Zastupitelé v této souvislosti jednali o pořízení změny územního plánu, která by umožnila upravit stávající výškové limity v dané lokalitě. Podle starosty města Víta Fialky stavba splňuje většinu podmínek, problémem je právě její výška. „Ten člověk udělal zhruba 75 procent správně, ale zbylých 25 procent narušil tím, že stavbu zvýšil,“ uvedl.

Architekt Jaroslav Daněk na jednání vysvětlil, že objekt v současnosti nesplňuje regulativy a nemůže být z toho důvodu zkolaudován. „Předmětem změny územního plánu je, zda by mohly být regulativy upraveny tak, aby se ta stavba nemusela zbourat,“ řekl.

Město tím zlegalizuje porušení pravidel

Rozhodnutí města řešit stavbu změnou územního plánu kritizovali někteří občané. Podle nich by měl investor nést důsledky za porušení pravidel, nikoli aby se situace zpětně řešila jejich úpravou. „Město chce zlegalizovat černou stavbu. Je o necelé tři metry vyšší a teď se to má řešit změnou plánu. Je tohle normální?“ ohradili se po zastupitelstvu manželé Bouškovi. Právě v tomto postupu města vidí problém, a proto podali na radu města stížnost, ve které mluví o diskriminačním přístupu.

Zastupitelé přesto změnu územního plánu jednomyslně schválili. Podle starosty Fialky ale nešlo o jednoduché rozhodnutí. Město se podle něj dostalo do situace, kdy by podobnou změnu muselo v budoucnu řešit i kvůli vlastním plánům. „Je to průšvih,“ připustil starosta. „Rozhodovali jsme se jestli řekneme, že stavbu nechceme a musí pryč, nebo jestli přihlédneme k okolnostem a nějak ji dodatečně odsouhlasíme,“ vysvětlil.

Případ souvisí s tím, že město v dané lokalitě zvažuje výstavbu bytových domů s vyšší zástavbou. Právě kvůli tomu už dříve samo žádalo o změnu regulativů. Zda se ale tyto plány výstavby bytových domů skutečně uskuteční, není jisté. „Když jsme si nechali spočítat základní technickou vybavenost, vyšlo to zhruba na 75 milionů korun, aniž by se postavila jediná cihla,“ uvedl starosta. Taková investice je podle něj pro město velmi obtížně dosažitelná.