Co pro vás znamenal rok 2020?

Byl především ve znamení krizových opatření. Začalo to už na jaře, v létě jsme se sice vrátili do normálních kolejí, ale na podzim to všechno začalo znova. Krizová opatření nastavila pravidla fyzickým osobám i podnikatelům. V našem případě to znamenalo zejména kontroly restaurací. V nočních hodinách se běžně zaměřujeme na kontrolu okolí těchto zařízení, protože lidé pod vlivem alkoholu páchají skutky, kterými se pak zabýváme. Skutečnost, že jsou restaurace aktuálně zavřené, úplně naši noční činnost změnila. Případů rušení nočního klidu a poškozování majetku teď není tolik. Co se týká kontroly nošení roušek a zákazu vycházení, s tím vcelku nemáme problém. Může to být způsobeno i tím, že lidé mohou mít z uniformy strážníka respekt a nařízení spíš dodržují. Stává se, že přijmeme oznámení o tom, že někdo nemá nasazenou roušku. Je to pro nás novinka, v předchozích letech jsme se s tím pochopitelně nesetkali. Od začátku pandemie se řešily kompetence strážníků. Městská policie a Policie ČR byly od začátku asi nejdůležitější kontrolní složkou, ale ukazovalo se, že kompetence jsou nedostačující pro řešení banalit na místě, aby se nemuselo vše oznamovat správnímu orgánu. Platí, že čím dříve se věc vyřeší, tím je to efektivnější. Se správním řízením jsou navíc spojené i další náklady. Úřady mají také dost jiné činnosti. Proto bylo záhodno přijmout opatření, abychom mohli co nejvíc věcí vyřešit na místě. Nakonec vznikl zákon, který nám to umožnil. Byly trochu problémy u podnikatelů, zejména u právnických subjektů, kde se nakonec přistoupilo k postihování konkrétních fyzických osob. Všechno se ladilo ještě v průběhu roku, protože to byla situace, kterou nikdo neznal. Teď se ještě připravuje novela krizového zákona, která má také pomoci k postihování právnických osob. Doufám, že tento rok už bude normální, ale osobně si myslím, že minimálně půl roku se s tím budeme ještě prát. Snad proočkování obyvatel pomůže.

Tím postihováním fyzických a právnických osob narážíte na restaurace? Právě u nich se řešilo, že není možné postihnout firmu, která vládní opatření porušila…

Vezměte si, že dnes můžeme dát pokutu člověku, který sedí uvnitř jako host. Provozovateli bychom měli dát pokutu jako podnikateli, který zodpovídá za provoz, ale toto ustanovení není v zákoně úplně šťastně podané, takže se postupuje podle metodiky ministerstva vnitra a i s podnikateli to řešíme jako s fyzickými osobami. U fyzických osob není možné udělit vyšší pokutu než 20 tisíc ve správním řízení, na místě my můžeme udělit pokutu deset tisíc. Ale z pohledu podnikatele, který má z této činnosti nějaký zisk, je vůbec otázka, jestli se ho sankce dotkne, nebo jestli se mu porušení vyplatí. Vcelku jsme tu ale neměli s restauracemi problém. Byly tu jen dva excesy – jedna událost se oznamovala správnímu orgánu, jedna se řešila pokutou na místě. Provozovatelé nařízení vcelku respektují, restaurace jsou zavřené a po městě se nepotulují lidé pod vlivem alkoholu, kteří pak mohou páchat přestupky.

Zmiňoval jste nejasné kompetence při vymáhání vládních protiepidemických opatřeních. Jaké tedy byly začátky pandemie?

Nejvýraznější změnou je onen zákon, který městské i státní polici dává kompetenci vyřešit příkazem na místě protiprávní jednání – porušení krizových opatření vlády i ministerstva zdravotnictví. Byla to reakce zákonodárců na nastalou situaci, aby bylo možné opatření vůbec vynucovat. V zájmu zákonodárců bylo, aby opatření byla respektována společností. Nejčastěji jsme řešili povinnost nosit roušku, ale to je věc, která se nejčastěji vypořádala domluvou. Samozřejmě i za toto padly pokuty, pokud to lidé záměrně nerespektovali, nebo to odmítali. Všechno kolem koronaviru je dost medializované, takže lidé své povinnosti dobře znají.

Platí i ve Vodňanech, že se díky lockdownu snížily počty páchaných přestupků?

To ano, ale je to také kvůli tomu, že jsme byli donuceni se věnovat zase jiné činnosti. Třeba já jsem se také nakazil covidem, a jelikož je nás tu jen pět, tak to už je 20 procent úbytek. A také bylo nutné zavést opatření, aby nedocházelo ke kontaktu všech najednou. To se také podepsalo na činnosti. Dá se říci, že klasických přestupků bylo méně, a spíše jsme se zabývali jinou činností. Například jsou omezené otevírací hodiny městského úřadu, takže strážníci zajišťují službu u vchodu, aby se reguloval počet lidí uvnitř.

Počet úvazků městské policie je spíš otázka na vedení města, ale je číslo pět konečný stav? A je náročné nové zájemce získat?

Je to problém. Očekávalo se, že v souvislosti s omezením některých provozů vzroste nezaměstnanost a projeví se to i na počtu uchazečů o práci u městské policie. To se ale nestalo, nezaměstnanost nijak výrazně neklesla. Výběrové řízení jsme vyhlašovali na podzim, ale vůbec nikdo se do něj nepřihlásil. Těsně po ukončení výběrového řízení se jeden zájemce přihlásil, přijímacím řízením prošel a od prvního února by měl nastoupit. Ještě před 20 lety, když se vyhlásilo výběrové řízení na pozici strážníka, přihlásilo se třeba 15 lidí na jedno místo. To už se teď neděje.

No a čím to podle vás je?

Těžko říct. Velkou roli hraje nízká nezaměstnanost, lidé si dokáží najít jinou práci. Další věcí je finanční ohodnocení. U nás se pracuje na směny, slouží se noční, soboty i neděle. Děláme podobnou práci v terénu, jako kolegové s obvodního oddělení, i když se nezabýváme trestnou činností. Jsme ale vystaveni stejným vlivům nebezpečí, jako oni, na spoustě věcí také spolupracujeme. Finanční ohodnocení by tedy mohlo být lepší. Je to ale bolest v celé republice. Dáno je to tím, že městskou policii financují obce, ne stát. Motivace ze strany obce také rozhoduje o tom, jestli se někdo přihlásí, nebo ne.

Vnímáte nějaký problém, který by z vašich zkušeností Vodňany nejvíc trápil?

Vodňany jsou celkem klidné město. Dopravní situace se tu zklidnila obchvatem. Od doby, kdy hlavní dopravní proud běží mimo město, tak to není tak hrozné. Jinou věcí je historické centrum, nakupování a ježdění za službami. Úzké uličky přestávají stačit dopravě, jejíž intenzita narůstá. V centru města také bydlí lidé a ti chtějí někde parkovat. Na městě záleží, jak si vyřeší parkování a jeho regulaci. Jedinou regulaci, kterou město přijalo, je placení parkovného na náměstí a na některých místech stání s parkovacím kotoučem.

Do jaké míry jsou problémem Vodňan autovraky, u kterých se vloni legislativou změnila možnost, kdy je možné je odstranit?

Léta bylo kritizováno, že zákon o pozemních komunikacích specifikoval vrak celkem nešťastným způsobem. Pokud nebylo jasně prokázáno, že se jedná o vrak, nedaly se ustanovení zákona o dalším naložení s vrakem použít. Situace se změnila v loňském roce, kdy začalo platiti, že pokud má vozidlo více jak půl roku propadlou technickou prohlídku, nemůže být odstaveno na veřejné komunikaci, i když to není vrak. Hodně nám to pomohlo, podařilo se tak vyřešit více jak 20 odstavených vozidel. Nejednalo se vždy o vraky, ale byly dlouhodobě odstavené. Teď se město pročistilo a aktuálně ve Vodňanech nemáme s autovraky problém.

Jak pak vlastně probíhá jednání s vlastníkem odtaženého auta? Je po něm vymáhána škoda za odtah?

To už je věcí vlastníka komunikace. Policie případy odhaluje, snažíme se s provozovateli vozidel jednat od odtažení nebo provedení technické prohlídky. Pokud už v tom nejsme schopni nic víc udělat, tak případ zdokumentujeme a předáme vlastníkovi komunikace, který dále postupuje podle zákona a zařizuje odtah.

Ale stále tedy platí, že doprava není hlavní problém města? Co jiného byste vypíchl?

No, doprava není zásadní problém, ale vytěžuje nás nejvíc. Jinak máme ve městě spoustu zahraničních dělníků a s tím se řeší problém, jako je likvidace odpadů. Pronajímatelé ubytování by měli mít uzavřenou smlouvu na odvoz odpadů. Jenže ne každý ubytovatel má dostatečné množství popelnic. A problém může nastat při střídání pracovníků, kteří se mění po třech měsících. Když se stěhují pryč, tak najednou likvidují vše, co tu měli. Pak se může stát, že se to objeví někde u kontejnerů poházené. Další věcí je, že i dělníci mají v práci volno a rádi si vyrazí do restauračních zařízení. Většinou jich jde víc najednou, a když dojde k nějaké hádce a konfliktu, může to vyústit v přestupek. V rámci našich kontaktů ale celkem máme prostřední zahraničních dělníků podchycené a s poskytovateli ubytování jsme v kontaktu.