Místostarosta Petr Hladík (KDU-ČSL), který má v gesci sociální věci, zmínil, že projektová dokumentace byla předána, je připraveno výběrové řízení na zhotovitele. „Pokud vše dobře půjde, čekáme do konce roku výsledek soutěže. Očekáváme také získání dotace z Jihočeského kraje a ministerstva,“ řekl Hladík. Naznačil, že v současnosti stavební práce zdražují, takže se s tím musí počítat i u zakázky na seniorský dům v Sovově ulici. Pokud by ale Písek získal dotace, mohly by pokrýt zhruba polovinu z limitní částky 184 milionů. Tedy pokud se do ní vejdou i stavební firmy ve svých nabídkách. V Písku totiž mají s navyšováním cen zakázek proti původnímu plánu své zkušenosti.

Zastupitel Jiří Hořánek z ANO uvedl, že se jedná o věštění z křišťálové koule. Vadilo mu, že v řeči místostarosty zaznělo mockrát slovní spojení „pokud by“. Ptal se, jaká je reálná šance na přidělení dotací. Petr Hladík mu odpověděl, že kdyby město dotaci nezískalo, byl by to velký zářez do rozpočtu. „Stále ale bude možnost zakázku zrušit, pokud se nevyjdeme do limitů a nestihnou se termíny podání žádosti o dotace. Bude ale možné požádat znovu, získali bychom asi nižší částku, ale mohli bychom se snažit tlačit cenu dolů. Je otázkou, jestli takové sociální zařízení zřízení potřebujeme a jestli má smysl do něj jít i bez dotace. Z mého pohledu to smysl má, ale to je na každém zastupiteli. Jedna možnost je výběrové řízení zrušit, druhá doufat, že 90 milionů z dotací získáme,“ říká Hladík.

Radního Tomáše Franců (Pro Písek) potěšil kvalitně zpracovaný materiál pro zastupitele, kde byla popsaná celá historie úvah a usnesení o domě v Sovově ulici. Franců podotkl, že zástupci Ateliéru Racek, kteří projektovou dokumentaci tvořili, omlouvali zdržení při její tvorbě hlavně městem navýšenou kapacitou vývařovny na tisícovku jídel. A roli prý hrála i pandemie.

Vysoká cena překvapila také Josefa Soumara (Piráti), předsedu finančního výboru. „Je pro mě velmi těžké to komentovat. Nechtěl bych sedět na místě pana místostarosty Hladíka. Šokovala mě cena. Demografická situace obyvatelstva v České republice a Písku je ale zřejmá. Pokud budeme chtít mít službu ve své režii, tak podobné zařízení město potřebuje. Ví se, kdo by byl provozovatel? Vznikla by příspěvková organizace? A druhý dotaz míří na navýšení kuchyně na tisíc jídel. V historii byly vývařovny našich škol modernizovány. Nedali jsme tedy některé finance vniveč?“ ptal se Soumar.

Podle místostarosty Hladíka jsou na stole tři varianty provozovatele. „Tou první je vliv města na ceny a provoz – čili vlastní příspěvková organice. Pak je tu možnost smlouvy s jiným poskytovatelem, nebo přenechání zařízení jinému subjektu. Ale o tom se zatím neuvažuje, protože bychom si zavřeli dveře. To se bude ale řešit až v době, kdy bude jasné, že se schyluje k výstavbě,“ nastínil Petr Hladík.

Reagoval také na navýšení kapacity vývařovny na tisíc jídel. Podle Hladíka to byla reakce na dlouhodobý stesk po zaniklé vývařovně pro seniory. „V té době se převedla seniorská vývařovna na školy. Nakoupené vybavení školy využívají, ale tohle všechno už je staré několik let, takže pokud nebude některá škola vařit pro seniory, asi ji to tolik neovlivní. Mnohdy budou ve školách rádi, že si přes léto odpočinou a budou moci dělat údržbu. Předpokládá se, že vývařovny v mateřských školách se postupně budou redukovat, protože by bylo složité je rekonstruovat. Pokud se kapacita z mateřských škol převede na základní školy, tak to pro seniory nebude stačit. Další argument pro velkou vývařovnu v Sovově ulici je skladba jídelníčku, protože senior má trochu jiné nároky než dítě. Zásadní je také vyvařování o víkendech. Teď se jídla na víkend předvařují, šokově se mrazí a následně rozmrazují, což také nemusí být ideální. Značně to omezuje výběr jídla o víkendech, nemluvě o dietách. Technologie ve školách tedy vniveč nepřijde,“ prohlásil Petr Hladík.

Jak upozornila starostka Písku Eva Vanžurová (Pro Písek), vývařovny ve školách jsou sice zrekonstruované, ale některé modernizace proběhly už před 15 lety. I školy jsou s kapacitami na hraně, navíc vybavení časem dosluhuje, takže další investice budou potřeba.

Zastupitel a ředitel Husovy základní školy Jan Adámek (Pro Písek) připomněl, že škola vloni pro sociální služby vařila měsíc a půl, když na Tylově škole probíhala rekonstrukce. „Příští školní rok budeme vařit zase, ale je to poměrně náročné. V roce 2007 jsme měli rekonstrukci kuchyně za 32 milionů korun, jen technologie byly za 22 milionů. Dnes už by to stálo přes 50 milionů korun. Všechny servisní firmy nám řeknou, že naše technologie jsou za životností. Školy investice tak i tak čekají. Jídelna v Sovově ulici nám určitě pomůže,“ má jasno Jan Adámek.

Opoziční zastupitel Josef Soumar měl také dotaz k dopravnímu zatížení Sovovy ulice a okolí, pokud se počítá s vývařovnou pro tisíc jídel. Dostal odpověď, že u seniorskému domu má být vyhrazené parkování s výjezdem do Čapkovy ulice. Podle Hladíka není dopravní řešení zásadní problém.

Michal Horák (Piráti) se obává, že to s uchazeči o zakázku nebude zas tak slavné, když město si určilo podmínku, že pokud nevyjde žádost o dotaci, stavět se nebude. „Jaký ale bude postup při nedodržení dotace?“ ptal se Horák. Petr Hladík odpovídal, že odstoupení od zakázky při nedodržení dotace je běžná věc. „Pokud nezískáme dotaci a bude schválen finanční limit, je možné odstoupit od smlouvy a říci, že budeme stavět sami za své, nebo zkusíme soutěžit za nižší cenu. Jsou to pojistky. Přesouvání peněz z jiných akcí zatím není v plánu,“ konstatoval místostarosta.

Marek Anděl (Písek sobě) si posteskl, že cena plánovaného seniorského domu už dvakrát narostla. „Dal si někdo práci, aby zjistil, kolik v obdobných zařízeních stojí investičně jedno lůžko?“ zněl jeho dotaz. Petr Hladík reagoval, že standardní investiční cena jednoho lůžka je 2,6 až 3 miliony korun. „Samozřejmě se to odvíjí od celkového počtu lůžek. Jsou firmy, které to umějí levněji, ale jde to materiálně technické standardy, které jsou doporučené ministerstvem. To je jedna z podmínek dotace. Jde to udělat levněji, ale neumím si představit, že by v takovém domově byli senioři v pohodě. Takové pokoje jsou miniaturní, je tam málo místa,“ dodal Hladík.

Dvacítka zastupitelů nakonec zvedla ruku pro zrušení prvního usnesení a navýšení limitní ceny na bezmála 185 milionů korun.