„Dlouhodobě monitorujeme podzemní vody zejména ve třech oblastech. Třeboňskou pánev, Bukovsko a Budějovicko. Aktuálně zjišťujeme dvacetiprocentní úbytek. Na Táborsku je situace vzhledem k podloží ještě horší. Při letošních zanedbatelných sněhových podmínkách očekáváme v létě další snížení podzemních vod v celém táborském regionu. O něco lepší je situace v jižní části Táborska, kam zasahuje Třeboňská pánev,“ uvedl.

Podzemní a povrchové vody jsou úzce propojeny a přílišné čerpání podzemní vody ohrožuje i potoky a řeky. Na Táborsku je nízký stav podzemních vod znatelný zejména v severní čísti, na Jistebnicku, Vožicku, Nadějkovsku a v části Bechyňska. „Obecně je situace horší v zastavěných částech obcí, kde není centrální zásobování vodou, ale pouze individuální. V Táboře je problém v lokalitě Hlinice,“ uvedla Václava Kratochvílová, vedoucí oddělení vodního hospodářství táborského odboru životního prostředí. Zároveň potvrdila, že počet vrtů každoročně stoupá i v našem regionu.

„Za rok 2019 jsme vydali celkem 578 povolení, z toho 215 je povolení stavební. Z těchto 215 stavebních povolení jsme povolili 123 studní. Průzkumných vrtů jsme povolili 145 a dalších 31 případů mimo to je povolení odběru podzemní vody ze studny, kterou stavebně povoluje jiný stavební úřad. V rámci Táborska je šest stavebních úřadů – Tábor, Sezimovo Ústí, Mladá Vožice, Chýnov, Jistebnice, Bechyně. Tam všude mohou povolovat studny v rámci společných povolení, takže naše číslo za Tábor není konečné a není zcela vypovídající,“ upřesnila Kratochvílová.

Za rok 2019 tedy vzrostl počet povolení výrazně. Zatím žádné omezení v zákoně není, důležitým podkladem pro povolení je posudek hydrogeologa, který má zhodnotit danou lokalitu jak z hlediska možného povolovaného množství, tak z hlediska ovlivnění okolních zdrojů. „Zatím jsme nedostali do ruky posudek, který by vysloveně zakázal další odběr. Maximálně na jeho základě snížíme požadované množství. Pokud má obec problémy v období sucha se zásobováním vodou, může se na nás obrátit a na požádání vydáváme formou opatření obecné povahy omezení, která se mohou týkat například zalévání zahrad a napouštění bazénů, to je asi nejčastější,“ upřesňuje táborská vodohospodářka Kratochvílová.

Naposledy byly zásoby jihočeské podzemní vody naplněny v roce 2015. Od té doby jejich úroveň každoročně klesá. V těchto dnech jsou na 80 procentech normálu. Do léta se však dá vzhledem ke klimatickým podmínkám očekávat znatelný pokles.

Jak ochránit naše bohatství podzemních vod? V Jihočeském kraji je možným řešením zejména regulace požadavků velkých průmyslových, zemědělských a potravinářských provozů, které mají největší odběry a stále volají po dalších vrtech. „Ročně povolujeme v kraji tisíc vrtů a to je neúnosné. Dlouhodobě voláme po regulaci čerpání podzemních vod, ale marně. Zřejmě je takové rozhodnutí stále neprůchodné a politická reprezentace se ho bojí přijmout,“ kritizuje současný stav Zdeněk Klimeš z krajského úřadu.