Romana Punčochářová začínala s manželem a syny před 15 lety se čtyřmi včelstvy, dnes jich mají 35. „Jednou sem přišla malšická škola a mně se to tak zalíbilo, že jsem napsala do všech školek a škol, a teď už si to říkají učitelky mezi sebou,“ zmiňuje včelařka, co ji přivedlo k programům pro děti a mládež.

A zajímavosti se dozvědí i dospělí. Například, že včelí bzukot vibruje kolem 432 Hertzů, tedy frekvence, která uklidňuje tělo i mysl. Včelí bzukot dokáže snížit stres už za 60 sekund. Tento princip se využívá v apiterapii, relaxaci pomocí vibrací v úlu. Například spaní na včelách je vyhledávanou terapií. „Děti s ADHD, onkologičtí pacienti, ale i běžný unavený člověk si rádi přicházejí přeladit svůj nervový systém,“ odhaluje Romana Punčochářová lavici k sezení, která je ve skutečnosti včelími bzučícími úly. „Včelaři se běžně dožívají 90 let, a to není náhoda,“ dodává.

Když je sucho, není nektar

Dnes se musí včela více snažit, protože úbytek květeny je značný. Má rádius tři kilometry, dolétne i dále, ale více ji to vyčerpá a může sníst po cestě zpátky celé zásoby, nebo vyčerpáním zemře. Proto létat daleko za potravou není dobré. Včela navíc nikdy nespí, ale pracuje v úlu. „Ledaže by kvetly akáty, to je pro ně tak lákavé, že letí klidně i v noci,“ prozrazuje včelařka. Není divu, že včely žijí pouze šest až sedm týdnů, někdy i méně, pokud se upracují k smrti. Jak je ale sucho, není nektar. Včely navíc ohrožují postřiky. „Zemědělci jsou povinni nám hlásit, kdy stříkají pole, ale to nestačí, nemůžete na týden zavřít včely. Měli by chemicky upravovat pole, když je bezletový provoz, třeba večer, ale s tím nikdo nepočká,“ popisuje dnešní situaci Punčochářová. Včela hledá vodu, vidí kapku, nerozezná, že jde o pesticid, a po pozření zemře.

Jak vypadá den včely?

Včela čeká, až stoupne teplota vzduchu venku nad deset stupňů, jinak nevylétne. Začne hledat nektar, vodu, pyl, a se vším, co najde, se neustále vrací do úlu. Vše nosí na zadních nohách. Vrací se pouze do úlu a ke královně, kde se narodila. Pokud se splete, nechají ji strážkyně pyl vysypat a pak ji vyženou. Každá včela má svou práci: krmička, uklízečka, strážkyně, která úl hlídá, voskařka, která vypotí vosk z těla. Trubec zase zahřívá, pomáhá nosit těžší náklad a jeho hlavní rolí je oplodňování. V létě ale už není potřeba, a tak trubce včely vyženou, aby jim neujídali, a oni zahynou.

Královna naklade až 2000 vajíček denně, líhnou se 21 dní. Nemá žihadlo, místo toho má kladélko. Dožije se pěti až šesti let, ale pro včelaře jsou nejdůležitější první tři roky, pak plodnost klesá. Když je královna stará, včely to vycítí a vychovají si novou. Ta původní odletí, tzv. se vyrojí, a odejde. Slunovratem, délkou dne, teplotou vzduchu, tím vším se královna řídí.

Včely vycítí díky změně tlaku a vlhkosti vzduchu bouřku a déšť i několik hodin dopředu a urychleně se vracejí do úlu. Před bouřkou jsou včely výrazně nervóznější. K dalším pozoruhodnostem patří tzv. osmičkový taneček, kterým se domlouvají. Tím, jak se pohybuje a opisuje osmičku, sděluje například – když poletíte na sever, najdete tam pyl nebo vodu…

Jaký med a z čeho

Nejdříve se stáčí med z nektaru z ovocných stromů, potom rozkvetou louky a včely nasbírají květový nektar z pampelišek a jiných květů. Později rozkvetou lípy a včelař má šanci stočit čistý lipový med, který je velmi léčivý například na dýchací cesty. Do čaje je ho škoda. V létě sezona končí medovicovým medem ze mšic. „Jsem ve skupině medových degustátorů. Květové medy jsou lehké a ty medovicové naopak těžké. Jarní obsahuje více pylu, v medovicovém je zase hodně minerálů,“ popisuje včelařka svou degustační praxi.

Co dělají včely na podzim a v zimě

V září se líhnou dlouhověké včely, které přečkají zimu a převedou včelstvo do jara. Včelař je ale musí opečovat, a už od léta, když už není snůška, je dokrmuje a léčí, pokud je potřeba. Na podzim se začne zužovat vchod do úlu, aby si včely navzájem nevykradly zásoby. „V říjnu ještě kvete břečťan, ten je poslední, a pak se včely zazimují,“ dodává Punčochářová.

A co nabídne den otevřených úlů?

„Zkouška včelařských obleků, výroba svíček ze včelího vosku, ochutnávka medu a medoviny, náhled do otevřených úlů a hlavně povídání o životě včel, to je to, na co se mohou návštěvníci těšit,“ říká organizátorka Romana Punčochářová k pomyslnému otevření dveří své zahrady, kde se kromě úlů nachází i medárna a voskárna. „Je to osvěta, aby si lidi včel začali vážit. Děti se dozvědí, co je to nektar, že jedna včela vyprodukuje za svůj život pouze jednu čajovou lžičku medu, že med se našel už v egyptských pyramidách a mnoho dalšího,“ přibližuje včelařka.

Zuzana Királyová