Loni na podzim se řešila v Táboře bezpečnost. Ve skupinkách mladých agresorů se Romové vyskytovali často. Někteří stanuli i před soudem. Z nynější ankety vyplynulo, že samotní Romové se cítí v Táboře bezpečně. Uvedlo jich to 8 z 10. Zajímavé je, že v Českých Budějovicích poměr vyšel přesně naopak – 8 z 10 Romů se tam bezpečně necítí.
Ukázalo se také, že 8 z 10 Romů má dluhy, 7 z 10 je v exekuci a 5 z 10 má exekucí víc. Nejčastější výše dluhů je 200 až 500 tisíc korun. Víc než polovina Romů své dluhy neřeší.

V České republice má nějaký dluh polovina obyvatel, ale to jsou u většinové společnosti hlavně hypotéky. Romové si půjčují u nebankovních společností na mobily a další spotřební věci. Finanční gramotnost je v romské komunitě nízká.
Také 6 z 10 Romů nad 15 let nepracuje. Zájem o stálé zaměstnání nemají, protože by mzda stejně byla postižena exekucí. Když pracují, tak obvykle načerno. U romských žen není zaměstnání tradicí, většinou se starají o děti.

Nejchudší bydlí nejdráž

Na projektu spolupracovali vedoucí kanceláře starosty Martin Nešuta za město Tábor, ředitel neziskové organizace Cheiron T Roman Varga a romští poradci města Michal Kulhavý a Lenka Pokošová. Právě na romské poradce byly prostředky grantu určeny. Michal Kulhavý byl zástupcem většinové komunity, Lenka Pokošová zástupkyní romské komunity. „Právě díky ní jsme měli možnost lepšího vstupu do romské komunity. Získávali jsme důvěru,“ uvedl Martin Nešuta.

Romové samotní považují za své největší problémy drogy, diskriminaci a problémy s bydlením.
Ředitel Cheironu T Roman Varga vidí bydlení jako nejožehavější problém: „Půlka Romů bydlí u soukromníků, čtvrtina v městských bytech, čtvrtina v ubytovnách a azylových domech. Nejdražší jsou ubytovny, nejlevněji vyjde mít byt od města. Ti nejchudší bydlí nejdráž. Zhruba polovina Romů se v posledních pěti letech víc než dvakrát stěhovala.“
Většina účastníků ankety řekla, že by se chtěli nastěhovat do lepšího bytu, ale nemají na kauce a cítí také diskriminaci na trhu s bydlením. Předsudky majitelů bytů nesměřují jen proti Romům, ale i proti samoživitelkám nebo početným rodinám.

Vzdělanost Romů klesá

Co se týče vzdělání, 6 z 10 Romů má pouze základní školu, maturitu má v Táboře 7 jedinců ze 100.
Ukazuje se, že starší generace Romů má vyšší vzdělání než jejich potomci. Přitom 9 z 10 dospělých Romů řeklo, že si přeje, aby se jejich děti měly lépe.

„Obecně selhávají struktury, systém. Místo nastolování řádu a jeho dodržování, tak když děti neprospívají, systém sníží požadavky. Místo aby byl důslednější. Lehce pomohl povinný poslední ročník předškolní docházky. Většina romských dětí ale do mateřských škol nechodí. Rodiče tvrdí, že z finančních důvodů, ale to se jeví jako zástupný problém. Spíš v tom romské rodiny nevidí smysl, není tam pocit, že se děti ve školce něco důležitého naučí a připraví se na školu,“ říká Martin Nešuta.

A co si myslí Romové sami o sobě? Jen 3 z 10 soudí, že je u Romů větší kriminalita než u majority a 4 z 10 si myslí, že u romských dětí je větší kriminalita než ve většinové společnosti.
„Je třeba pracovat s mladou generací. Smysl vidíme v přednáškách, besedách už od škol. Hlavně o finanční gramotnosti. V Táboře je ale jen jediná dluhová poradna organizace Člověk v tísni, je naprosto zahlcená a její kapacita je nedostačující,“ konstatuje Martin Nešuta.

„Romové by rádi změnili spoustu věcí a nevědí, jak je změnit, jak řešit bytovou situaci, co je kauce, jak řešit oddlužování. Když někdo shání byt a zároveň má problém s insolvencí, je to problém. Proto přemýšlíme o poradenství, protože podpora je důležitá. Mezi Romy je nedostatek lídrů, kteří by rádi něco změnili. Nevědí, jak zakládat spolky, jak shánět dotace na své aktivity. Ve školství je u romských dětí velká absence. Kontaktovali jsme ředitele škol, abychom zjistili, kde je v rodinách problém,“ popsal Michal Kulhavý.

Podle závěrů projektu Tábor nemá s romskou menšinou větší problémy než jiná česká města. Mnohem intenzivněji se jim ale věnuje. „Ukazuje se, že je třeba v tom prostředí dál pracovat, analýzou projekt začal. Projekt romských poradců bude na Městském úřadu v Táboře pokračovat ještě dva roky, ale už bez dotačního titulu. Oba poradci nesedí v kanceláři, působí převážně v terénu, věnují se individuálním konzultacím, spolupracují se školními psychology, organizují besedy, přednášky, semináře a další preventivní akce,“ dodal Martin Nešuta.