Problémem je samozřejmě nejistota, pramenící z koronavirové krize a snižování příjmů ze sdílených daní. Hejtman Martin Kuba (ODS) poznamenal, že pokud by v parlametu uspěl senátní návrh, aby stát i krajům tento výpadek z 80 procent kompenzoval, bylo by možné navržený rozpočet kraje splnit. Velkou část rozpočtu představují prostředky, které rozpočtem jen protečtou jako transfer nebo peníze již zasmluvněné, ve skutečnosti tedy zastupitelé rozhodují zhruba o 30 až 40 procentech z dvaceti miliard rozpočtu. Investice krajský rozpočet navrhuje ve výši 3,5 milirady, což byla obvyklá realita minulých let i v dobách, kdy se investice rozpočtovaly vyšší. Pak se stejně některé nerealizovaly a odsouvaly. 

Opoziční zastupitelé namítali, že postrádají bližší informace o fungování Krajského investičního fondu, do něhož rozpočet alokuje 200 milionů, dále o 10 milionech určených na podporu bytové výstavby v obcích a 30 milionech na podporu rodin ve formě porodného. Hejtman ujišťoval, že statut Krajského investičního fondu bude následovat hned po schválení rozpočtu. K podpoře bytové výstavby se vysvětlilo, že půjde o pomoc obcím s financováním projekční činnosti. K porodnému padaly i poznámky, že u některých zastupitelů může jít při hlasování o střet zájmů. I tady se ale bude koncepce této podpory teprve řešit. Hejtman především garantoval, že o výdajích z těchto položek budou nakonec vždy hlasovat zastupitelé. 

Zastupitel opozičního klubu Pirátů Josef Soumar navrhl doplňovací usnesení, aby se v rámci vyšší transparentnosti rozpočet vypracoval pro web jako rozklikávací až na úroveň jednotlivých vydaných faktur. Náměstek hejtmana František Talíř (KDU-ČSL) řekl, že k této myšlence se velmi rád připojí. 

Koalice se s tímto návrhem Pirátů ztotožnila a Piráti naopak podpořili krajský rozpočet, takže hlasování se zdrželi pouze zástupci ANO a STAN. Rozpočet tak prošel 38 hlasy, přestože koalice disponuje 29 hlasy.