Nejde o žádné překvapení, že se něco takového děje právě na budějovickém sídlišti Máj. Rozšiřováním „sociálně vyloučené lokality“ ve Volfovce a zhoršování sociální situace na severních sídlištích nabízí ideální podmínky pro vznik sociálních problémů, které se ventilují rasovými spory.

České Budějovice jsou mnoho let rozděleným městem. Jižní část tvoří městské centrum a přilehlé historické periferie. Sever zabírají čtyři panelová sídliště, kde žije téměř polovina krajského města. Hlavním problémem je oblast „střední Volfovka“. Po roce 1989 se sem sestěhovávaly romské rodiny z centra města. O problémech se hovoří bezmála osm let. Vytvořily se zde uzavřené bloky paneláků se sociálně vyloučenými obyvateli. Většinu tvoří Romové.

Budějovická radnice investovala do této lokality miliardu korun, převážně z evropských fondů. Opravila fasády všech panelových domů, u některých dostavěla balkóny, proběhly rekonstrukce chodníků a parkové zeleně, vznikla nová parkovací místa a dětská hřiště.

Zabránit sociálním či rasovým konfliktům tyto investice nedokázaly. Ironií osudu se stala rvačka na dětském hřišti. Ta byla roznětkou nepokojů. Odehrála se na jednom z nových hřišť v ulici M. Chlajna, jen padesát metrů od uzavřeného bloku střední Volfovky.

V dobách rostoucích ekonomických potíží reagují obyvatelé běžných panelových bytů na konflikty s romskou menšinou agresivněji. Stovky z nich přilákal dosud nevídaný pochod radikálů, kteří se vypravili Romy fyzicky napadnout.