Michal Háša: Můj odchod? Hodně to bolelo a bolí
TÁBOR - V září roku 2015 přijal trenérskou výzvu jménem Triathlon Team Tábor a ta se brzy proměnila v srdeční záležitost. Nezapomenutelná etapa sportovního života Michala Háši se však letos po pěti úspěšných letech uzavřela. Odchod od rodiny, jak někdejší kvadriatlonový šampión „svůj“ tým nazval, provázely emoce a natrvalo zakořeněné vzpomínky na dobré i zlé. Devětatřicetiletý Michal Háša bydlí v Bechyni a učí na ZŠ Zborovská v Táboře. Vedle sportu rád brouzdá po sociálních sítích, chytá ryby, houbaří a vůbec ho baví pobyty v přírodě, na kterých ho doprovází pes Aron. Občas si zahraje na kytaru, má rád dobré filmy, a když je čas, využije i příležitost k akcičce s kamarády.
Máte hodně blízko k vodním sportům a vaší hlavní specializací se stal kvadriatlon, tedy kombinace plavání, jízdy na kajaku, cyklistiky a běhu. Vybojoval jste v něm medaile i tituly na vrcholných mezinárodních akcích včetně mistrovství světa a Evropy. Co pro vás tato éra znamenala?
Začal jsem sportovat poměrně pozdě, tedy až ve čtrnácti a půl letech, kdy mě láska ke sjíždění řek dovedla až do kanoistického oddílu TJ Jiskra Bechyně. Postupně jsem se naučil jezdit na všem, co pohánělo nějaké pádlo. Stal se ze mě univerzál, který byl ve všem nadprůměrný, ale v ničem vynikající. V roce 2005 jsem přičichl ke kvadriatlonu, a ačkoliv byl výsledek mého prvního závodu katastrofální, tak si mě tento sport naprosto získal. Nepředvídatelnost a neustálé přesýpání pořadí… V tom je „kvadráč“ ještě lepší než triatlon.
A postupně se dostavily ony velké úspěchy…
S tím, jak jsem začal víc trénovat a dokupoval kvalitnější vybavení, tak se mi začalo i dařit. Byla to krásná léta, ale zdraví mi později neumožňovalo naplno trénovat, a nemělo už smysl objíždět dál závody jen jako účastník. Rád bych si ale…
Celý rozhovor s Michalem Hášou čtěte ve středečním Týdeníku Táborsko.
Diskuse k článku