„Na začátku chci připomenout, že čestné občanství je nejvyšším oceněním pro zasloužilé osobnosti, které může městské zastupitelstvo udělit. V roce 2017 bylo toto občanství odejmuto Stalinovi a Gottwaldovi. Nyní navrhuji odebrat čestné občanství i dalším čtyřem osobnostem. Jako zdůvodnění pro toto odebrání bych rád odcitoval komentář historika Jana Synka z Ústavu pro studium totalitních režimů. Podle něj se jedná o osoby, které jsou skutečnou a nemalou měrou odpovědné za nastavení diktatury jedné strany a následné více než čtyřicetileté potlačení svobody a demokracie. Ale i za státem organizovaný teror padesátých let. Všichni čtyři výše jmenovaní byli zvoleni do předsednictva ÚV KSČ. S jeho souhlasem a na jeho pokyn tak docházelo například k soudním procesům s politickými a ideovými protivníky, kteří byli trestáni mnohaletým odnětím svobody, ve více než dvou stech případů i trestem smrti,“ zmínil zastupitel Jaroslav Hansal (Piráti) s tím, že nechce přepisovat historii dějin, ale o spravedlivé uzavření. Pokud těmto čtyřem lidem čestné občanství bude odejmuto, nebudou ze seznamu vymazáni, bude ale uvedeno datum, ke kterému jim bylo čestné občanství odebráno. „Pokud žijí oběti tohoto režimu a jejich příbuzní, tak je mi stydno, že strůjci zločinů z padesátých let jsou stále městem takto oceňováni. Já osobně nechápu čestné občanství města jako dokument o svědectví doby, ale jako skutečné ocenění těch nejlepších z nejlepších. Podle mého soudu by tam tedy neměli být strůjci justičních vražd,“ uvedl zastupitel Jaroslav Hansal.

Primátor Jiří Svoboda (ANO) poznamenal, že takto je možné čestné občanství v dnešní době chápat. „Ale v době, kdy ta občanství byla udělována, tak to nebylo tak jako dnes, že se tu sešli zastupitelé a každý si mohl říct, co chtěl. Přišla direktiva ze shora a ta se provedla. V tomto případě bychom ale měli zrušit všechna občanství, která byla udělena do roku 1989, protože se to stalo v nějakém historickém kontextu. Jsou na to tedy dva úhly pohledu,“ zmínil primátor.

Zastupitel Šimon Heller poděkoval Pirátům za tento návrh. Navíc navrhl i zrušení čestného občanství Valentině Těreškovové. „Je to žena, která je primárně známá jako první žena v kosmu. Ale reálně od roku 1966 je poslankyní Nejvyššího sovětu SSSR, dnes poslankyní ruské Státní dumy. Aktivně se podílela na sovětských poměrech před devadesátými lety a aktivně se na nich podílí do dneška. Ona sama navrhla, aby Vladimír Putin mohl být prezidentem do roku 2036. A takového člověka, který reprezentuje a aktivně se podílí na nedemokratickém ruském režimu, máme dnes jako čestného občana. A to vše řešíme v době, kdy se objevila situace, že nám tu běhají ruští agenti, vyhazují do povětří muniční sklady a zabíjejí nám táty od rodin,“ řekl zastupitel Heller s tím, že nejde o útok na ruský národ, který trpí pod nedemokratickým režimem.

Návrh podpořil Tomáš Bouzek (Spol.pro Bud. – Lidovci a TOP09), který si dobře pamatuje, jak složité bylo zbavení čestného občanství Stalina a Gottwalda. „Byli to masoví vrazi, jen Gottwald nestačil zabít tolik lidí jako Stalin. Ti lidé, kteří jsou tu navrženi, se bezesporu podíleli na zločinném režimu, který se dostal k moci po druhé světové válce,“ poznamenal náměstek primátora Bouzek. Dodal, že podpoří i návrh na zrušení čestného občanství Valentině Těreškovové, která slouží nepřátelskému režimu v Rusku.

Jan Zahradník (ODS) uvedl, že je zřejmě jeden z mála, kteří zažili prezidentství Antonína Zápotockého. „Byl to údajně lidový člověk, který chodíval hrát na harmoniku do kladenských hospod. Pravdou ale je, že minimálně věděl o mnoha věcech a ze své pozice jim mohl zabránit. Za to si určitě zaslouží, aby nebyl čestným občanem našeho města, se kterým ani nic moc společného neměl,“ připomněl zastupitel Zahradník.

Z řad veřejnosti se do diskuse přihlásil historik a publicista Jan Ziegler. „Všichni navrhovaní se jednoznačně podíleli na komunistických zločinech. Soudruh Zápotocký patřil do užšího vedení strany. Byl Gottwaldova pravá ruka, věděl o všem. A nijak zločinům nebránil. Václav Nosek se jako ministr vnitra podílel na brutálním rozehnání průvodu studentů v roce 1948 i na dalších represích. O Fierlingerovi se zase říká, že nezastupoval zájmy naše, ale Sovětského svazu. Zápotocký s Noskem navíc zorganizovali nezákonný puč proti tehdejší demokraticky zvolené vládě, což jim naštěstí nevyšlo,“ poznamenal Jan Ziegler.

Zastupitel Jan Pikous (KSČM) uvedl, že už ta čestná občanství byla získána v určité době, ve které měla své odůvodnění. Ale pokud se týká kosmonautky Těreškovové, tak ta občanství získala za svůj let do vesmíru. Ne za nic jiného. „Odebrání je dneska úplně zbytečné, už jsme úplně dál. Pokud na tom ale trváte, tak by to mělo být systémově. Aby každého jednotlivého kandidáta posuzovala kádrovací komise podle dnešních norem,“ uvedl zastupitel.

Na dálku připojený Roman Kubíček (ANO) zmínil, že o prvních čtyřech jménech nemá cenu polemizovat. S Valentinou Těreškovovou má ale problém, protože je držitelkou medaile za mír od OSN. Viktor Lavička (ANO) poznamenal, že to trochu vypadá jako hon na čarodějnice. „S prvními čtyřmi jmény nemám problém. Pokud jde o tu dámu, tak ta byla velmi populární. Podle mé maminky byla idolem, něco dokázala a nebylo v tom žádné politikum. V tomto případě tedy budu velmi zvažovat, jak budu hlasovat,“ uvedl zastupitel.

Podobný názor vyjádřil i Viktor Vojtko (STAN), který se vůči první ženě ve vesmíru nedokáže jednoznačně vymezit. Petr Stehlík (ANO) uvedl, že by měla být všechna jména postavena na misku vah a odebrání čestného občanství Valentině Těreškovové nepodpoří.

Následovalo hlasování o protinávrhu na odebrání čestného občanství v Českých Budějovicích Valentině Těreškovové. Pro hlasovali pouze čtyři zastupitelé, proti jich bylo devatenáct a devatenáct zastupitelů se hlasování zdrželo. Pro zrušení občanství Antonína Zápotockého, Václava Noska, Zdeňka Nejedlého a premiéra a Zdeňka Fierlingera bylo osmatřicet zastupitelů, čtyři hlasovali proti a nikdo se hlasování nezdržel.