Hrejkovická dvacítka překonala svůj rekord
Letošní trasa nevedla z Hrejkovické hospody k Vltavě, ale úplně opačným směrem – přes Pechovu Lhotu, kde tamní hospůdka nabízela první polévku a gulášek, kolem parku Zeměráj k pramenům Hrejkovického potoka a do Hrazan. Tam u rybníčku Sadý probíhalo tradiční opékání špekáčků, ke kterým organizátoři tradičně nastrouhali křen. Z tradice nesleví, i když se některé děti poptávaly: „A mají tu kečup?“
Lidé si letošní trasu chválili, byla velmi příjemná, terén byl umrznutý, bez bláta i hlubokého sněhu, které už skoro všichni za ta léta taky zažili. Krom toho trasa nabízela řadu zajímavostí – překrásný výhled z Karlova nad Březím, průchod jenšovickým zámečkem a na závěr kontrolu u rybníka Pokoj a samoty Budárny, kudy kráčeli nejen včerejší výletníci, ale i historie, jak si mnozí se zájmem přečetli.
Cíl byl znovu v Hrejkovické hospodě, kde si každý znovu vystál frontu na památeční keramickou placku, na dršťkovou polévku, guláš nebo řízek – v závěru s chlebem, protože výrobci tradičního bramborového salátu přece jen s takovým náporem nepočítali. Stejně tradiční sladká tečka – domácí štrůdl, ale nechyběla, a tak nic nechybělo ani ke spokojenosti všech.
Největší vytrvalci pak vždycky v sále absolvují ještě večerní country bál s kapelou Diogenes. K pochodu se vrátíme v Milevských novinách.

Diskuse k článku