Pro některé fanoušky šlo o rozhodně nečekaný obrázek. Útočník extraligových Českých Budějovic se objevil v dresu krumlovského béčka pomohl týmu k vítězství v tradičním okresním souboji. Pětadvacetiletý forward Matěj Toman je přitom spojený především s ledovou plochou a hokejkou, po skončení sezony ale vyměnil brusle za kopačky. Ke Slavoji má navíc blízko odmalička. V Českém Krumlově vyrůstal, na fotbal chodil jako kluk a vazby na klub má i přes rodinu.

Matěji, jak vzniklo spojení extraligového hokejisty s béčkem Krumlova a amatérským fotbalem?
Fotbal jsem hrál odmalička. Vždycky jsem chodil na Slavoj, protože jsem bydlel v Krumlově a pocházím odsud. Hrál jsem hokej i fotbal. Táta se strejdou navíc hrávali za krumlovské béčko, když bylo v okresním přeboru, tak jsem si řekl, že si taky zahraju. Jsem tu registrovaný a minulý rok mi zavolal Franta Tůma (vedoucí mužstva, pozn. red.), jestli si nechci zahrát. Šel jsem rád.

Jak se cítíte na trávě oproti ledové ploše?
Je to pro mě něco úplně jiného. Těch devadesát minut je těžkých. Minulý zápas, kdy jsem nastoupil po hokejové sezoně poprvé, jsem odehrál hned celý a nebyla to žádná sranda. Nebyl jsem ani v přípravě, měsíc jsem neměl brusle na nohou, takže ten pohyb nebyl ideální. Je to úplně jiný sport. Tady běháte a naběháte spoustu kilometrů, zatímco v hokeji jdete na třicet čtyřicet vteřin a pak střídáte. Samozřejmě v jiném tempu.

Co je těžší? Prosadit se v extralize nebo v jihočeské 7. lize proti zarputilým obráncům?
Pro mě určitě tady. S míčem to pro mě není jednoduché. Proti hokejistům to ještě zvládám, ale tohle je něco úplně jiného. Tady jsou šikovní kluci a je to těžké. Spíš běhám, makám a užívám si to.

Tentokrát jste nastupoval spíš ze zadních pozic. Byla to domluvená role?
Jo, určitě jsme se tak domluvili. Jak říkám, jsou tu šikovní kluci, kteří si to umí dát, takže jsem to spíš jistil zezadu, abychom nedostávali góly. Takový byl plán.

Jak vás bere kabina? Jako extraligového hokejistu nebo normálně jako člena party?
Úplně klasicky jako jednoho z fotbalistů. Hokej k tomu vůbec nepatří. S některými kluky se znám, občas se na něco ohledně hokeje zeptají, ale jinak to vůbec neřešíme. Hrajeme fotbal a věnujeme se fotbalu.

Poznávají vás soupeři?
Nemyslím si, že často. Když jsme minulý rok hráli na Včelné, tak sice někdo jo, ale jinak zřídkakdy. Pod helmou obličej moc vidět není, takže hráči často neví, kdo proti nim stojí.

Pomáhá vám fotbal i do hokejové přípravy?
Mně určitě ano. Pomůže mi to po fyzické stránce. Je to jiný pohyb, člověk se pořád nějak zdokonaluje. A uběhnout devadesát minut opravdu není jednoduché.

Jak byste zpětně zhodnotil sezonu Motoru?
S časovým odstupem se na to člověk dívá trochu jinak než bezprostředně po skončení. Sezona byla taková smíšená. Příprava se nám moc nepovedla, pak jsme měli skvělou první čtvrtinu, myslím, že jsme byli dokonce první. Pak to ale šlo dolů. Play off ve mně zanechalo pocit, že jsme měli proti Brnu šanci a mrzí mě to. V některých zápasech jsme hráli dobře, byli jsme i lepší, ale trápila nás koncovka. Chtěli jsme postoupit. Nemohu říct, že by sezona byla neúspěšná, ale ta série se dala zvládnout lépe.

Je pro vás důležité během pauzy vypnout a věnovat se jinému sportu?
Jo, mě to baví. Hraju i hokejbal za Pedagog v Budějovicích. Jsou to sporty, které mám rád. Odpočinu si u toho, zároveň se hýbu a mám kolem sebe kamarády. To je pro mě důležité.

Kdo je nejlepší fotbalista z kabiny?
To by mohl být Michal Bulíř. Hrát jsem ho sice neviděl, ale on je hodně šikovný všeobecně. A když si s týmem zahrajeme fotbal, je znát, že třeba Róbert Lantoši je také výborný.

Kdybyste si mohl vybrat, jestli dát hattrick v extralize, nebo rozhodnout okresní derby, co by to bylo?
Jsem výhradně hokejista, tak v tomhle případě bych volil asi hattrick v exralize. Hokej u mě pořád vítězí.

Troufl byste si jít na rozhodující penaltu?

Měl bych nervy, to určitě, ale šel bych. Fotbal na téhle úrovni se hraje pro radost. Kdybych ji nedal, nic tak závažného by se nestalo. To se děje každý den.

Uvidíme vás ještě v nějakém zápase, než vám začne příprava?
Určitě ano. Jak jsem říkal, baví mě to, fotbal je jeden z mých oblíbených sportů, takže si ještě půjdu zahrát.