„Je tady výr velký, puštík bradatý, puštík bělavý, puštík obecný, sova pálená, sovice krahujová, kalous pustovka, kalous ušatý, sýc rousný, sýček obecný a výreček malý,“ vypočítal ředitel zoo Vladimír Pokorný s tím, že v expozici sov pálených jsou ještě umístěné poštolky obecné jako ukázka synantropních druhů, tedy druhů, které žijí v blízkosti lidských sídel nebo v krajině hodně upravené člověkem. „Je tu jedna prázdná voliéra, ta čeká na naši nejmenší sovu – kulíška nejmenšího. Toho zatím nemáme,“ vysvětlil Pokorný.

Návštěvníkům má expozice připomínat procházku přirozeným smíšeným lesem. Až všechny rostliny dorostou, budou jednotlivé voliéry napodobovat prostředí, které je pro jednotlivé druhy typické. „Například voliéra puštíků bělavých je osázena zejména buky, navozujícími atmosféru bukových lesů, ve kterých se tyto sovy ve Střední Evropě vyskytují nejčastěji. Výr velký zase nejraději vyhledává oblasti s balvany, proto jich jeho voliéra obsahuje nejvíc. Kalous pustovka žije v otevřené krajině, jako jsou mokřady, vlhké louky nebo vřesoviště a často sedí na zemi. Proto je dno voliéry vyvýšené, aby se pozorovatel dostal do jeho úrovně,“ upřesil ředitel Pokorný.

Expozice sov stojí na půdorysu té bývalé z roku 2004. „Ta byla ze dřeva a po těch dvaceti letech už musela být nahrazena. Jsem rád, že sovy mají v naší jihočeské zoo tak krásný nový domov,“ podotkl náměstek hejtmana Jihočeského kraje pro oblast kultury Pavel Hroch a připomněl, že veškeré okolí a zahradnické práce v expozici si už dělali zaměstnanci sami. „Museli jsme stavbu několikrát přerušit. Například se nepracovalo celé prázdniny, to je pro nás hlavní sezona. V září celý měsíc pršelo. Pak se ještě práce přerušily na vánoční svátky, kdy je tady opět velký pohyb návštěvníků. V podstatě jsme mohli pracovat jenom když byl klid, protože přístup sem je pouze přes návštěvnickou trasu,“ doplnil Pokorný.

Cena za stavební práce činí 5, 9 milionu korun bez DPH, většinu zaplatila zoo ze svého rozpočtu a také z Fondu reprodukce investičního majetku a částečně z dotace Jihočeského kraje. Stavbu, která trvala přesně rok, provedla podle projektu Zbyňka Marhouna firma Pradast spol.

Zoologická zahrada spolupracuje na dvou aktivních programech na ochranu sov a také na přípravě metodiky pro záchranu druhu. Pracovníci několik let vypouští odchovaná mláďata sovy pálené do volné přírody a posilují tak její populaci v třeboňské pánvi. Odchované sýčky obecné poskytují do záchranného projektu v Německu a do projektu Zoo Plzeň. V minulosti koordinovali projekt na návrat puštíka bělavého na Šumavu. Byl tak úspěšný, že na Šumavě už vznikla stabilní populace tohoto druhu.