 5. května. V květnu vyjížděli třikrát, v červnu čtyřikrát. S prázdninami ale přišel prudký nárůst – v červenci už zaznamenali 24 událostí a během první poloviny srpna dalších 23. Celkem se tak letošní statistika dostala na 54 zásahů.

„Počet zásahů je jednoznačně vyšší. Za srovnatelné období jsme na Prachaticku měli loni jen 16 zásahů, což je výrazný rozdíl,“ uvedla mluvčí Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje Vendula Matějů.

Pro srovnání, za celý rok 2025 evidovali hasiči na Prachaticku 58 podobných událostí. Letošní statistika se tedy už během srpna přiblížila celému loňskému roku na rozdíl pouhých čtyř zásahů. Loni přitom podle hasičů hlavní nárůst přišel až ve druhé polovině roku.

Přibývá také pacientů po bodnutí

Výrazně vyšší čísla oproti loňsku sledují také jihočeští záchranáři. Jejich statistika nerozlišuje, zda pacienta bodla vosa, včela nebo sršeň, všechny případy jsou proto vedeny souhrnně.

Od 1. dubna do 15. srpna letošního roku evidovala Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje celkem 538 pacientů s alergickou reakcí po bodnutí hmyzem. V působnosti oblastního střediska Prachatice jich bylo 71. Záchranáři upozorňují, že jde o počet pacientů, nikoli počet jednotlivých bodnutí.

Meziroční rozdíl je patrný například v červenci. Zatímco v červenci 2025 záchranáři ošetřili 69 pacientů s alergickou reakcí po bodnutí, letos jich ve stejném měsíci bylo 294.

„Meziroční nárůst je velmi výrazný. Jen v červenci jsme letos ošetřili více než čtyřnásobný počet pacientů oproti stejnému měsíci loňského roku,“ uvedl tiskový mluvčí Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje Vojtěch Míra.

Nejde přitom pouze o lehčí reakce. Od začátku dubna do 15. srpna zaznamenali záchranáři 57 život ohrožujících alergických reakcí, které lze označit za anafylaktické. Dalších 389 případů bylo hodnoceno jako středně závažných a 92 jako lehkých.

Nárůst je patrný i právě u nejvážnějších stavů. V červnu letošního roku jich záchranáři zaznamenali 14, zatímco loni ve stejném měsíci pouze jeden. V červenci letošního roku šlo o 26 život ohrožujících reakcí oproti sedmi v červenci 2025. Do poloviny letošního srpna přibylo dalších třináct. Od začátku dubna podali záchranáři v souvislosti s těmito reakcemi adrenalin celkem sedmdesátkrát.

Důvodem k okamžitému volání linky 155 je zejména rychle nastupující dušnost či pocit nedostatku vzduchu, otok jazyka nebo dýchacích cest, obtížné polykání, změna hlasu, výrazná slabost, závratě, kolaps nebo porucha vědomí. Závažná alergická reakce se totiž může rozvinout velmi rychle. Člověk, který má pro podobné situace lékařem předepsaný adrenalinový autoinjektor, by jej měl podle doporučení lékaře použít a současně přivolat záchrannou službu.

Více výjezdů ještě nemusí znamenat více vos

Nabízí se jednoduché vysvětlení, že letošní rok vosám mimořádně přeje. Podle Michala Perlíka z Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích ale takový závěr z dostupných dat udělat nelze.

„Většinou není možné říci, že je letos vos více než v předchozích letech. Společenské vosy a jejich populace nejsou v rámci České republiky systematicky sledovány a trendy v jejich početnosti se mohou výrazně lišit mezi regiony. Navíc existuje více druhů společenských vos a ne všechny obtěžují lidi,“ vysvětlil Michal Perlík.

Na jejich početnost má zásadní vliv průběh počasí. Už vlhká a teplá zima může zhoršovat zdravotní kondici přezimujících královen, chladné a deštivé jaro zase komplikuje zakládání nových kolonií a zpomaluje jejich růst. Podobně mohou působit období chladu a deště během léta, která mohou oslabené kolonie dokonce zlikvidovat.

Naopak suché a teplé počasí vosám prospívá. Mohou být aktivnější a snadněji získávat potravu. Nepříznivé je podle entomologa především prudké střídání extrémně teplých období s výrazným ochlazením a deštěm. Rychle rostoucí kolonie totiž při náhlém zhoršení podmínek obtížně zajišťuje dostatek potravy pro všechny potomky.

Proč právě v srpnu míří k jídlu a limonádám

Závěr léta je obdobím, kdy lidé vosy vnímají nejvýrazněji. Objevují se u stolů na zahrádkách, sladkých nápojů, ovoce nebo odpadkových košů. Nejde podle entomologa o náhodu.

„S rostoucí velikostí kolonií na konci sezony rostou i nároky na množství potravy. Koncem léta zároveň klesá dostupnost přirozených zdrojů, jako je nektar nebo některé skupiny hmyzu. To často způsobuje, že jsou vosy nuceny hledat potravu v blízkosti lidských obydlí nebo ve městech,“ popsal Perlík.

Kolonie přitom mohou růst prakticky po celou sezonu. K jejich rozpadu dochází až ve chvíli, kdy podmínky přestanou být příznivé. V chladnějších oblastech tak mohou některé kolonie končit dříve, zatímco v teplejších regionech mohou při vhodném počasí zůstat vosy aktivní až do října. Častější setkávání může zároveň vytvářet dojem, že jsou vosy na konci léta agresivnější.

„Jde především o zvýšení frekvence kontaktů s lidmi. Vos je více v samotných koloniích a častěji zalétávají do měst, takže může častěji docházet ke konfliktu. Podobná situace nastává při obraně hnízda. Větší hnízda jsou bráněna intenzivněji než malá,“ vysvětlil entomolog.

U početné kolonie navíc velmi účinně funguje chemická komunikace. Poplašný signál se mezi velkým množstvím jedinců rychle šíří, a výsledkem proto může být výraznější obranná reakce.

Hasiči nevyjíždějí ke každému hnízdu

Vyšší počet letošních událostí neznamená, že hasiči automaticky likvidují každé objevené vosí nebo sršní hnízdo. Jednotky vysílají především tam, kde hrozí bezprostřední ohrožení lidí, kteří nemohou místo bezpečně opustit, případně jim hmyz znemožňuje například přístup do bydliště.

Zasahují také na veřejných prostranstvích, jako jsou hřiště nebo cyklostezky, a u budov ve vlastnictví státu, kraje, měst či obcí – například ve školách, školkách, nemocnicích, úřadech nebo obecních bytech.

Hasiči na sociálních sítích připomínají, že linku 150 mají lidé volat zejména tehdy, pokud se vosí či sršní hnízdo nachází v bezprostřední blízkosti dětí, seniorů nebo alergických osob, případně na místech s velkým pohybem lidí. Operátoři tísňových linek 150 a 112 se volajícího na situaci podrobně doptají a rozhodnou, zda je výjezd jednotky potřebný.

Pokud hnízdo bezprostředně neohrožuje zdraví, lze podle doporučení hasičů použít speciální spreje proti obtížnému hmyzu, které při některých zásazích využívají také samotní hasiči. Vhodnou dobou pro jejich použití je brzké ráno nebo pozdější večer, kdy je hmyz převážně uvnitř hnízda. U velkého nebo obtížně dostupného hnízda je ale bezpečnější využít specializovanou firmu.

Právě dostupnost hnízd bývá komplikací i pro hasiče. Vosy a sršni si je často budují pod střechami, v krovech, na půdách nebo pod střešními taškami a jednotky se k nim nezřídka dostávají pomocí žebříků.

„Hnízda jsou často v nepřístupných místech. Hasiči jsou proto vybaveni včelařskými kuklami, aby chránili i sami sebe, protože také mezi hasiči jsou alergici na bodnutí hmyzem,“ doplnila Vendula Matějů.

Vosa není jen nezvaný host u stolu

Přestože může být setkání s vosou u jídla nebo poblíž hnízda nepříjemné, entomolog upozorňuje také na jejich význam v přírodě. Společenské vosy loví jiné drobné živočichy, zejména hmyz, kterým krmí své larvy. Mohou tak pomáhat omezovat například množství much nebo komárů.

Hnízdo na klidném či opuštěném místě, kde nikoho neohrožuje, proto není nutné automaticky likvidovat. Pokud se však nachází tam, kde představuje riziko pro zdraví lidí, jeho odstranění je podle Perlíka zcela namístě. Společenské vosy nejsou zákonem chráněné ani výrazně ohrožené.

Letošní čísla tak ukazují dvě věci současně. Hasiči se na Prachaticku dostávají k událostem spojeným s nebezpečným hmyzem podstatně častěji než loni a záchranáři napříč jižními Čechami evidují výrazně více pacientů i závažných alergických reakcí. Zda je příčinou skutečně větší počet vos v regionu, však bez dlouhodobého systematického sledování jejich populací určit nelze.