Lišil se aktuální ročník nějak od těch minulých?
Letos byl začátek trochu hektický, když náš brankář jel z Horažďovic vlakem, ale dojel až do Ražic. Tam navíc zaspal a nestihl další vlak do Strakonic. Musel jsem pro něj dojet, ale začátek jsme stejně nestihli. Vše zachránil Kuba Myslivec, který se místo do hráčské výstroje oblékl do brankářské. Jinak se ale asi nelišil.

Co jste říkal na účast brankáře Alexandera Saláka?
Samozřejmě jsem měl radost, když jsem se dozvěděl, že se zúčastní. Za posledních sedmnáct let jsem ho viděl jen několikrát a vždy jsme prohodili jen pár slov. Teď to bylo jiné. Strávil s námi celý den a bylo dost času pobavit se o všem možném. Bezpochyby to je největší osobnost, co kdy na našem turnaji byla. To se jen tak nepřekoná.

Který tým se vám osobně líbil nejvíc?
Zmíním dva. Horažďovice B hrály skvěle a bylo z toho pěkné umístění na páté příčce. Letos byly do šestého místa opravdu krásné poháry, tak jsem doufal, že se z něho napijeme. Perfektní výkon předvedly Zraněné legendy, skončily čtvrté. Na konci už hráči nemohli skoro ani stát na bruslích. Bylo to velice náročné. Kdyby se jim před turnajem nezranil Ondra Dlouhý, tak by je medaile neminula.

Plánujete nějaká vylepšení a novinky, nebo zatím turnaj zůstane v současné podobě?
Nějaké plány na vylepšení jsou, ale je to spíš o finanční stránce turnaje. Chtěl bych hlavně vylepšit občerstvení pro účastníky. To by se ale musel najít nějaký další sponzor. Program jako takový nebo počet týmů měnit neplánujeme.

Jak se turnaj proměňoval postupem času od prvního ročníku po současnost?
První ročník hrálo deset týmů, turnaj trval šest hodin. Nyní hraje šestnáct týmů devět a půl hodiny. Od třetího ročníku s námi spolupracuje pivovar. Máme několik dalších sponzorů, kteří zajistí občerstvení a ceny. Každý rok je toho trochu víc.

Díky čemu je Dudák cup podle vás oblíbený?
Vládne uvolněná atmosféra a potkáte zde spoustu lidí, které jste třeba dlouho neviděl. Není to jen o hráčích. Častokrát dorazí i kompletní rodiny.