Ale vraťme se k některým Pavlovým výrokům a myšlenkám z poslední doby, které opět budí minimálně rozpaky.

Mrtví se nemohou bránit a ani dávat najevo nevoli, když nad jejich hroby někdo říká něco, co by se jim pravděpodobně nelíbilo. Platí to i o Terezíně. A tak se nikdo z nich neozval, když hlavní politický projev pronášel doktor Baxa, předseda Ústavního soudu. Tedy instituce, která je „politicky nestranná.“ A i když to, co v Terezíně pronesl Josef Baxa, by jistě stálo za pozornost, hlavním tématem tohoto článku jsou „podivná moudra prezidenta Pavla.“

Letos se raději omezil „jen“ na prohlášení na síti X. Ale stejně to stálo zato. Podle ČTK Pavel apeloval, aby společnost nebyla lhostejná k minulosti, a uvedl, že je odpovědné si minulost pravidelně připomínat: „Pokud začneme přehlížet projevy nenávisti, relativizaci zla nebo snahy o přepisování historie, riskujeme, že se z ní nikdy nepoučíme.“

Ano, minulost je potřeba si pravidelně připomínat. A nezapomínat ani na tu Pavlovu – tu komunistickou. Ale tu zřejmě ve svém prohlášení na mysli neměl. Nezmínil ani skutečnost, že ve Vojenské kanceláři prezidenta republiky působí člověk, který lidi s odlišnými názory nazval sviněmi. Nemluvě o podpisu velmi problematických paragrafů trestního zákoníku, podle kterých lze stíhat za nepohodlné politické názory prakticky kohokoliv (např. v odstavci (1) paragrafu 403 je postaveno na roveň komunistické a nacistické hnutí, což působí vzhledem k prezidentově minulosti až tragikomicky).

A na závěr zpráva z pondělka 18. května, která zatím patří k tomu nejhoršímu, co bylo dosud možné od současného prezidenta zaznamenat. Pavel udělil záštitu festivalu, který hostí u nás sjezd sudetských Němců. I k tomuto činu prezidenta Pavla mrtví v Terezíně mlčeli. Ale my, my živí bychom rozhodně mlčet neměli.