Sanda má největší základnu v Číně, kde se pořádají velké turnaje a galavečery v obrovských halách. U nás jde spíše jen o menší z bojových sportů, ve kterém jsou dva, tři turnaje za rok. Také proto se mu v České republice nevěnuje nikdo jako specializaci, ale turnajů se účastní zápasníci z jiných bojových sportů, kteří si chtějí zpestřit své zápasy. „Jedná se o boj v postoji, kde se stejně jako u MMA soupeři také házejí – jsou tam strhy a přehozy, ale na rozdíl od něho boj na zemi nepokračuje. Soupeři se zase zvednou a pokračuje se dál. Já jsem postojář, ale k MMA už jsem si na trénincích také přičichl, tak jsem to z hecu přijal a musím říct, že mě to opravdu bavilo,“ nechal se slyšet Adam Polanecký s tím, že spoustu fanoušků nebaví dlouhé polehávání a zápas na zemi u MMA, což u čínského boxu odpadá.

Do turnaje šel ve váhové kategorii do 80 kilogramů, takže nemusel shazovat, jako když boxuje v kategorii o pět kilo níže. „Musím říct, že mi to sedlo, nebyl jsem unavený. Některé zápasy v postoji jsem bral na poslední chvíli, takže jsem musel shodit třeba pět kilo za šest dní a člověk zkrátka potom nemá takovou sílu. Tady jsem šel do zápasu hydratovaný a najedený, plný sil,“ pochvaluje si Adam Polanecký po své premiéře v tomto pro něho novém bojovém sportu. V dané kategorii byli pouze dva zápasníci, takže se bojovalo hned ve finále o mistra republiky.

Adamovým soupeřem byl MMA zápasník Zbyněk Kunt z Mladé Boleslavi, který tedy měl z MMA větší zkušenosti s házením a bojem na zemi, než milevský postojář. Došlo na souboj stylů a Polanecký dominoval. Ve středečních Milevských novinách prozradí Adam další zajímavosti, jestli se už proletěl z vyvýšené plochy, jakému bojovému sportu se chce věnovat nyní, nebo na jaký galavečer dostal pozvánku. Čtěte tištěné vydání!