Vzpomínka na oběti srpnové okupace
Zobrazit galerii
(59)
SEZIMOVO ÚSTÍ / SOBĚSLAV – Na náměstí Tomáše Bati v Sezimově Ústí se ve středu 21. srpna v podvečer sešli lidé, aby vzpomněli události z 21. srpna roku 1968 a z 21. srpna roku 1969. Do země vpadla v noci z 20. na 21. srpna 1968 vojska Varšavské smlouvy: vojáci sovětské armády, východoněmecké, polské, maďarské a bulharské armády přijeli na tancích. Rumunská republika se na invazi do Československa v srpnu 1968 nepodílela.
V onen prázdninový den se probudila do srpnového rána také jako děvče jedna z pamětnic ze Soběslavi. „Maminka nás 21. srpna 1968 budila s tím, že bude válka. Šla jsem stát do fronty na chleba v tehdejší samoobsluze. Fronty tam byly snad vždycky, ale tentokrát se had lidí ve frontě kroutil ven až na náměstí někam před masnu. Přes náměstí po úhlopříčné silnici jely od severu na jih tanky. Po městě byly nápisy vápnem v azbuce, například Ivane, jdi domů nebo celý národ do vězení nezavřeš,“ podělila se o vzpomínky ze sklonku léta v roce 1968 čtenářka.
Ovšem ve velkých městech 21. srpna 1968 tekla krev a zemřelo mnoho nevinných lidí na místě nebo na následky střelných zranění nebo po kolizi s tankem. Skončilo Pražské jaro. „Vysočanský 14. sjezd komunistické strany se postavil proti zahraniční vojenské intervenci, ovšem za pár dní bylo vše jinak. Tento sjezd byl anulovaný a nastolila se linie normalizace,“ zmínil pamětník pan Čáp na setkání v Sezimově Ústí. „A v den prvního výročí 21. srpna v následujícím roce 1969 opět v některých městech tekla krev a umírali nevinní lidé. Tehdy ovšem na rozdíl od roku 1968 stáli Češi proti Čechům. Řada lidí byla zraněná a lékaři, kteří je ošetřovali, vůbec je neuváděli, aby jim nezpůsobili problémy,“ uvedl jeden z organizátorů setkání na náměstí Tomáše Bati Libor Nolč.
V Sezimově Ústí vzpomněli všech obětí. Na náměstí Tomáše Bati byly na panelech vyjmenované všechny oběti z roku 1968, kterých bylo celkem 137, a z roku 1969, kterých je známo pět. Akci zorganizovali Libor Nolč a Simona Jirásková. Napřed zaznělo několik písní Karla Kryla s kytarovým doprovodem. Pamětník pan Čáp popsal situaci, kdy se tehdy vraceli ze zahraničí z volejbalových závodů. Na hranicích viděli z jedné strany jednu armádu, z druhé strany další. Ještě nevěděli, co se děje. Pak zmínil třeba akci, při které v práci vyvěsili na komín velký transparent. „Podle projektové dokumentace jsme zjistili rozměry komínu, koupili látku. Na ní jsme namalovali značně výrazným písmem – azbukou, aby byl nápis dostatečně zřetelný, Jdi domů. Transparent na komínu vydržel tři týdny a pak musel jít dolů. Také jsme uvažovali, zda mocnosti naší zemi nějak nepomohou. Ovšem, když jsme si připomněli rok 1938, uvědomili jsme si, že jsme v tom sami,“ uvedl pamětník pan Čáp.
Pak po připomínce srpnových událostí a zmínce souvislosti s dneškem pořadatelé vyzvali účastníky, aby postupně přečetli jména všech obětí. Postupně se k mikrofonu vydalo číst jména obětí kolem deseti lidí. Na závěr všichni zazpívali českou hymnu. Lidí se sešlo v Sezimově Ústí kolem osmdesáti. Lidé se sešli také v Soběslavi na náměstí Republiky u kašny sv. Floriána.
Diskuse k článku