Můžete připomenout, jaký rozpočet měl kraj naplánovaný na tento rok?

Jihočeský kraj měl na letošek schválený rozpočet s deficitem 880 milionů korun. Plánovaly se příjmy víc než 19,117 miliardy a výdaje 19,997 miliardy. Je třeba poznamenat, že i předchozí rok se plánoval půlmiliardový schodek, nakonec hospodaření roku 2019 skončilo s přebytkem 63,7 milionu. Letošní rok ale samozřejmě ovlivnila koronavirová krize.

Jakou tedy očekáváte skutečnost roku 2020?

Předpokládáme, že výsledkem za rok 2020 nakonec bude ztráta 1,5 miliardy korun, kterou pokryjeme především z rezervního fondu kraje. V něm bylo k 31. prosinci loňského roku 1,8 miliardy.

Vznikla letošní ztráta neočekávanými výdaji kraje na řešení koronavirové krize?

Ne zcela, především nám chybí oproti předpokládaným příjmům 800 milionů korun na sdílených daních od státu. Narozdíl od obcí, které dostaly kompenzaci ve výši 1250 korun na občana, kraje žádné kompenzace nedostaly, ačkoliv to senátoři dvakrát dávali jako návrh do Poslanecké sněmovny. První návrh zněl, aby kraje dostaly 500 korun na hlavu obyvatele, což by pro nás znamenalo 300 milionů, podruhé navrhovali 300 korun na obyvatele, což by přineslo 180 milionů. Neprošlo ale nic z toho, pokaždé bylo proti ministerstvo financí a ve sněmovně se postavily proti ANO, ČSSD a KSČM. Kraj přitom nese významné náklady na řešení koronavirové krize ve svých nemocnicích a sociálních zařízeních.

Rezervní fond se každoročně doplňoval z peněz naplánovaných na neuskutečněné investice, bude to tak i tentokrát?

Bude. V upraveném rozpočtu na rok 2020 se počítalo s investicemi ve výši 4,1 miliardy korun a skutečnost bude výrazně nižší, něco kolem tří miliard. Na to jsme v krajském zastupitelstvu z opozice upozorňovali opakovaně, že plánované investice se neuskutečňují v plné výši. Dlouhodobě je tu průměr kolem 3,5 miliardy ročně, proto budeme i pro rok 2021 plánovat tuto částku.

Jak se rýsuje rozpočet kraje pro rok 2021?

Tak v tom ležíme už od prvního zasedání zastupitelstva, absolvovali jsme s hejtmanem jednání se všemi vedoucími odborů, ověřujeme především investiční výdaje. Ale věnujeme se i běžným provozním výdajům. Návrh rozpočtu plánujeme zveřejnit 2. prosince a 17. prosince jej projednat na zastupitelstvu.

Budou se některé plánované investiční akce škrtat?

Chceme, aby pokračovaly všechny investice, které jsou v běhu, a aby se spustily ty, které jsou naplánované a připravené a zejména mají racionální význam pro rozvoj kraje. V letech 2018, 2019 a 2020, bez ohledu na to, jaká výše investic se naplánovala, se v průměru realizovaly akce za částku kolem 3,5 miliardy. A to chceme udržet s tím, že prioritami jsou oblasti dopravy, školství, zdravotnictví a sociální věci. Nejdřív jsme s hejtmanem jednali na úrovni ekonomického odboru, teď pokračujeme v jednání s koaličními partnery, aby si zakomponovali své priority. Cílem by měly být kapitálové výdaje kolem 3,5 miliardy a schodek rozpočtu 1,2 miliardy, což lze pokrýt z Fondu rezerv. Určitě ho nevyčerpáme celý, protože ještě nějaké prostředky přitečou zpět z předfinancovávaných projektů. Neplánujeme ale žádné úvěry, musíme se přizpůsobit podmínkám, které nastaly.

Máte v plánu snížení provozních výdajů kraje?

Je třeba si uvědomit, že rozpočet na příští rok se má schvalovat 17. prosince. Předtím musí 15 dní viset na úřední desce a ještě předtím ho musí projednat rada kraje. Nejsme ve funkci ani měsíc, takže je jasné, že do hloubky běžných výdajů nepronikneme a jejich prověřování budeme věnovat rok 2021, a to jak na krajském úřadu, tak v krajem zřizovaných organizacích. Moje zkušenost říká, že vždy lze najít úspory ve výši 5 až 10 procent a vždy mají všichni tendenci předkládat rozpočty maximalistické. Nelze ale všem ubrat plošně deset procent, protože na tom nejsou všichni stejně. Už víme, že například příspěvkové organizace v sociální oblasti jsou už teď na hraně, protože příspěvek od státu není tam, kde by měl být. Přitom nám tyto organizace pomáhají s hospitalizací bezpříznakových pacientů s covidem a tím šetří kapacitu nemocnic. Fakt je, že nám bude v nejbližších třech letech chybět v příjmech odhadem 2,5 miliardy, a když nechceme omezit fungování kraje, někde se úspory najít musí.

Co do nezbytného fungování kraje zahrnujete?

Tak jako dosud chceme dávat 1,3 miliardy na dopravní obslužnost, 900 milionů na správu a údržbu silnic, 2 miliardy do silniční sítě, starat se o 125 krajských škol, 16 příspěvkových sociálních organizací, 12 kulturních, nemocnice, zdravotnickou záchrannou službu. K tomu jsme určeni a to jsou naše priority. Kraj si už ale nebude moci dovolit předfinancovávat evropské projekty ze svých zdrojů. Mám na mysli jak vlastní investiční akce, tak akce našich nemocnic nebo příspěvkových organizací. To se bude muset financovat z cizích zdrojů, ať už to budou úvěry nebo postoupení pohledávek. Otázkou je, zda si tyto cizí zdroje bude brát kraj nebo samy jeho organizace. Pokud by si úvěr braly nemocnice, tak tam uvažujeme o hrazení úroků. Kraj si už kvůli snížení příjmů nemůže dál dovolit fungovat jako banka.

Kde vidíte prostor pro budoucí úspory?

Velkým tématem bude rámec pro dotační programy ve vztahů k obcím. Na příští rok je na Program obnovy venkova, granty a dotace pro obce naplánováno 700 milionů. To je dlouhodobě neudržitelné, časy hojnosti prostě skončily. A než dávat všem málo, chceme raději zřídit Krajský investiční fond a přispívat každý rok na několik větších projektů. Například v okrese Strakonice, odkud jsem, by to mohla být rekonstrukce plaveckého stadionu ve Strakonicích, nová mateřská škola v Katovicích. Uvidíme, co na tuto změnu v přístupu k obcím koaliční partneři.

Je už známá nějaká konkrétní plánovaná akce, která se neuskuteční?

V investicích na příští rok nebudou akce, které nejsou připravené tak, aby se mohly spustit, a také ty, které lze posunout. Příkladů je hodně, nelze je všechny uvést a jmenovat jen některé by mohlo být zavádějící. Nějaké úspory se našly i v požadavcích odborů krajského úřadu.

Máte v plánu snížení počtů zaměstnanců krajského úřadu?

Počet zaměstnanců tady už od roku 2012 osciluje mezi čísly 470 až 500. Nyní je zaměstnanců kolem 490 a na této úrovni se počet drží. Velkým poučením a inspirací pro nás bude právě současná koronavirová krize, kdy i při absencích a části pracovníků na home office úřad přesto fungoval. Už teď je taky zřejmé, že jsou tu neobsazená místa, na která se v rozpočtu alokují peníze pro případ, že by bylo třeba zaměstnance přijmout.

A když se noví lidé nepřijmou, vrátí se peníze do rozpočtu nebo se rozdělí na odměny?

Ano, fungovalo to tak, že se tyto peníze mohly rozdělit na odměny.

Jak tedy vidíte příští rok?

Musím říct, že od roku 1995, kdy jsem daňovým poradcem a pak jsem byl od roku 1998 starostou, jsem nezažil to, co nyní – aby předseda vlády podal do sněmovny jeden návrh na zrušení superhrubé mzdy, který pro kraj znamená mínus 611 milionů oproti číslům, o kterých jsem hovořil, a vicepremiér Hamáček podá kontra návrh, který by znamenal mínus 200 milionů. Za takové situace se těžko predikují příjmy. K tomu ještě teď v Poslanecké sněmovně zvýšili základní slevu na dani. Nevíme, jak se k tomu postaví Senát a prezident. Jaké nakonec budou daně a tedy naše příjmy, se dozvíme až po schválení našeho krajského rozpočtu, takže my do něj zatím započítáváme něco mezi verzí Babiše a verzí Hamáčka, zhruba mínus 400 milionů. Pokud projde Babišova verze, jsme připraveni na to během roku 2021 reagovat. Takovou míru nejistoty jsem ale skutečně od poloviny devadesátých let nezažil a stejně je na tom každá obec, každé město. My nejsme stát, abychom si mohli natisknout peníze v podobě dluhopisů. Přesto si s tím musíme poradit. Musím pochválit pracovníky ekonomického odboru, kteří se mnou na přípravě rozpočtu pracují a posílají podklady i o víkendu. Chci ale všechny Jihočechy ujisti, že i přes klesající daňové příjmy zajistíme, aby kraj fungoval, priority zabezpečíme a budeme se snažit kraj rozvíjet.