Po stopách kominíků, kteří přišli z alpských údolí
TÁBOR/ZÁŘÍČÍ - Členové táborského Spolku pro založení muzea kominického řemesla a jeho propagaci uskutečnili na sklonku dubna ve švýcarské obci Soazza kvůli covidu dlouho odkládanou přednášku o kořenech kominíků, kteří od 16. století pracovali v Čechách. Řada z nich pocházela z obcí švýcarského kantonu Graubinden v údolí Mesocco, italsky hovořící oblasti nedaleko italských hranic. Nejspíš proto byli u nás označováni za Italy. „Na základě archivních pramenů, nalezených v českých paměťových institucích, jsme si vytvořili seznam, podle kterého v průběhu našich pracovních cest vyhledáváme v tamním regionu jména kominíků, kteří z této oblasti odešli a pracovali, nebo se i usadili v Čechách. Snad to bylo řízením osudu, že právě v Soazze jsme se seznámili s Giuliem Perfettou, který si jen několik týdnů předtím nechal vypracovat strom života svých předků, v němž figurovalo jméno Giovanni Antoniho Perfetty, usazeného v první polovině 18. století ve Třeboni. Jeho pracovní okrsek zasahoval až do Soběslavi a v táborském archivu se nám o něm dochovaly dokumenty," popisuje Eva Bažantová z táborského spolku.
Přednáška v Soazze měla dvě roviny. Prvotní myšlenkou iniciátora Giulia Perfetty bylo seznámit posluchače s cestou, kterou podnikl v roce 2019 do Čech u příležitosti naší táborské výstavy Pod ochranou svatého Floriana. Významnou část svého tehdejšího pobytu putoval pěšky zdejší krajinou stezkami české svatojakubské cesty. Kopíroval vlastně přemisťování jeho předků, kteří před staletími podobně putovali za prací po českých vsích.
Druhou rovinou pak byl souhrn aktuálního stavu bádání s důrazem na osudy lidí, pocházejících z alpských údolí.
Mezi posluchači naší přednášky tak byli i potomci kominíků, o nichž jsme vyprávěli. Byli potěšení ze střípků, které zasazujeme do pozapomenutých příběhů jejich obce nebo dokonce rodiny. Řada z nich projevila zájem navštívit a blíže poznat náš kraj. Přednášku, kterou jsme se pro větší srozumitelnost, namísto původně zvažované němčiny, rozhodli tlumočit do italštiny, si nenechali ujít ani tamní současní kominíci. Nejen s nimi jsme domlouvali další schůzky při příští cestě, plánované na konec léta.
Vedle účasti na Mezinárodním setkání kominíků, kterou stejně jako tuto cestu podpořilo město Tábor, máme předjednánu řadu pracovních schůzek, a především další studium archivních pramenů. To ve Švýcarsku probíhá poněkud odlišně od české praxe. Archivní spisy a knihy jednotlivých farností zpravidla nejsou shromážděny centrálně, ale je třeba za nimi cestovat do jednotlivých obcí. Pro badatele je tak postup podstatně komplikovanější. Je ale vyvážen možností osobních setkání a diskusí o studované problematice a velmi vstřícným, u nás nebývalým přístupem správců těchto fondů.
K prohloubení vzájemného partnerství směřují i naše aktivity ve vztahu s etnografickým muzeem v údolí Verzasca v kantonu Ticino. Rádi jsme přijali pozvání k návštěvě jejich inovované expozice muzea v Sonognu. Reflektuje pohled na dětskou práci malých kominíků v 19. a 20. století s paralelou současnosti. Také tamní údolí jsou domovinou spousty kominíků, jejichž jména nesla řada kominických firem v Čechách ještě v polovině 20. století. Za všechny lze jmenovat alespoň u nás patrně nejznámější kominický rod De Martini. Zpracování těchto osudů je úkolem, který nás čeká v nadcházejících letech. Bude to práce přinejmenším srovnatelná s tou, kterou jsme právě dokončili. Světlo světa právě spatřila kniha Kominíci a prvním zájemcům ji představíme v prostorách budoucího kominického muzea v Záříčí u Dírné čp. 20 v sobotu 4. června ve 14 hodin. Na setkání srdečně zveme.
Diskuse k článku