Není to tak trochu vlastně mužská práce?

Tak trošku jo, většinou to dělají chlapi, ale nikdy jsem se těžké práce nebála a vzít do každé ruky dvacetikilový kbelík je pro mě běžné.

Jak jste se k tomu dostala?

Nejdříve jsem začínala jako obchoďák, prodávala jsem materiály, se kterými nyní pracuji. Jsou to ekologické hmoty a neobsahují žádné chemikálie. Je důležité, co dýcháte v interiéru, kde žijete nebo pracujete – tím jsem si k nim vybudovala důvěru. Od toho jsem se pak dostala k vlastnímu stěrkování, které naplno dělám téměř dva roky.

Proč si dát domů stěrku? Co to má za výhody?

Je to určitě něco originálního, co nemá každý.  Studovala jsem střední výtvarnou školu, takže mám cit pro detail, každá stěna je originál a myslím si, že vnáší duši do každého interiéru.

Odkud jsou vaši zákazníci?

Zaměřuji se na jižní Čechy, také vzhledem k tomu, že mám doma malého čtyřletého syna, tím jsem trošičku limitovaná. Ale dělala jsem i v Praze, v Plzni, v Německu – záleží na domluvě s klienty a s mým partnerem, aby bylo o malého dobře postaráno.

Pomáhá vám váš partner?

Když se podíváte na můj Instagram, tak videa o mé práci většinou tvoří on, takže hlavně s marketingem. S velkými zakázkami, což je třeba nad 100 metrů čtverečních, mi pomáhá kolega, se kterým jsme hezky sehraní.

Jak vybíráte vzory na stěny, čím se inspirujete?

Ráda se inspiruju na Pinterestu nebo Instagramu, kolikrát nevím, jestli je to stěrka nebo tapeta nebo je to vytvořené pomocí AI. A mě baví vymýšlet, jakým způsobem stěnu vytvořím, jaké materiály použiji, jaké odstíny a nářadí budu potřebovat. Mým oblíbeným motivem jsou mandaly, což jsou kruhové symetrické vzory, inspirované přírodou, architekturou i náboženstvím. Při výběru motivů má největší slovo koncový zákazník, případně architekt, který navrhne vizualizaci a já pak vymýšlím, jak nejlépe převést jeho myšlenku do reality na stěnu.

Jakým způsobem spolupracujete s architekty?

Většinou už jsme na sebe nějakou dobu navázáni a architekt ví, s čím mne může oslovit a kreativitě se u mě meze nekladou. Klientovi vytvoří vizualizaci interiéru, kde už jsou navrženy dekorativní stěrky na stěnách. Pak osloví mne, vybereme spolu materiály, odstíny a vytvořím vzorovou desku cca 50×50 centimetrů s reálnými materiály, aby si klient dokázal představit vzor ve větším než na malé kostičce v katalogu nebo na monitoru ve vizualizaci. A pak jdu do realizace.

Jak dlouho trvá vyzdobit stěrkou průměrnou stěnu? O kolik je to pomalejší než běžné malování?

Když vezmu nějakou běžnou stěnu třeba za televizní stěnou, cca 15 metrů čtverečních, zabere to zhruba čtyři až pět dní. Není to o tom, že bych na místě strávila od rána do večera pět dní, ale jsou to třeba tři hodiny denně, abych dodržela technologické postupy. Musím nechat správně proschnout všechny vrstvy. Také tomu předchází několik schůzek, kdy vybíráme materiály, odstíny, vytvářím vzorové desky. U běžného malování si klient ukáže na odstín, jeden den se vymaluje jedna vrstva, další den druhá a je hotovo.

Jakou největší plochu jste dělala a zdobila jste stěny na nějakém neobvyklém místě?

Největší obýváková stěna měla sedm metrů na výšku. Zde už jsem oslovila mého kolegu s lešením a pracovali jsme na projektu společně. Největší výzva byla napodobit vojenský řopík ve vestibulu střelnice. Pan architekt nechal z MDF desek vyrobit konstrukci se střílnou a na mě bylo z něj dotvořit starý vojenský betonový povrch, popraskaný stářím a olezlý lišejníkem. Za tímto bunkrem jsem ještě dekorovala stěnu s motivy z obrazu Guernica od Picassa. Pan architekt tím chtěl poukázat na všechny hrůzy, které se kdysi odehrávaly kolem války.

Děláte jen interiéry, nebo i exteriéry?

Z větší části tvořím interiéry, ale už mám za sebou i pár venkovních stěn.

Proč jste se zúčastnila soutěže Živnostník roku?

Oslovila mě jedna koučka, s kterou jsem se poznala na setkání BforB, zda by mě mohla nominovat. Souhlasila jsem a věřila, že i jenom samotná účast mne někam posune, trošku zviditelní a samozřejmě ve skrytu duše jsem doufala, že by nějaké místo mohlo vyjít. Když jsem u vyhlášení prvního místa zaslechla své jméno, byla jsem dojatá, rozklepaná, vděčná, šťastná…

Co plány do budoucna?

Určitě se budu snažit dál dělat svoji práci tak, jak ji dělám, poctivě, s nadšením a nechám si záležet na každém detailu.

Kateřina Pravdová bude zastupovat Jihočeský kraj v celostátním finále soutěže Živnostník roku 2026. Jeho výsledky budou zveřejněny na slavnostním galavečeru na pražském Žofíně ve čtvrtek 10.prosince. 

Petr Kopáček