V 90. letech měl být klášterní majetek cisterciákům navrácen, ale dostali ve skutečnosti jen zchátralé objekty kláštera, které postupně obnovují. K ostatnímu majetku jako jsou lesy a rybníky, které historicky provoz klášterního komplexu a jeho poslání finančně podporovaly, se cisterciáci dostávají obtížně a soudní cestou, která ještě není u konce. „Část kláštera je stále v dezolátním stavu a tento obnovený spolek soustřeďuje lidi, kteří z titulu své profese ekonomů, právníků, techniků i působnosti v dalších oborech, mohou významně pomoci a mohou pomoc získávat i v regionech, kde žijí a působí,“ řekla předsedkyně spolku Věra Adámková.

Spolek se dočkal obnovení

Převor Vyšebrodského kláštera Jan Justin Berka připomněl, že Spolek přátel kláštera ve Vyšším Brodě vznikl v roce 1997 z iniciativy hornorakouského hejtmana Josefa Pühringera. Z Rakouska tehdy také přicházela významná pomoc na obnovu zničené památky, například střech. „Pak někteří iniciativní členové zemřeli a spolek přestal být aktivní, proto jej obnovujeme,“ zmínil převor. Nyní se stal iniciátorem podnikatel Zdeněk Zbytek, který na Lipensku působí v oblasti cestovního ruchu, příběh Vyšebrodského kláštera ho velmi zaujal a rozhodl se pomáhat. Samotní řeholníci se v klášteře nejen modlí, ale také pracují – kromě samotné údržby památky jsou včelaři a vyrábějí i další produkty jako například klášterní marmelády nebo lečivý propolis. Léčiteli pro region byli i historicky.

V pátek za účasti právního zástupce kláštera Jakuba Kříže došlo v Teologickém sále k aktu přijetí nových členů a konání první valné hromady obnoveného spolku, která zvolila předsednictvo a výbor. Předsedkyní se stala Věra Adámková, místopředsedy Eduard Beneš, jednatel společnosti Bernardinum, spravující klášterní majetek, a Pavlína Čížková, která pracuje v Poštovním muzeu. Tato pobočka Národního technického muzea má část klášterních prostor pronajatu.

Členy výboru se staly osobnosti jako děkan stavební fakulty ČVUT Petr Konvalinka, bývalý ministr české vlády Vladimír Tošovský, starosta Vyššího Brodu Jindřich Hanzlíček, starosta Loučovic Jan Kubík, ekonomka Ladislava Hamrová, podnikatel Petr Stránský a také mladí tvůrci Karolína Zbytková a Vojtěch Vydržel z Fakulty architektury ČVUT. Kolem této skupiny, která se vydává na pomoc záchraně památky Vyšebrodského kláštera, už se zhmotňují první vize – zejména rekonstrukce zničeného klášterního pivovaru na muzeum historie cisterciáckého řádu. Členové přicházejí i s dalšími náměty, jak pomoci k záchraně areálu Vyšebrodského kláštera a přiblížit jeho historii dalším návštěvníkům.

„Určitě nebudeme spolkem formálním, už v příštích týdnech začneme pracovat, každý si vytyčíme nějakou oblast,“ zmínila předsedkyně Věra Adámková. „Část kláštera už se bratřím cisterciákům podařilo opravit, jsou tu nejen krásné expozice, ale i sál vhodný pro konání kongresů s možností ubytování a stravování. Budeme se snažit dostat toto do povědomí podnikatelské, školské i akademické sféry,“ dodala. Právě ve dnech 21. a 22. května se v klášteře uskutečnila konference Výživa – nedílná součást léčby závažných chorob.

Vzácná knihovna zachránila klášter v 18. století před zrušením

Převor Vyšebrodského kláštera Jan Justin Berka přidal z úctyhodné a barvité historie kláštera i perličku, která se váže právě k Teologickému sálu, kde se slavnostní akt obnovení spolku odehrál. Klášter bratří cisterciáků, kteří kdysi přišli osídlovat Šumavu, čelil ve své historii několikrát snahám o zrušení. V 50. letech minulého století toho minulý režim dosáhl. První v řadě byl ale habsburský císař Josef II., který se pustil do rušení klášterů v letech 1781 – 1782. „Císař Josef II. chtěl zrušit i tento klášter, ale ukázalo se, že klášter má obrovské dluhy, které vznikly pořizováním vzácných knižních vazeb pro knihy zdejší knihovny. Císař tehdy řekl, že bratří cisterciáci musí napřed svoje dluhy splatit, aby nepřešly na císařství. Pak ale císař za několik let zemřel, na zrušení kláštera už nedošlo a bratry cisterciáky odtud poprvé vyhnali až nacisté v roce 1941,“ zmínil převor kláštera. Po válce se cisterciáci vrátili, ale ne na dlouho. S celou touto historií se seznamují návštěvníci klášterních expozic, přichází jich kolem 30 tisíc ročně.

Převor Berka za obnovení spolku poděkoval. „Za každou dobrou vůli budeme vděčni,“ řekl.