Zlato a jižní Čechy patří neodmyslitelně k sobě, Otava je nejbohatší řeka na zlato v celé zemi a   vzácný kov se z ní získával rýžováním už od pravěku. Ve středověku pak přibylo získávání zlata důlní činností. Mimořádnou událostí se stal nález takzvaného křepického zlata na Vodňansku v roce 1927. Odhaduje se, že zlaté plechy měly až tři kilogramy a v místě tehdy vzplanula opravdová zlatá horečka.

Část vzorků se posléze dostala do muzejních sbírek (Městské muzeum a galerie Vodňany, Prácheňské muzeum, Národní muzeum), část zůstala mezi lidmi. Ukázalo se tak, že v jižních Čechách se zlato nenachází pouze v drobných zrníčcích, ale i ve velkých kusech jako je tomu u slavných zahraničních nalezišť. A právě to potvrzují i novodobé nálezy zlata.

„Prácheňské muzeum na výstavě Terra Aurea představí kromě nejnovějšího unikátního nálezu i dalších asi padesát jihočeských nuggetů zapůjčených ze soukromých sbírek a také ukázky vyrýžovaných zlatinek. Dočasnou expozici doplňují jejich mikrofotografie ukazující bohatost tvarů,“ uvádí Jaroslav Cícha, geolog muzea a kurátor výstavy, který se tématice zlata dlouhodobě a systematicky věnuje ve své odborné činnosti. K výstavě v průběhu prázdnin navíc nabídne několik komentovaných prohlídek.

Muzeum zlatu věnuje letos i tradiční muzejní noc, jejímž vrcholem bude právě slavnostní zahájení výstavy Terra Aurea. Celý večer v pátek 29. května nabídne bohatý program: dobrodružnou hru, školu rýžování zlata, pohádkový středověký trh, historické mechanické hry i živá vystoupení – od kejklíře přes hudbu inspirovanou pohádkami až po interaktivní dělostřeleckou show. Začíná se již v 17 hodin.

Konání výstavy se navíc propojuje s mistrovstvím České republiky a Slovenské republiky v rýžování zlata v Kestřanech, které připadá na termín od 29. do 31. července. Pro veřejnost pak navazuje již 34. ročník tradičního rýžování v sobotu 1. srpna.

Prácheňské muzeum se v létě vyplatí navštívit nejen kvůli zlatu. Největší výstavní prostor muzea totiž bude od 19. června patřit Orlické přehradě a vzpomínce na její budování. To snad každodenně dokumentoval milevský rodák, malíř Karel Stehlík (1912 – 1985). Největší stavba druhé pětiletky v tehdejším Československu ho mimořádně fascinovala. Jeho obrazy z vltavského staveniště pak visely po celé republice, často v nejrůznějších kancelářích komunistických politiků či úředníků. Poprvé letos v létě se pak jejich velká kolekce opět téměř po sedmdesáti letech sejde pohromadě a to v písecké muzejní Galerii.

Výstavy Terra Aurea (29. května – 7. září, vernisáž 29. května v 17 hodin) a Orlík a Stehlík (19. června – 30. srpna, vernisáž 18. června v 17 hodin) jsou k vidění v Prácheňském muzeu v uvedených termínech denně od 9 do 18 hodin.

Klára Koubová