Kluci si často v dětství hrají na vojáky. Měl jste to taky tak?

V dětství jsem se zajímal o historii, války, hráli jsme si s kamarády na vojáky a podobně. A jelikož se nedala spousta věcí sehnat, tak jsme si je různě vyráběli a upravovali. Tam to všechno začalo. Neuměl jsem šít, takže jsem s tím vždycky otravoval babičku a mamku. A když už měly dost mých nápadů, začal jsem potají doma krást šicí stroje, které jsem samozřejmě hned zničil. Raději mě s ním naučily pracovat, abych to alespoň dělal pořádně a  nelikvidoval jeden stroj za druhým. Po škole jsem pracoval pár let u rodičů ve firmě. A tam jsem zjistil, že se potřebuji posunout někam dál. Věci už šly v té době normálně koupit, ale stejně jsem si je pořád přešíval a upravoval, aby mi více vyhovovaly. Chvíli jsem zkusil i práci řidiče kamionu po Evropě, ale nakonec mě to táhlo zpátky k šití. V tu dobu už jsem šil pro své kamarády vojáky a policisty.

O práci v armádě jste nepřemýšlel? 

Být vojákem byl původně můj sen. Vždy jsem chtěl být v armádě u speciálních jednotek. Ale měl jsem operované koleno, kvůli tomu mě nevzali. Šil jsem v té době pro kamarády, už i pro peníze a lidé mi začali říkat, ať to začnu dělat naplno. Z toho jsem měl obavy. Neměl jsem peníze, neměl jsem nic. Hledal jsem nějakou práci na poloviční úvazek, ale nic jsem nenašel. A tak jsem do toho nakonec přece jen skočil. Sám. Dnes si říkám, že jak jsem byl mladý, tak jsem byl naivní. Ale všechno to vyšlo. Bylo samozřejmě výhodou, že už jsem měl spoustu kontaktů. Začít úplně od nuly a nikoho v tomto oboru neznat by asi bylo hodně těžké. Ale díky známým a některým drobným zakázkám se firma začala rozvíjet.  Takto to před jedenácti lety vzniklo. Prvního zaměstnance jsem přijal až po dvou letech.

Co všechno dnes vyrábíte?

Neprůstřelné vesty, opasky, taktické, střelecké, batohy, různé kapsy a příslušenství. Těžká výroba – silné a nepromokavé věci. V zakázkové výrobě jsme schopni vyrobit téměř cokoli. Dělali jsme i různé zvláštní zakázky, které by nás samotné nenapadly. Prostě cokoli, co se dá ušít.

Kdo jsou vaši zákazníci?

Hlavními zákazníky je Armáda ČR a Policie ČR, děláme státní zakázky i zakázky například městské policie. A také klasický velkoobchod a maloobchod. Dodáváme naši značku do prodejen, třeba do army shopů. Také máme e-shop, kde se dá vše objednat. Děláme i zakázkovou výrobu, a to i od jednoho kusu, čímž se lišíme od konkurence. Právě zakázková výroba byla vlastně začátkem firmy. Nenabízeli jsme produkty, které by nikdo nechtěl. Na základě toho jsem si udělal průzkum trhu, tak jsem zjistil, co lidé chtějí. Nějaké moje myšlenky jsou jedna věc, ale když se to neshodují se zákazníkovými potřebami, tak je to zbytečné.

Dodáváte i do zahraničí?

Dodáváme. I některým armádám. V zahraničí převážně prodáváme prodejním partnerům nebo klasickým koncovým zákazníkům. Víceméně po celé Evropě.

Co vás odlišuje od firem vyrábějících podobné věci?

Sortiment který vyrábíme. Je nás jen pár v republice, kteří to dělají v takové kvalitě. Děláme z nejlepších materiálů, nic lepšího se v tomto směru sehnat nedá. Dáváme výrobkům nejlepší kvalitu, která existuje a tím jsou naše výrobky, doufám, excelentní a jsou na špici trhu. Byli jsme schopni se za ty roky už někam propracovat. Máme know-how, které jsme si sami vymysleli, své designy, své řady produktů, které jsme dali dohromady sami, nebo ve spolupráci se zákazníky. Podněty od zákazníků bereme samozřejmě v potaz, to je pro nás základ. To, co se líbí mně, se nemusí líbit všem. Takže oni nám pomohou vyšperkovat produkt tak, aby byl dokonalý. Dnes se toho nevymýšlí zase tolik revolučního, jde spíše o inovace a změny designů.

Jak probíhá vývoj nového produktu?

Udělat nový produkt trvá dlouhou dobu. Není to jednoduché. Jsou produkty, které se dají udělat de facto za noc. Ale naše základní produkty jsou neprůstřelné vesty a opasky. Jejich vývoj trvá třeba i půl roku, než se vychytají všechny detaily. Ta cesta je docela dlouhá. I design v dnešní době hodně prodává, takže to je třeba vždy doladit.

Proč jste se rozhodli vyrábět tady v Písku, tedy v České republice?

Podmínky v zahraničí, zejména v Asii, by byly samozřejmě lepší. Spousta výrobců to tak dělá. Pro mě je ale důležité dělat to zde, i když výrobky jsou samozřejmě o to dražší. Ale mohu říct, že na tyto věci se lze vždycky spolehnout. Každý z produktů, který vyrábíme, prochází finální kontrolou. Takže nějaké vady se v podstatě nekonají. Samozřejmě, jsme lidé, vždy se dá něco přehlédnout. Ale pro mě je kvalita hrozně důležitá.

Stalo se vám někdy, že nějaký váš výrobek selhal?

Nevím o tom. Pokud se zákazníkovi něco takového stalo, tak se neozval, což je samozřejmě špatně. Každá rozbitá věc by se měla dostat tam, kde se vyrobila, aby výrobce mohl provést inovaci. Reklamace jsou pro nás určitě pozitivním přínosem, ale téměř žádné nemáme, za jedenáct let byly možná dvě, tři, takže z toho vůbec nemůžeme čerpat. Snažíme se vždy věci dělat tak, aby byly funkční, pevné a odolné. Pokud by s nějakým naším výrobkem měl někdo potíže, ať se určitě ozve.

Víte naopak o nějakém případu, kdy váš výrobek zachránil život, nebo výrazně pomohl v nějaké situaci?

Ano. Spousta našich věcí je zapojena do bojů na Ukrajině. Když tam začala válka, nestíhali jsme zvedat telefony. Po pár dnech jsme měli úplně vybraný sklad. Dělali jsme tehdy nášivky Podporuji Ukrajinu. Jedna stála asi 500 korun a my jsme vždy k tomu 200 korun přidali. Nepromítali jsme tam ani žádnou režii. Celou tu částku jsme potom poslali na pomoc Ukrajině. Asi po roce k nám přišli kluci Ukrajinci a potřebovali dokoupit nějaké věci. Kupovali si i novou vestu. Jeden z nich se zmínil, že vestu už od nás jednu má a potřebuje jinou. To mě zaujalo, protože mě zajímalo, co se s tou vestou stalo, jestli se tam něco nepoškodilo. Řekl mi, že se tam nic nepoškodilo, ale na zadní straně má dvě díry. Nevěděl jsem, co na to říct. Ty vesty fungují, používají se. Asi se to stává častěji, ale vy o tom nevíte. A když se za vámi takový člověk vrátí, naplní vás to dobrým pocitem, že to, co děláte, děláte správně.

Kolik máte v současné době zaměstnanců?

Stále máme méně lidí, než kolik je potřeba, ale zase mohu říct, že ten tým, který jsem si vybudoval je skvělý. I v menším počtu jsme schopni dělat excelentní kvalitu. Musím je pochválit a jsem za ně opravdu rád. Bez nich bychom nebyli schopni vyprodukovat množství, které děláme a je poměrně těžké sehnat kvalifikované lidi. Naše práce je „sedlařina“. Materiály jsou hodně tvrdé, šijí se plastové výztuhy a podobně. Je toho spoustu. Než se udělá jeden výrobek, jsou to hodiny práce, není to jednoduché. Je to práce rukama a nedá se tam nic ošidit.

Jak vypadá váš běžný pracovní den?

Ty dny jsou dlouhé. Snažím se nepracovat o víkendech, to už si hlídám. Pracuji od rána do večera, někdo by se z toho mohl zbláznit, mě to naplňuje.

Když jste získal druhé místo Živnostníka roku v rámci Jihočeského kraje, bylo to pro vás překvapení? Jaké jste měl pocity? 

Bylo to velké překvapení. Donutila mě manželka, sám bych se nepřihlásil. Moc jsem o té soutěži nevěděl, každý den trávím většinu času v práci, a tak nemám moc času se věnovat jiným aktivitám. Řekla mi, že s tím příběhem bych se tam mohl umístit. Já jsem si to nemyslel. Nakonec jsme to vyplnili a poslali. Nečekal jsem, že bych se vůbec umístil, hlavně se sortimentem, který děláme. Takže jsem si říkal, že už jenom z toho důvodu to asi nevyjde. Když vyhlásili druhé místo, hodně mě to překvapilo, jsem moc rád.

Myslíte si, že se tím něco ve vašem podnikání změní?

Je to krátká doba, takže uvidíme. Určitě to přineslo nějaké nové možnosti spolupráce. Já jsem firmu v Písku nikdy ani moc nepropagoval, protože je to obor, který má svá specifika a spektrum zákazníků, kteří si nás většinou vyhledají na internetu. Nikdy jsem se nesnažil v Písku vyloženě propagovat značku nebo dělat nějaké reklamy. To se v posledních letech trochu změnilo. Řekl jsem si, že jsme zajímavá firma, která má poměrně úspěch na českém trhu, tak vlastně proč ne. Proč to všem neukázat a neříct, že jsme tady, aby to lidi viděli. Jsem rodilý Písečák a stěhovat se nehodlám. Proč to tedy nezkusit a trochu se nezviditelnit.

Jaké máte plány do budoucna?

Byl bych rád, kdyby nám to šlo minimálně tak, jak nám to jde doteď. Děláme dobrou práci, za kterou se nemusíme stydět. Budu rád, když stále bude takový zájem. Mým snem je vlastní výrobní hala a modernější stroje. Největší radost mi ale dělají spokojení zákazníci, ať už profesionálové, nebo nadšenci do airsoftu, kteří se k nám vracejí.