„Uzavřeli jsme velké záchytné parkoviště uprostřed obce a další tři menší parkoviště na Modravě, s celkovou kapacitou do 250 aut. Ano, návštěvníci mi nadávají, že sem jeli tři hodiny a já jim údajně zakazuji chodit do přírody. Za svůj úkol ale považuji ochránit své obyvatele, za ty odpovídám a to musí být zájmem každého starosty,“ vysvětluje Antonín Schubert. 

Parkoviště návštěvníkům Modravy obec uzavřela se dvěma cíli. „Když sem přijede dvě stě nebo tři sta aut z měst, každé auto s několika lidmi, tak už je to hromadná akce, a i když se ti lidé rozejdou, nedá se zabránit jejich vzájemnému kontaktu. Podle nyní platných vládních opatření se nic takového dít nemá a my nemáme zájem, aby nám sem lidé z měst přinesli nákazu. To je první věc. A druhou je to, že když jsou nyní uzavřené všechny restaurace a hotely včetně našeho infocentra, kde jsou veřejné záchody, nevím, kam by takové množství návštěvníků chodilo na toalety. Není přece možné, aby si výletníci udělalali výlet a nám tu zbylo počůrané a pokaděné okolí. Stačí, když tu věčně máme plno exkrementů po psech. Hygiena je v dané situaci jeden z hlavních předpokladů a tu nejsme při uzavřených zařízeních schopni zajistit,“ pokračuje starosta Modravy. 

Antonín Schubert zdůrazňuje, že nákaza by v jeho malé obci, která má do nejbližší lékárny 30 kilometrů a do nejbližší nemocnice v Klatovech 70 kilometrů, znamenala pohromu. „Kdyby se nám stalo, že se obec uzavře do karantény, jako už to některé vesnice mají, tak nám nepomůže nikdo. Příměstské vesnice jsou na tom líp, ale tady jsme odříznutí od civilizace,“ pokračuje starosta.

Proto obec volí i nepopulární kroky, aby ochránila místní obyvatele. „Když už byl vyhlášený zákaz pohybu, sem najížděly davy lidí a ti neměli ani roušky. Je třeba si taky uvědomit, kdo tu nákazu do republiky zavlekl, my tady u nás na lyžování v Alpách čas nemáme, na to mají čas lidi z měst, tak aniž bych to chtěl nějak polarizovat, ať tam teď zůstanou, protože na vesnici jsou lidé zdravější, zodpovědnější a nejsme tady žádní podlidi, abychom museli neodpovědné chování jiných vůči nám strpět,“ uzavřel Antonín Schubert.