Zevo Vráto znovu vyvolalo otázky. Lidé se ptali na kapacitu, cenu i dopravu odpadu - Jižní Čechy Teď!
před 1 hodinou

Zevo Vráto znovu vyvolalo otázky. Lidé se ptali na kapacitu, cenu i dopravu odpadu

ČESKÉ BUDĚJOVICE – Plánované Zevo Vráto se znovu dostalo do debaty na budějovickém zastupitelstvu. Občané se ptali, zda stále platí spuštění zkušebního provozu v roce 2029, jestli zařízení není vzhledem k množství odpadu v regionu příliš kapacitní a jak se bude řešit doprava odpadu.


Zařízení pro energetické využívání odpadů má vzniknout v areálu po uhelné výtopně Nové Vráto, která ukončila provoz na konci roku 2025. Podle oficiálních informací má Zevo Vráto energeticky využívat zejména směsný komunální odpad v ročním objemu 160 tisíc tun. To odpovídá výkonu 20 tun za hodinu při 8 000 hodinách provozu ročně. Projekt počítá také s výrobou elektřiny a dodávkou tepla do českobudějovické teplárenské soustavy. Zevo Vráto chce navázat na změny v odpadovém hospodářství. Od roku 2030 má totiž začít platit zákaz skládkování využitelných odpadů.

V bodě vystoupení občanů otevřel téma Václav Srogončík. „Je časový plán ohledně uvedení Zevo Vráto do chodu v roce 2029 stále aktuální a není stavba trochu naddimenzovaná?“ ptal se Srogončík a upozornil, že v porovnání se Zevo Chotíkov pro Plzeň, která má schopnost spalovat 108 tisíc tun odpadů ročně a Plzeňský kraj vygeneruje 300 tisíc tun odpadů ročně, je Zevo Vráto naddimenzované na 175 tisíc tun odpadů ročně. České Budějovice a celý Jihočeský kraj přitom vygenerují 160 tisíc tun odpadů ročně. „A jakým způsobem se bude řešit doprava tohoto velkého množství odpadů k nové spalovně?“ položil další dotaz Srogončík.

Na otázky reagoval náměstek primátorky Petr Maroš (Naše Česko). „U kapacity pracujeme s informací, že se bude jednat o 160 tisíc tun,“ upřesnil Maroš, podle kterého město v tuto chvíli nepředpokládá, že by zařízení bylo příliš velké. „Víme, že dneska už asi definitivně padla možnost další spalovny v Písku a na území Jihočeského kraje bude další v Táboře. To znamená, že naddimenzovaná není, ale ukáže nám to samozřejmě až čas. Zkušební provoz je pořád plánován na rok 2029,“ sdělil Maroš.

Hejtman kraje a zastupitel Martin Kuba dodal, že odpadu je na jihu Čech více a už dnes je v podstatě zajištěné naplnění. „Projekt v Písku nevyšel, takže zaplaťpánbůh, že jsme počítali s trochu větším projektem,“ poznamenal Kuba a informoval, že odpad se bude vozit buď po silnicích nebo po železnici. „Zatím máme nabídku, abychom odebírali i část odpadu z Vysočiny, což  paradoxně vychází ekologicky lépe, protože použijeme vlak. Dá se to kombinovat,“ zmínil Kuba.

K Zevo Vráto se později vrátil také občan Radim Zajíček, který zdůraznil, že nejde jen o investici teplárny, ale o projekt společnosti vlastněné městem. „Chtěl bych apelovat na pana Maroše a i pana Kubu, aby si opravdu uvědomili, že je to velká energetická stavba, kterou tady plánujeme, a že veřejnost, jak laická, tak odborná, má právo skutečně se dozvídat  relevantní, aktuální informace,“ řekl Zajíček.

Podle něj se veřejně dostupné údaje o projektu mění a lidé se v nich obtížně orientují. „Například z původního odhadu investičního záměru, který byl přes tři miliardy korun se šlo přes nějakých šest, sedm a osm. Dneska už na vás vyskočí dokonce údaj přes dvanáct miliard korun,“ řekl Zajíček.

Teplárna počítá s cenou přes sedm miliard

Teplárna České Budějovice aktuálně počítá s cenou díla 7,656 miliardy korun. Uvedla to referentka vnitřní a vnější komunikace a marketingu Bohdana Kollerová. „Tato technologie zajistí moderní koncovku pro energetické využívání odpadů po zákazu jejich skládkování, který začne platit od 1. ledna 2030. Zároveň umožní městské teplárně ukončit využívání hnědého uhlí a završí se tak postupná transformace největší teplárenské soustavy v jižních Čechách směřující k využívání místně dostupných bezemisních a obnovitelných zdrojů, zajištění stabilních dodávek energií a uvedení principů cirkulární ekonomiky do každodenní praxe,“ sdělila Kollerová.

K dopravě odpadu do Vráta dodala, že zařízení vzniká v brownfieldu po uhelné výtopně Nové Vráto. Lokalita je podle ní napojená nejen na soustavu zásobování teplem, ale také na dálniční a železniční síť. „Silniční doprava využije především dálnici a navazující přivaděče a nebude tak zatěžovat centrum krajského města. Železniční doprava bude vedena po tranzitní vlečce donedávna využívané pro návoz uhlí,“ doplnila Kollerová.

Z debaty na zastupitelstvu tak vyplynulo, že vedle samotné kapacity zařízení zůstává pro část veřejnosti zásadní hlavně dostupnost aktuálních informací.

Eliška Pěnkavová
Eliška Pěnkavová

Diskuse k článku

Pro přidávání komentářů je nutné se přihlásit / registrovat.