Pokud jsou volné kapacity škol nebo školek na venkově, nemusí tam tito lidé najít bydlení a práci. Kuba zdůraznil, že jde o živé lidi s osudy a příběhy a nejde s nimi pohybovat v duchu sociálního inženýrství jako s figurkami na šachovnici. „Tito lidé uvádějí, že nevědí, jestli tu v září ještě budou, takže připravovat se na září ve školách na konkrétní počty v konkrétních místech se může minout s realitou,“ upozornil hejtman.

Osobně by považoval za nejlepší, aby se ve spolupráci s ukrajinskou stranou řešila distanční výuka pro ukrajinské děti v ukrajinštině. „To by usnadnilo život všem,“ podotkl Martin Kuba. Zmínil také, že z řady škol přicházejí informace, že se ukrajinské děti nechtějí učit česky, protože nevědí, jestli zde vůbec zůstanou a zda to má pro ně smysl. „My také nechceme brát Ukrajině její mladou generaci, a když například v Kolíně ve výzkumu ze 700 lidí řekne 500, že se chtějí vrátit zpátky, je třeba to zohlednit,“ dodal na zastupitelstvu Kuba.

Také informoval, že v rámci republiky probíhá ve čtyřech okresech monitoring, který ověřuje, kolik válečných uprchlíků se v těchto regionech skutečně nachází. V Jihočeském kraji se do monitoringu aktivně zapojil Vimperk. Ve spolupráci s Cizineckou policií se fyzicky kontroluje, zda se běženci zdržují na adresách, na nichž jsou evidováni v Krajském asistenčním centru pomoci Ukrajině. „První výsledky ukazují, že zhruba 25 procent těchto lidé se nedaří najít na nahlášených adresách,“ konstatoval hejtman.