Začít můžete na táborském náměstí nebo třeba u Kotnova, který je značen jako turistický bod a vede od něj červená trasa. Vydejte se po ní ke Švehlově mostu. Ten ale nepřecházejte, pouze podejděte, abyste se dostali na asfaltovou cestu vedoucí na známou Harrachovku.

Je před vámi 8 km procházky po břehu řeky Lužnice.

První úsek cesty vedoucí ke známé lesní restauraci byl hodně frekventovaný. Přestože jsme se na výlet vydali ve všední den před polednem, stále jsme uhýbali autům.

Po cestě ale kromě aut potkáte i geologickou expozici. Ta je nyní ale úplně pod sněhem. Pokud by vás primárně zajímala, vydejte se sem v létě. To uvidíte i trénovat horolezce.

Ještě před Harrachovkou stojí Benešův mlýn. Lépe ho ovšem uvidíte z druhého břehu řeky. Byl postaven v roce 1855, do vlastnictví rodu Benešů přešel až později. Ale byli to právě Benešovi, kteří nechali vybudovat cestu nad mlýnem, která nyní slouží právě jako pěší a cyklistická stezka. Zajímavostí je, že se mlýn objevil také v seriálu České televize Proč bychom se netopili.

Ostatně na Lužnici směrem k Bechyni potkáte ještě tři další mlýny: Kvěchův, Matoušovský a Bredův.

Lesní restaurace Harrachovka je v mimozimních a příznivějších dnech vyhledávaným cílem turistů, cyklistů, vodáků, ale třeba i maminek s dětmi. Pro děti je u řeky i vybudované hřiště. Věděli jste ale, že původní Harrachovka byla postavená v roce 1899 na druhém břehu? Tvořila součást nově vzniklé turistické cesty do Příběnic zvané Harrachova cesta. Zanikla v 50. letech 20. století.

Když projdeme kolem Harrachovky, záhy potkáme Riviéru. Dům, který dříve také sloužil jako restaurace. Dnes je takovou pomyslnou branou do zdejší chatové oblasti. Do té ovšem stezka nevede (i když projít se dá).

Hned za Riviérou přejdeme přes známou turistickou lávku na druhý břeh. Zde se cesta dělí. Pokud byste se rádi vypravili na delší túru, můžete od mostu pokračovat dále vpravo na Příběnice, Stádlecký řetězový most, Dobronice a dále pak až do Bechyně. My jsme zahnuli po červené turistické vlevo a napojili jsme se na naučnou stezku Lesopark Pintovka, která vede zase zpátky až pod Švehlův most.

Tady nečekejte žádnou pohodlnou asfaltku, cesta je tady užší a terénní. Lemují ji ale lavičky, posezení, dokonce altánek, a děti byly nadšené z dřevěných soch. Viděly sovu, vodníka, čerta, trpaslíka nebo poustevníka a laň. Právě k nim se váže pověst. Vypráví o jedné tajemné noci, kdy se do Klokot dostavil neznámý muž a žádal o udělení duchovní posily při umírání jistému nemocnému. Kaplan a kostelník se hned s neznámým vydali na cestu, a ten je dovedl na skálu, která se tyčila nad Lužnicí v lese Pintovka. Na skále ležel starý poustevník a k němu se tulila laň. Stařec přijal tělo Páně a zemřel. Kaplan se u něho pomodlil a vydali se s kostelníkem na zpáteční cestu. Neznámý cizinec je vedl zpátky, ale u klokotského kostela najednou zmizel. A kaplan se nikdy nedozvěděl, kdo to byl. Ale usoudil, že to mohl být anděl.

Stezka vede zpátky pod Švehlův most na místo, kde vyvěrá známý pramen Eleonora a kousek od něj stojí kaplička sv. Eleonory. Pramen je považován za radioaktivní a měl by příznivě působit na kosti a klouby. Od pramene stoupají schody vedoucí na Švehlův most, který přejdeme a vracíme se zpět do centra města.

Hledáme neznámá zajímavá místa jižních Čech!
Máte tip na místo, které není ve všech průvodcích, a přesto je zajímavé?
Může to být například naučná stezka, zřícenina, rozhledna, vyhlídka,….
Napište nám na novotna@jihocesketydeniky.cz.