AKTUALIZOVÁNO: V Hrazánkách se sešli rodáci. Odpoledne se bavili u speciální hasičské soutěže
V obci se sešli nejstarší i nejmladší rodáci. Nemuseli chodit daleko, jsou totiž z jednoho rodu. Nejmladším je Alexandr Šíma, který přijel se svou maminkou z Tábora a jezdí sem na víkendy za prababičkou Jiřinou Šímovou, které je devadesát tři let. Z Hrazánek se po svatbě přestěhovala jen pár kilometrů dál do lokality, kde se říká na Šumavě a v Hrazánkách pracovala dlouhá léta na poště.
Na slavnosti přijela i rodačka ze sousedních Hrazan, historička a archivářka Marie Ryantová, která přednáší na dvou univerzitách, Jihočeské i Karlově. Po čase si prohlédla dřevěný oltář, který je umístěný v kapličce a vyráběl ho její otec František Ryant. „Poprvé jsem tento velký oltář viděla sestavený až v roce 2003 na výstavě v Milevsku, kam byl zapůjčený. Stejně jako mnozí místní máme doma malou vyřezávanou kapličku, ale toto jedinečné dílo vídám jen zřídka. Zajímavé je, že před těmi jednadvaceti lety se mi zdál malinko větší,“ prozradila. „Hodně mě potěšilo, když jsem zjistila, že místní děti stále chodí o Velikonocích rachtat s klapačkami, které otec také vyráběl. Jako děti jsme tak také chodily. Ale dnes už doma žádné klapačky nemáme,“ dodala.
Jak šel čas se zbrojnicí
Kronikářka hasičů Hana Dvořáková připomněla historii a stavbu hasičské zbrojnice. V březnu roku 1977 začala stavba budovy v takzvané akci Z, tedy zadarmo. Místní si odpracovali na téměř šest tisíc brigádnických hodin. Hrubá stavba byla hotová už 16. května téhož roku a 17. června byly dokončené i omítky, instalace hromosvodů a také byl zakopán přívod elektřiny. V prosinci 1977 se konalo slavnostní otevření a prohlídka nové zbrojnice. Před deseti lety na jaře 2014 proběhla první menší rekonstrukce. V létě 2018 pak byla vyměněna na zbrojnici střešní krytina a v roce 2022 proběhla rekonstrukce do současného stavu.
(Ne)tradiční hasičské zápolení
Od 14 hodin se začaly na fotbalové hřiště sjíždět hasičské sbory na soutěž, která se běžela podle starých pravidel. Zásadní pro mnohé bylo losování pozic, na kterých útok poběží. Někteří se radovali, když si vylosovali svůj obvyklý post, jiní se museli radit s kolegy, jak se nejlépe zhostit proudnice či rozdělovače. Pro případ skutečného požáru tak určitě není od věci vyzkoušet si i něco jiného, navíc za mohutné podpory diváků.
Napětí během soutěží stupňovalo sledování přímého přenosu mistrovství světa v hokeji na velkoplošné obrazovce u hřiště.
Hrazánečtí muži ještě v úvodu nastoupili na komentovaný ukázkový útok po vzoru pravidel z roku 1972. Smyslem bylo předvést, jak probíhá. Zásah proběhl bez vody, což některé diváky mrzelo. Hasiči při něm ovšem nesmějí mluvit, dorozumívají se jen posunky a znamením a průběh komentoval Stanislav Lípa.
Všichni úspěšně útoky dokončili a na závěr se mohli radovat z prvního místa, protože cílem nebyly nejrychlejší časy, ale týmová práce a zábava. Bravurní výkon tak předvedl domácí tým, který zdolal zásah za dvacet osm vteřin. Všichni byli oceněni modelem historického hasičského vozidla Škoda 1203, který si pro tuto příležitost nechali vyrobit hrazánečtí hasiči. Stejný vůz mají stále v užívání a byl na akci vystaven vedle nejmodernějších vozů hasičů z Chyšek, Milevska nebo policejního auta. Děti si pochutnaly na melounu a perníčcích. A velkou atrakcí pro ně bylo skákací nafukovací hasičské auto.
Vystavena byla i historická a současná hasičská technika nebo informační sborníky o jednotlivých domech a fotografická alba.
Odpoledne hrál k poslechu harmonikář, kterého po sedmnácté hodině vystřídala kovářovská kapela Kazach. Při oblíbených Sokolících mnozí tančili s velkou vervou i na stolech.
Historie kapličky
Zdena Souhradová promluvila o historii kapličky v Hrazánkách, vycházela z poznámek kronikáře Václava Souhrady staršího:
„Kaplička je zasvěcená Janu Nepomuckému a je nejstarší v obci. To je vše co bezpečně víme. Zatím se nepodařilo nikde dohledat přesnou dobu stavby kapličky. Jisté je, že jako sakrální stavba byla svěcená. Předpokládá se, že svěcení prováděl farář z Petrovic, protože patříme k farnosti petrovické. Dobu stavby je ale možné určit podle pořízení zvonu. Za druhé světové války byl zvon zabaven Němci. Při sundavání z věže kapličky 15. března 1942 byla pořízena fotografie panem Bohumilem Kdolským. Přítomni focení byli i tehdejší nejstarší občané Hrazánek starý pan Kdolský a Josef Racek, který pořídil popis zvonu. Byl ulit Johanem Adalbertem Pelnerem v Českých Budějovicích v roce 1841 a vážil 27 kg. Na zvonu byl na kříži symbol svaté trojice Bůh otce, Syn a Duch svatý, na druhé straně svatý Florián.
Současný zvon byl pořízen pravděpodobně v letech 1949-1950 a nejsou na něm žádné symboly. V roce 1968 za doby Pražského jara a za obnovy náboženství v naší republice působil v naší farnosti farář Lubomír Neugebauer. Doporučoval postavit v Hrazánkách větší kapli na návsi. Jiří Dvořák z Dobrošova navrhl a vypracoval projekt. I občané z Hrazánek byli pro stavbu, zdůvodňovalo se to tím, že do Petrovic je daleko. V roce 1969 při změně režimu byl tento návrh zamítnut.
V průběhu času byly prováděny různé opravy. V roce 1972 byla zbourána stará zbrojnice, která byla původně postavena za kapličkou. Opravovala se omítka, vnitřní část, střecha a věžička. Na omítnutí se použil březolit. Na opravě pracovali zedníci ze stavební skupiny místního zemědělského družstva. Tento stav kapličky vydržel téměř čtyřicet let. Další oprava proběhla v roce 2010, kdy byl vzhled renovován dle dobové fotografie z roku 1955, práce prováděl Luboš Vlk. V loňském roce byla na kapličce provedena sanační injektáž zdiva a nátěr fasády. Práce zhotovil hrazánecký rodák Josef Panec. Nábožensky i kulturně byla a je kaplička velmi důležitá. Babička Koutníková, která pocházela z obecního domku, zde pravidelně každé ráno, v poledne i večer zvonila. Také se zde v minulosti až do šedesátých let pravidelně scházely místní ženy vždy v květnu na Májovou mši, na které babička Koutníková předříkávala a děvčata se modlila.
Dnes se kaplička využívá o Velikonocích. Děti odtud vycházejí rachtat na Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílou sobotu, na závěr probíhá v kapličce modlitba. Dodnes přetrvává zvonění při úmrtí občana ve vsi. V minulosti tento akt prováděla babička Koutníková, paní Čapková a dnes tuto úlohu zastává Miroslav Dvořák.
Kdysi se také uvažovalo, že je kaplička na nevhodném místě a překáží provozu. V době, kdy ji naši předci stavěli, nevíme, jak Hrazánky vypadaly. Ale jistě našli místo, které se jim zdálo nejvhodnější. Musíme se s tím smířit a kapličku s úctou obejít.“
Foto SDH Klisinec, video Michaela Neumannová

Diskuse k článku