Socha je sériový litinový výrobek zhotovený v roce 1913 v arcibiskupských železárnách v Rožmitálu pod Třemšínem. Jaký je její celkový stav dochování? „To nelze v tuto chvíli přesně stanovit, neboť socha se zatím nachází stále ještě v zemi a odkryta je pouze její zadní část. Případná poškození a jejich úroveň budou zjištěna až po vyzvednutí,“ zmínil Vladimír Červenka. Socha měří necelé dva metry (zhruba 188 centimetrů bez svatozáře a asi 196 centimetrů se svatozáří).

Nález je tedy stále na svém místě. Kdy konkrétně bude vyzvednut a proveden jeho transport dosud není jasné. „Zatím je vlastníkem sochy stále ještě Konvent Řádu bosých augustiniánů Lnáře, který ovšem prochází likvidací. Proto rozhodlo představenstvo řádu v Římě, že bude věnována Římskokatolické farnosti – arciděkanství Nepomuk,“ vysvětlil Vladimír Červenka. Další „nové“ využití sochy, respektive její umístění, je zatím předmětem úvah. O dočasné zapůjčení projevil zájem Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích, a to pro plánovanou výstavu ztracených a znovunalezených památkových artefaktů. Ta by se měla uskutečnit v závěru tohoto roku.

Co se týče bližší historie sochy, vyrobena byla na návrh tehdejšího ředitele velkostatku Lnáře, lesmistra Theodora Mokrého, pro nedalekou obec Tchořovice a umístěna na kamenném podstavci poblíž nového betonového mostu, který nahradil starší, stržený při povodni roku 1895. „Když se obec v roce 1927 rozhodla pořídit jinou sochu, darovala tuto lnářskému konventu bosých augustiniánů, načež byla instalována na řeholním hřbitově. Jaké byly její další osudy, není známo. Ani to, zda se v zemi ocitla náhodou, nebo byla tímto způsobem úmyslně ukryta,“ poznamenal místostarosta.

Protože Lnáře leží nedaleko od světcova rodiště Nepomuku, nacházely se tudíž v jednom z geografických ohnisek nepomucenského kultu. „Proto je logické, že v obci dodnes zůstalo hned několik svatojánských památek. Shodou okolností byly v katastru obce nalezeny v roce 1838 části světcovy stříbrné sochy odcizené z poutního kostela sv. Jana v Nepomuku. Místo nálezu označuje jedna ze svatojánských soch, rovněž litinová,“ vylíčil.

Další stojí v parčíku naproti bývalému hospodářskému dvoru, kam byla přesunuta po restaurování v roce 2013 z nevyhovující původní polohy na jihovýchodním okraji obce u hlavní silnice číslo 20. Další sv. Jan zdobí spolu se sv. Donátem silniční most mezi Zámeckým a Podhájským rybníkem, jiná socha tohoto světce je k vidění na mostě do zámku.

„Ostatně právě mosty jsou s nepomucenskou úctou neodmyslitelně spjaty. V letošním roce, kdy si mimo jiné připomínáme dvousté výročí otevření Nepomukova hrobu ve svatovítské katedrále, při němž byla objevena ´zázračně´ neporušená tkáň, pokládaná za jeho jazyk, byla do výklenku na průčelí návesní kaple v Zahorčicích, které jsou osadou Lnář, vrácena kopie sochy sv. Jana a kaple jemu zasvěcena,“ připomněl Vladimír Červenka.