K největším investicím kraje bude patřit pokračování ve výstavbě 1. etapy českobudějovického obchvatu, takzvané Jižní tangenty, na ni je připraveno téměř 472 milionů. Dalších bezmála 200 milionů poputuje do rekonstrukcí a oprav krajských škol a stejná částka i do krajských silnic. Mezi další stomilionové investice patří nový most v Plané nad Lužnicí za 162 milionů, rekonstrukce Domova Libníč a Centra sociálních služeb Empatie za 105 milionů nebo rekonstrukce horního areálu budějovické nemocnice za sto milionů. Se sto miliony se počítá i na zahájení výstavby Centra sociálních služeb v Jindřichově Hradci.

Podle ekonomického náměstka hejtmana Tomáše Hajduška (ODS) je recept na úspěšné hospodaření je jednoduchý – kvalifikovaně odhadnout, kolik peněz příští rok do krajské pokladny doputuje a dobře si rozmyslet, jak je pro rozvoj regionu co nejúčelněji vydat. Rozpočet podpořila s výjimkou ANO i opozice. V dnešním rozhovoru se Tomáš Hajdušek vyjadřuje i k plánům kraje s letištěm nebo k úsporám.

Při prezentaci rozpočtu jste řekl, že finanční rezervy kraje narostly i proto, že v letech 2016 a 2017 se velmi málo investovalo. Čím to podle vás bylo?
To nevím, možná končilo jedno programovací období evropských dotací nebo v té době neměl kraj připraveno dost investičních projektů. Náš přístup je opačný. Hejtman dbá o to, aby po nás něco zůstalo. Takže se snažíme peníze investovat do rozvoje regionu a připravených akcí teď, protože ceny stavebních prací rostou. Investice také vždy korelují s příjmy ze sdílených daní. Proto i v roce 2020 byl určitý pokles kvůli covidu-19 a jeho negativním dopadům na ekonomiku. Čím víc přijde sdílených daní, tím víc lze dát do investic. V roce 2021 jsme fakticky dostali od státu ze sdílených daní oproti plánu o miliardu víc. Dali jsme je do rezervního fondu, kde je teď na začátku roku 2,5 miliardy a z nich plánujeme na letošní investice použít 1,2 miliardy korun.

S jakou filozofií krajská vláda k rozpočtu přistupuje? Má priority podle hospodářských oblastí nebo třeba to, aby se rovnoměrně rozvíjely jednotlivé regiony?
Naším prvním úkolem v investiční oblasti je zajistit péči o majetek, který kraj vlastní a spravuje – tedy o rekonstrukce a opravy škol, které kraj zřizuje, o zařízení sociální péče, silnice 2. a 3. třídy nebo o příspěvkové kulturní organizace kraje včetně divadel, muzeí nebo zoologické zahrady. To je ze zákona na nás. Jednotlivé investiční akce navrhují odbory krajského úřadu a krajské organizace a požadavky vždy přesahují možnosti rozpočtu. My pak musíme prověřit, nakolik jsou ty akce připravené, zda mají stavební povolení, zorganizované výběrové řízení, abychom do rozpočtu nedali akce, které nelze v daném roce udělat. A zvažujeme priority. Původní požadavky na 4,5 miliardy investic jsme seškrtali na 3,97 miliardy.

Co je tedy prioritami současné vlády kraje?
Z průzkumů vychází, že jihočeští občané považují za prioritu na prvním místě dopravní stavby, hlavně obchvaty. A nejde jen o budějovickou jižní tangentu. Před Vánocemi rada kraje schválila odstartování stavby obchvatu Vlachova Březí, platnosti také nabylo územní rozhodnutí obchvatu v Blatné, kde teď bude následovat příprava projektové dokumentace. Z té se dozvíme, kam stavba zasahuje a pak začnou jednání s vlastníky. Pokud jde o dopravní stavby, zřídili jsme pro ně koordinační skupinu, která monitoruje, jak významné dopravní stavby v kraji pokračují. Ve skupině je hejtman, ředitel úřadu, vedoucí příslušných odborů a já. V minulosti se bohužel stávalo, že jeden odbor nevěděl, co připravuje druhý a někdy šly jejich kroky i proti sobě. Proto skupina vznikla. Koordinace je třeba od samého počátku.

U Blatné je ale proti obchvatu určitý odpor. Jak to budete řešit?
V případě obchvatu Blatné je velká podpora pro jeho výstavbu ze strany samotného města a jeho samosprávy. Máme nyní platné územní rozhodnutí a následovat budou jednání o výkupu pozemků. My samozřejmě preferujeme dohodu, kde ale nebude možná, tak další postup řeší zákon.

Máte na mysli vyvlastnění pozemků?
Ano, u této stavby to lze.

Kupodivu se při projednávání krajského rozpočtu nerozpoutaly obvyklé debaty o letišti. Jaké s ním máte plány?
Naším záměrem je, abychom našli partnera, který nám pomůže provozovat letiště a aby tento provoz nepotřeboval peníze z jihočeského rozpočtu. Jednou z variant je vznik společného podniku, který by provozoval letiště a využíval přilehlé pozemky tak, abychom nemuseli na letiště dávat žádné dotace. Jsme na začátku jednání s investiční společností Accolade, proběhla výměna informací a čekáme, že společnost přijde s nějakou nabídkou.

Využíváním nemovitostí myslíte vznik truck centra na pozemcích u letiště?
Ne, nejde o truck centrum. V jižní části by mohlo vzniknout plnohodnotné logistické centrum, navázané na letiště. Pozemky v severovýchodní části by bylo možné provozovat bez závislosti na letišti například pro zábavní průmysl, pro rekreaci, anebo nás nějaký developer třeba přesvědčí, že tam vybuduje další čtvrť Českých Budějovic. Severovýchodní část věcně nezávisí na tom, co se bude dít v jižní části. Letos se na provoz letiště počítá se 70 miliony. Byli bychom rádi, aby do konce volebního období už na provoz nemusely přicházet peníze z krajského rozpočtu. Také jsme řekli, že se na letišti kromě dokončení čističky nebudou dělat další investice, dokud nebude jasný další vývoj.

Kolik už se podle vašeho odhadu do letiště nainvestovalo?
Tipuji tak 2,5 miliardy, a žádný velký užitek pro Jihočechy ještě z letiště nebyl. Nebo snad už někdo odtud letěl na Mallorcu? Záměrem je kombinace osobní a nákladní letecké dopravy ve spojení s logistickým centrem.

Před časem byly ohlášeny úsporné kroky na krajském úřadu. Můžete je přiblížit?
Ano, první racionalizační kroky už proběhly. Počet pracovních míst na krajském úřadu se snížil o 40, k 1. lednu má úřad 464 zaměstnanců. Roční úspora je kolem 25 milionů korun. Je ale třeba říct, že ne všechna ta místa byla obsazena. Zrušila se prázdná tabulková místa a snížil i počet zaměstnanců.

Za prázdná místa se ale asi nic neušetří?
To není tak úplně pravda, peníze alokované na tato místa se vždycky nakonec na krajském úřadu nějak rozdělila. Ale je třeba taky říct, že úspora 25 milionů, to nejsou v rozpočtu kraje podstatné prostředky. Nějakou velkou dopravní stavbu za to nepostavíme. Má to ale velký symbolický význam, že hledáme úspory jako první především u sebe na krajském úřadu.

Jaký záměr má kraj se svými organizacemi?
Rozhodně žádná nová nevznikne. Předmětem naší pozornosti je teď Jihočeská centrála cestovního ruchu a koordinátor dopravy JIKORD, kde je v běhu výběrové řízení na jednatele. Zvažujeme ale také, zda má smysl, aby to byly samostatné organizace, protože například některé činnosti v oblasti cestovního ruchu se dublují s činností úřadu. Takovou strukturu jsme ale zdědili a máme na to čtyři roky, abychom případně něco změnili. Provozní příspěvek příspěvkovým organizacím kraje představuje ročně 1,2 miliardy korun. Tomu je třeba taky věnovat pozornost. Obecně platí, že 60 – 80 procent tvoří osobní náklady, takže racionalizace má význam především v personální oblasti. Pokud nám na odboru kultury říkají, že chtějí víc na investice, tak my říkáme – uspořte si na osobních nákladech a my vám ty peníze necháme na investice. Jde o to, aby provoz spotřebovával co nejméně peněz a peníze šly hlavně do investiční oblasti.

Jak se osvědčil nově založený Krajský investiční fond?
Podle našeho názoru se Krajský investiční fond jednoznačně osvědčil a proto bude pokračovat i nadále. Pomohli jsme městům a obcím realizovat akce, které Jihočechům zlepší život v daném místě. Celkem bylo podpořeno okolo 30 akcí za 200 milionů korun. Jako příklad by šlo uvést výstavbu nových mateřských škol ve Vlastiboři a v Katovicích, rekonstrukce základních škol v Trhových Svinech, Besednici a v Protivíně, rekonstrukce kulturních a obecních domů ve Včelné, Nadějkově, Kravčovicích, Jámě, Radomyšli, nákup a tím pádem i zachování zdravotního střediska ve Strunkovicích nad Blanicí a v Chlumu u Třeboně nebo výstavbu a rekonstrukce domovů pro seniory v Milevsku a v Táboře. Pro letošek jsme ještě vylepšili proces podávání žádostí o dotace a jeho zahájení plánujeme na polovinu ledna.