Jedna z opravených makovic Hodinové věže má průměr přibližně 30 centimetrů. Do jejího nitra byla vložena měděná kapsle o rozměrech 27,5 × 6 centimetrů, kterou pro tuto příležitost vyrobil místní klempíř. Uvnitř zůstane uchováno poselství připomínající současnou podobu zámku i dobu, kdy areál prochází jednou z nejrozsáhlejších proměn ve své novodobé historii.

„Časová kapsle je symbolickou tečkou za několika lety velmi náročné práce. Zanecháváme v ní zprávu o tom, v jaké chvíli se vimperský zámek nachází, co se podařilo zachránit a kdo u toho byl. Je to vzkaz lidem, kteří jednou budou stát na našem místě a budou o zámek pečovat stejně jako dnes my,“ uvedl Petr Pavelec, ředitel Národního památkového ústavu, územní památkové správy v Českých Budějovicích.

Historická časová kapsle ukrývala listiny a mince

Při obnově Hodinové věže došlo k mimořádnému objevu. „V jedné z makovic byla nalezena historická časová kapsle z roku 1858, ukrývající listiny a mince. Do věže byla uložena 25. srpna 1858 při obnově zámku po ničivém požáru, který 20. července 1857 vypukl po úderu blesku. Hlavní pamětní list nadepsaný Pozdrav z dřívějších dob čtenáři! popisuje průběh požáru i následnou obnovu. Připomíná také knížete Johanna Adolfa ze Schwarzenbergu, který financoval rekonstrukci vyhořelé části zámku. Další listiny zachycují jména úředníků, stavitelů a řemeslníků, kteří se na obnově podíleli,“ informovala kastelánka zámku Ludmila Čiháková.

Uložení nové časové kapsle symbolicky završilo nejen rekonstrukci Hodinové věže, ale i druhé etapy obnovy Horního zámku, která probíhala v letech 2023–2026. Zaměřila se především na odstranění stavebních havárií a celkové zlepšení technického stavu objektu. Její finanční objem dosáhl přibližně 100 milionů korun a byl hrazen z vládního programu Péče o národní kulturní dědictví I.

Důležitou součástí obnovy bylo také sjednocení celkové koncepce vzhledu Horního zámku. Jako určující časový rámec byl zvolen rok 1857, tedy doba bezprostředně po velkém požáru a následné rekonstrukci zámku. Z této historické podoby vychází výsledné řešení fasád i způsob obnovy střešních plášťů, krovů a truhlářských prvků. Stavební zásahy se týkaly rovněž vybraných částí interiérů, kde vzniklo nové zázemí pro správu zámku – kanceláře, zasedací místnost, byt správce objektu a konzervátorská dílna.

Rekonstrukce Hodinové věže zároveň významně rozšířila poznání její stavební historie. Odkryty byly pozůstatky malovaných nároží, gotický arkýř a renesanční portál, které přinesly nové informace o stavebním vývoji jedné z výrazných dominant vimperského zámku.

Probouzení zimního zámku

Národní památkový ústav spravuje vimperský zámek jedenáctým rokem. Za tu dobu prošel areál stavebními zásahy v rozsahu, jaký podle dostupných podkladů naposledy zažil přibližně před 160 lety. Po převzetí zámku v roce 2015 začal Národní památkový ústav připravovat dlouhodobý projekt Probouzení zimního zámku, rozdělený do několika navazujících etap.

První etapa v letech 2017–2021 se soustředila především na zpřístupnění dalších částí zámku návštěvníkům a vytvoření odpovídajícího návštěvnického zázemí. Vznikly tři nové prohlídkové trasy a muzejní expozice a opravena byla významná část Horního zámku. Investice dosáhla 137 milionů korun a projekt podpořila dotace z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP).

Na tuto etapu navázaly v letech 2023–2026 právě dokončené práce na Horním zámku, jejichž součástí byla také rekonstrukce Hodinové věže.

Projekt Probouzení zimního zámku pokračuje dál. Pozornost se postupně přesouvá k dalším částem rozsáhlého areálu, které dosud na svoji záchranu čekají. Třetí etapa se zaměří na Dolní zámek a především na záchranu mimořádně cenného, v evropském kontextu unikátního renesančního sálu s rozměrným malovaným záklopovým stropem o ploše přibližně 250 metrů čtverečních. Podle současného plánu mají práce začít na podzim 2026 a jejich finanční objem se bude pohybovat kolem 100 milionů korun. Prostředky na tuto část projektu přidělilo Ministerstvo kultury ČR.

Během probíhající obnovy zůstává vimperský zámek otevřený návštěvníkům. Vybrat si mohou z několika prohlídkových okruhů – Horní zámek – Renesance na Šumavě nebo Dolní zámek – Číst v zámku jako v otevřené. Samostatně je přístupné také Muzeum Vimperska. Nabídku do 1. listopadu doplňuje výstava Vimperk, město mezi řádky: Příběh tiskařské slávy 1945–2003.

Markéta Slabová