Podle evropské legislativy již od roku 2024 nebude možné vozit na skládku netříděný komunální odpad. V té době by se tedy mělo jednak stoprocentně třídit a jednak by měla do té doby vzniknout nová zařízení pro druhotné zpracování vytříděného odpadu. A likvidaci toho zbytkového.

Krajský zastupitel a krumlovský senátor Tomáš Jirsa (ODS) se ptal, jestli kraj plánuje nějaké řešení, například vybudování spalovny. Radní Hana Tůmová (KSČM) mu odpověděla, že kraj neplánuje nic, protože za nakládání s odpadem jsou plně odpovědné obce. Kraj nemůže žádné z nich nařídit, že na svém území vybuduje spalovnu nebo jiné zařízení. „Budeme ale připraveni obcím pomoci a v administrativních procesech, nebudeme brzdit jejich aktivity,“ dodala Tůmová. Michal Doktor (Jihočeši 2012) řekl, že vítá svobodu, kterou kraj v tomto obcím ponechává, ale připomněl, že víska na Šumavě nebo v pohraničí na Jindřichohradecku může mít problém s úhradou nákladů na dovážení odpadu do zařízení, které někde v kraji vznikne. Na to Hana Tůmová řekla, že nikdo nebude takové obce nutit, aby vozily odpad do potenciální spalovny na území kraje. Pokud to budou mít blíž, budou možná využívat zařízení v jiném kraji anebo dokonce v zahraničí. Luboš Průša (Jihočeši 2012) podotkl, že je sice také nadšen, když plán odpadového hospodářství obcím nic nezakazuje a nenařizuje, ale vyslovil obavy, že v tom případě asi nepostaví nikdo nic, protože ekonomika kupříkladu spalování v teplárnách nevychází příznivě. „Ledaže se spalování ekonomicky podpoří,“ dodal. A vyslovil odhad, že nakonec rok 2024 nebude konečný a termín konce skládkování se stejně oddálí. To si myslí i hejtman Jiří Zimola. 

Nový trend EU: Opravovat!

Nato se do diskuse přihlásil poslanec sněmovny Jan Zahradník (ODS). V úvodu připomněl, že nulové skládkování od roku 2024 si nepřála Evropská unie. Ta dovoluje skládkovat v tomto termínu ještě 10 procent netříděného komunálního odpadu. „Nulu jsme si tam dali my sami,“ zdůraznil. A seznámil zastupitele s novinkou: „Evropská unie má v souvislosti s odpadem novou mantru. Nazývá se oběhové hospodářství. Cílem je, aby se výrobky opravovaly a ne vyhazovaly a kupovaly nové.“ Nato Jan Zahradník ukázal svůj mobil, ve kterém už nelze ani vyměnit baterii. Jakmile doslouží, lze ho už jen vyhodit a koupit nový. „Takzvané oběhové hospodářství vidí Evropská komise jako cestu ke světlým zítřkům,“ uzavřel.

Evropa „objevila Ameriku“

Evropská unie se podle všeho dobrala praktické filozofie předků. Ty ovšem k této praxi vedla nouze a šetrnost. Poslanec Jan Zahradník odpovídá portálu Jižní Čechy Teď, jak se chce stejného cíle dobrat Evropa v době, kdy je všude všeho naopak nadbytek. 

Pane poslanče, o jakou evropskou iniciativu se konkrétně jedná?

Jedná se o Akční plán EU pro oběhové hospodářství. Evropská komise ho formou sdělení předala dalším evropským institucím. Je to ovšem pouze komunikační dokument, který zatím nemá legislativní dopad. Akční plán definuje oběhové hospodářství jako systém, ve kterém je hodnota výrobků, materiálů a zdrojů v hospodářství zachována co nejdéle a tím je minimalizován vznik odpadu. Podle Evropské komise přechod k oběhovému hospodářství znamená významný příspěvek k vytvoření udržitelného, nízkouhlíkového a konkurenceschopného hospodářství účinně využívajícího zdroje a je příležitostí k transformaci hospodářství a vytvoření nových a udržitelných konkurenčních výhod pro Evropu.

Jak konkrétně by se mělo dosáhnout větší trvanlivosti výrobků?
Akční plán formuluje cíle pro oblasti výroby, spotřeby, nakládání s odpady a cesty od odpadů ke zdrojům. Je potřeba zlepšit design výrobků tak, aby došlo k prodloužení jejich trvanlivosti, byla umožněna jejich snadnější oprava či modernizace. Zkrátka aby bylo usnadněno jejich rozmontování za účelem opětovného použití součástí a surovin. Evropská komise se zaměří zejména na elektrické a elektronické výrobky. Ve spotřebě je zas třeba povzbudit odvětví oprav a opětovného využití, které přispěje k zaměstnanosti dostupností náhradních dílů a informovaností o provádění oprav. Cílem je podporovat inovativní formy spotřeby například sdílením výrobků, větší spotřebou služeb, je třeba bojovat s plánovaným zastaráváním.

Není to spíš naopak? Tady se zaměstnanost podporuje boomem výroby stále nových produktů. Kam se pak podějí zaměstnanci z této výroby?

Komise si naopak myslí, že přechod k oběhovému hospodářství přinese mnoho pracovních míst v opravárenském sektoru. Je potřeba zvýšit podíl recyklovaného odpadu vyprodukovaného domácnostmi, recyklovaných obalů, zlepšit oblasti sběru a třídění, více využívat ekonomické nástroje a také rozšířit odpovědnost výrobce. Koncept rozpracovává i posílení trhu s druhotnými surovinami a opětovného využívání vody. Je potřeba vypracovat normy kvality pro sekundární suroviny, zejména pro plasty, zlepšit pravidla týkající se „okamžiku, kdy odpad přestává být odpadem“, revidovat nařízení EU o hnojivech, aby se usnadnilo uznávání organických hnojiv a hnojiv založených na odpadu v rámci jednotného trhu, snižovat množství nebezpečných chemických látek ve výrobcích.

Co by se ale konkrétně muselo stát, aby se věci znovu opravovaly a nikoliv vyhazovaly?

Muselo by se změnit hlavně myšlení lidí, které je značně ovlivněno reklamou a obecně médii. Víme, že samotná směrnice EU ještě neznamená, že daná myšlenka má podporu a že ji lidé nebudou masově obcházet jako třeba u nuceného zavádění takzvaných úsporných žárovek. Osobně jsem dost jsem skeptický k tomu, že se podaří překonat současný stav, kdy se v podstatě ještě nové věci vyhazují a kupují se nové. Někde jsem četl, že určitou část oděvů, které lidé koupí ve slevách, nikdy na sebe ani neoblečou.

Co pro tento trend můžete udělat vy osobně?

Byl jsem zpravodajem tohoto materiálu ve Výboru pro evropské záležitosti a po určitém váhání jsem doporučil přijmout kladné stanovisko výboru. Podpořili jsme stanovisko Vlády ČR, které varuje před přijímáním nesplnitelných cílů, které by snižovaly konkurenceschopnost Evropské unie. Já sám jako konzervativec tento princip vítám, u nás doma jsem „strážcem“ třídění odpadu a chválím město České Budějovice, které třídění umožnuje, včetně třídění bioodpadu. Jen mám obavy z toho, abychom si přílišnou náročností na ekologii nezničili hospodářství. Myslím ale, že o schválení této myšlenky je již rozhodnuto. Evropská unie jde velmi aktivně za cílem minimalizace odpadů. Nizozemská vláda se toto téma chystá akcentovat během svého předsednictví v Radě EU. Jak to bude s realizací, to ukáže budoucnost.