Auto jsme nechali na náměstí v Kašperských Horách, kde celodenní parkování vyjde na 100 korun. Ještě před startem jsme zamířili vyfotit si policejní stanici ze seriálu Policie Modrava a pak jsme zašli do místní pekárny na snídani. Poslední pohodlí před dlouhým dnem na trase.

Výlet byl naplánovaný už z domova a trasa uložená v mapě v telefonu. Vedla z Kašperských Hor přes Tuškov, Opolenec, Annín, Bohdašice a Platoř na Sedlo. Odtud pak ke Kašperku, na Pustý hrádek a zpět do Kašperských Hor.

Z Kašperských Hor jsme se vydali směrem na Tuškov. Po chvíli jsme se ze silnice napojili na trasu naučné stezky, ze které byl krásný výhled na hrad Kašperk. Zdál se nám blízko, přestože nás k němu čekalo asi 20 km, byl až na konci naší trasy.

Pohádkový Opolenec

První větší zastávkou byl Opolenec. Malá šumavská vesnička nás okouzlila natolik, že jsme se několikrát zastavili jen proto, abychom si ji mohli v klidu prohlédnout a vyfotit upravené chalupy. Ten klid, jako by se tu zastavil čas. Připadali jsme si tady jako v pohádce.

Z Opolence jsme se pak vydali po cestě do lesa a sešli pěšinami dolů k hlavní silnici a k řece Otavě. Do Annína jsme nezacházeli, jen jsme se vyfotili na mostě přes řeku (také známém místě ze seriálu Policie Modrava).

Oběd pod stromem

K odbočce na Bohdašice jsme šli kus po hlavní silnici. Pak odbočili a stoupali vzhůru do Bohdašic, přehoupli jsme se přes Slunečný vrch do Platoře. Tady jsme si dali oběd. Ale nečekejte restauraci s menu, žádné občerstvení na této trase nepotkáte (až na Kašperku). Prostě jsme si sedli pod strom a vybalili svačiny. Měli jsme za sebou 10 km.

Z Platoře jsme pokračovali směrem k Sedlu. Ale mezitím se nás ještě místní stačili zeptat, zda jsme se neztratili. Zatím ne. Jenže jdeme po cestách, které nejsou součástí značené turistické trasy, takže orientace není vždy jednoduchá.

Sešli jsme k Divišskému potoku a od něj už vlastně jen stoupali k rozhledně na Sedle.

Poledník, Svatobor i Velký Javor

Odměnou za výstup byla rozhledna na vrchu Sedla. Moderní dřevěná stavba v nadmořské výšce 902 metrů nabízí nádherné výhledy. Viděli jsme samozřejmě Kašperk, ale také Poledník, Velký Javor nebo Svatobor. A protože zde bývalo keltské hradiště, je půdorys rozhledny inspirován keltským symbolem stromu života.

Rozhledna není zpoplatněná a je stále otevřená. Krásné výhledy se otevírají také od kovového kříže na skále u rozhledny.

Napojujeme se na červenou turistickou značku, oddychujeme si, že už to teď půjde samo a míříme na Kašperk. Sestup tímto směrem je opravdu strmý, kamenitý a náročný. A taky nám tady došla voda, takže žízeň začala být hlavním tématem výletu. A na Kašperk jsme se začali těšit z jediného důvodu.

Nejlepší voda na světě

A jak se tak těšíme, tak zjistíme, že už jsme dlouho neviděli červenou značku, po které jdeme. Takže se vracíme. Ke Kašperku to máme ještě asi 700 metrů, je 15.47 a my zjišťujeme, že hrad zavírá v 16 hodin. Takže běžíme.

Stihli jsme to, voda snad nikdy nechutnala líp. Překvapilo nás, že na hradě bylo ještě těsně před zavíračkou hodně lidí. Ale kastelán byl nekompromisní a v 16:01 zavřel bránu.

My jsme jako znovuzrození a jdeme ještě na Pustý hrádek. Každý říká, že je z této vyhlídky nadšenější než ze samotného hradu. Nedivíme se a souhlasíme.

Nejkratší cestou do města

Od Pustého hrádku se dá jít po žluté do Kašperských Hor. Ale je to 5 km. Vracíme se ke Kašperku a do města se vracíme po modré, je to blíž a máme toho dost.

V Kašperkách nás přivítala kašna, která dělá vlny. Hned jsme ponořili ruce, umyli nohy a kdyby nebyla na dohled policejní stanice, tak bychom tam snad skočili celí.

Hodinky ukazují krásných 27 šumavských km (ve 27 stupních).

Den jsme zakončili večeří v hotelu Kašperk a nákupem piva z místního pivovaru.