Z jihočeských Mažic do afrického Dakaru – Zpátky na sever a dále do Maroka
Zobrazit galerii
(62)
MAŽICE/DAKAR - Máme tady další díl putování mažických bláznivých motorkářů, kteří v sobotu 28. září vyrazili z pražského letiště na putování po stopách slavného závodu Paříž – Dakar. Cíl vzdálený osm až devět tisíc kilometrů, plánovaný návrat 3 listopadu.
Dva mažické motorkáře jsme v minulém díle opustili, když s eubytovali v hotelu Barbas asi 80 kilometrů za Západosaharskou (Marockou ??) hranicí. Plán na příští den je přejezd do města Boujdour.
Z jihočeských Mažic do afrického Dakaru – V cíli cesty. Pobřeží Atlantiku – Dakar
V pondělí 21. října ráno, probudil mažické cestovatele zpěv ptáků, kteří hnízdí ve vestibulu v hotelu Barbas. Po jídle znovu rychle na cestu směrem na město Dakhla. Jen cesta a kolem nic. Kousek před tímto městem už podruhé přejíždějí Obratník raka (Tropic de Cancer).Ovšem tentokrát už zase na sever. Tedy jak sami říkají, už zase do chladu směrem na Boujdour. Neustálý protivítr zvyšuje spotřebu. Kemp u moře, ubytovat se a rychle na večeři.
V úterý 22. října vyrážejí v osm hodin ráno z kempu směrem na Laayoune. Před tím je ale město El Marsa, kde je velký přístav, do kterého vede asi padesátikilometrový dopravník, po kterém se tam dopravují fosfáty. Když se přejede přes Laayoune je město Tah. Pár kilometrů před ním je, jak už jsme napsali několikrát „imaginární hranice“ mezi Západní Saharou a Marokem. Vzhledem k dnešní situaci tam není nic. Takže ve městě Tah se vjíždí oficiálně do Maroka. Pokračuje se stále na sever a pořád proti větru. Nekonečné cesty občas rozetne most mezi zálivy. Ve čtyři odpoledne jsou v naplánovaném cíli cesty městě El Ouatia, kousek od města Tam Tam. Spí se v hotelu Canarias.
Ve středu 23. října ráno vyrážejí do Qued Draa. Místo, kde se řeka Draa vlévá do oceánu. No řeka. Z pětadevadesáti procent je suchá bez vody. Pak přes město Tan Tan a pak znovu do Qued Aoreora. Opět místo, kde se do oceánu vlévá stejnojmenná řeka. Sjezd dolů do koryta řeky prudkým písčitým svahem a pak vyschlým korytem dva kilometry na pláž. A po ní, asi pětatřicet kilometrů, až k městu Echatea El Abied podívat se na Modrou pláž (Plage Blanche). Po cestě ještě na keřích malé sušení prádla, které se pralo v hotelu. Za 30 minut je hotovo, prádlo suché. Lepší než ze sušičky. Pak se ještě projet po pláži a rychle do města Guelmim do hotelu Muži v modrém (Les Homes Blues).
Ve čtvrtek 24. října se z Guelmimu vydávají do pěkného města Tafraoute v Malém Atlasu. Moc hezké město mezi skálami, svítí sluníčko a nefouká tady jinak všudypřítomný vítr. Vypadá to, jako by město bylo v Prachovských skalách. Oběd a je třeba si prohlédnout barevné, nebo spíše nabarvené skály (Painted Rock). Není to nic přírodního. Údajně nějaký španělský umělec, posilněn neznámým bůhví čím, nakoupil sudy barev a ty kameny pomaloval. No a atrakce byla na světě. Následuje asi tříhodinový přejezd přes malý Atlas se stovkami zatáček do města Taliouine. Sem tam nějaká jízda korytem řeky. Konečně v cíli. V Taliouine se pořádají slavnosti šafránu. Ale někdy jindy. Takže ubytovat se a dále se uvidí.
Diskuse k článku