Jiřina Pokorná nechyběla na Všesokolském sletu v Praze

Jiřinu Pokornou, která osm let vede v Milevsku úterní Senior klub, by přihlášení do soutěže Babička roku ani nenapadlo. „Víťa Vávrovský ze spřáteleného Senior klubu ZVVZ mě přesvědčil. Prý to je s mojí aktivitou akce přesně pro mě,“ říká. A tak do toho jde.

Jiřina Pokorná pochází z Borovan v píseckém okrese. „Ráda se tam vracím, žije tam synovec s manželkou a zvou mě na všechny tamní akce jako je MDŽ nebo slavná pouť u Rozárky. Tam to pořád funguje, že si všichni pomáhají se vším,“ líbí se rodačce z této malebné vesničky.

Má dvě děti, dcera je učitelkou v Bechyni, syn žije v Milevsku a pracuje jako obchodní zástupce. I obě děti už mají velké děti a dceřiny dcery už učinily Jiřinu Pokornou i šťastnou prababičkou. Před nedávnem bohužel ovdověla. „Vnuk od syna je ještě středoškolák, od mala ho baví vláčky a má jasno, že chce být strojvedoucím,“ prozrazuje babička.

Jiřina Pokorná pracovala jako úřednice a v Milevsku je známá svou aktivitou v Senior klubu. „Hlídací a rozmazlovací babička už nejsem, vnoučata už mi vyrostla, s pravnoučátky se potěším, ale většinu času věnuji přípravě akcí pro náš Senior klub,“ říká.

„Pro naši partu seniorek plánuji různé aktivity jako třeba cestování do přírody, do zajímavých míst naší krásné vlasti, trénování paměti, malé výstavy zajímavostí pro veřejnost,“ vyjmenovává paní Jiřina. Například výstava retro hraček měla velký úspěch.

Ráda má i pohyb. Věnuje se turistice a cvičí v Sokole. Podělila se o pár zážitků z letošního Všesokolského sletu v Praze, kde vystoupila se skupinou seniorek milevského Sokola. Dojem ze společného předvedení sletové skladby Jdi za štěstím, která byla poctou sokolským seniorům i Karlu Gottovi, byl pro Jiřinu Pokornou úchvatný. A celkově si prý milevské seniorky připadaly jako zamlada. „Spaly jsme na karimatkách ve škole v pražské Michli. Podařilo se nám přesvědčit školníka, aby nás umístil do hudebního kabinetu, takže naše devítka měla trochu soukromí. I za tu cenu, že se spalo třeba pod pianem,“ směje se paní Jiřina.

Jediná šmouha na celkovém dojmu? Prý vrzající dveře, které při nočním odskočení na toaletu probudily všechny ostatní. Ale i to ochotný školník další den vyřešil.

Otázka, kdo přijde paní Jiřině do táborské Univerzity 4. října fandit, ji trochu zaskočila. „Já jsem to vlastně ještě nikomu neprozradila, jen dceři a kamarádce a ty určitě přijdou. V klubu seniorů navíc teď máme prázdninovou pauzu. Co se dá dělat, teď už si to i další přátelé a známí přečtou,“ směje se.